Nestoriánství: Porovnání verzí

Nestoriáni - [[Asyrská církev Východu]] patří do skupiny [[Starobylé východní církve|starobylých východních církví]], které se v pátém století oddělily od většinové oficiální říšské církve a vydaly se samostatnou cestou. Do této skupiny dále patří: [[Syrská pravoslavná církev]], [[Koptská pravoslavná církev]], [[Etiopská pravoslavná církev]], [[Arménská apoštolská církev]] a [[Pravoslavná církev Indie]].<ref>FILIPI, Pavel. ''Křesťanstvo, Historie, statistika, charakteristika křesťanských církví''. Brno: CDK, 2001. ISBN 80-85959-80-1. S. 47.</ref>Tyto církve neuznaly výsledky 4. ekumenického koncilu v Chalkedonu - užívá se pro ně též názvu církve předchalcedonsképředchalkedonské. Vznik těchto církví je výsledkem [[Christologie|christologických sporů]] během 4. a 5. století, kdy se církev pokoušela formulovat [[vyznání víry]] podle antických kategorií.<ref>{{Citace monografie

Třetí ekumenický koncil se sešel v [[Efez|Efezu]] na popud císaře [[Theodosius II.|Theodosia II.]] dne 22. června 431. Při zahajovacím jednání Nestorios a jeho přívrženci nebyli přítomni. Cyril Alexandrijský dal přečíst dogmatický list, který sepsal o hypostatické jednotě obou přirozeností v Kristu. Sto devadesát přítomných biskupů jej schválilo a podepsalo odsouzení Nestoria. Tím byl přijat titul [[Theotokos]]. Po několika dnech se dostavilo 43 antiochijských biskupů, kteří ustavili protisněm. Posléze zakročil císař, Nestorios a Cyril byli zatčeni. Nakonec se Cyril směl vrátit do Alexandrie a Nestorios byl poslán do vyhnanství, kde kolem r. 451 zemřel. Jeho stoupenci založili církev, o jejíž síle svědčí živé mnišství, významná teologie školy v Seleukii a [[Nisibis]]. V 16. století se velké části nestorianismu sjednotily s Římem ([[chaldejský ritus|chaldejští]] a [[malabarský ritus|malabarští křesťané]]).<ref>{{Citace monografie| příjmení1 = FRANZEN| jméno1 = Augustin| titul = ''Malé dějiny církve'' | vydavatel = Karmelitánské nakladatelství | místo = Kostelní Vydří | rok = 2006 | strany = 68 | isbn = 80-7195-082-3}}</ref>

V antropologii je zvláštností nestoriánů odmítání dědičného hříchu: každý hřích je otázkou osobního selhání. Zvláštní úctu prokazují [[Panna Maria|Panně Marii]] nazývané Christotokos (rodička Krista). Svátostí je sedm: [[křest]], [[eucharistie]], svěcení kněží, odpuštění hříchů, svěcení kvasu, svěcení oleje a [[kříže]]. Bohoslužebnou řečí je stará východosyrština. Uplatňuje se jen vokální hudební projev a chrámový prostor je zdoben pouze křížem.<ref>FILIPI, Pavel. ''Křesťanstvo, Historie, statistika, charakteristika křesťanských církví''. Brno: CDK, 2001. ISBN 80-85959-80-1. 46.</ref> V Apoštolské církvi Východu byla zavedena dědičnost úřadu patriarchy - zpravidla přechází ze strýce na synovce, neboť patriarcha je vázán celibátem. Také biskupové, původně volení klérem své diecéze a potvrzovací aklamací lidu, předávají svůj úřad příbuzným.<ref>FILIPI, Pavel. ''Křesťanstvo, Historie, statistika, charakteristika křesťanských církví''. Brno: CDK, 2001. ISBN 80-85959-80-1. 48</ref>