Nestoriánství: Porovnání verzí

Teologická škola antiochejská, jejímž žákem byl [[Nestorios]], patriarcha Konstantinopolský (428-431) rozlišovala božskou a lidskou stránku Ježíšovy postavy až k hranici její oddělitelnosti [[dyofyzitismus|dyofyzitismu]]. Na straně druhé stála teologická škola alexandrijská, mezi jejíž představitele patřil patriarcha [[Cyril Alexandrijský]], která byla názoru, že spojení obou je tak těsné, že božská přirozenost zcela absorbovala přirozenost lidskou - [[monofyzitismus]].<ref>{{Citace monografie| příjmení1 = FILIPI| jméno1 = Pavel| titul = ''Křesťanstvo, Historie, statistika, charakteristika křesťanských církví''| vydavatel = CDK| místo = Brno| rok = 2001| strany = 46| isbn = 80-85959-80-1}}</ref> Cyril napadl Nestoria v listě egyptským biskupům o Velikonocích roku 429, ujistil se podporou papeže [[Celestin I.|Celestina I.]] (422-432) a sestavil 12 anathematismů, které poslal jménem papeže Nestoriovi s výzvou, aby odvolal. Nestorios však sepsal 12 protianathematismů a získal na svou stranu byzantského císaře [[Theodosius II.|Theodosia II.]] (408-450), jehož přiměl, aby spolu se západořímským císařem [[ValentiniausValentinianus II.|Valentinianem II.]] (425-455) svolal koncil. Nestorios viděl v ''Cyrilově nauce o jedné přirozenosti vtěleného Slova'' nebezpečí [[dokétismus|dokétismu]] a [[manicheismus|manicheismu]].<ref>FRANZEN, Augustin, ''Malé dějiny církve.'' Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2006. ISBN 80-7195-082-3. S. 68.</ref> Spor měl být ukončen na 3. ekumenickém koncilu v Efezu, byl však obrácen na otázku mariologickou: porodila Ježíšova matka Boha - byla Theotokos nebo člověka -Anthropotokos? Teprve [[Chalkedonský koncil]] v roce 451 nalezl formuli, v níž je Kristus označen jako jediný ve dvou přirozenostech nesmíšeně, neproměnně, nerozděleně a nerozlučně -''asyntychós'', ''atreptós'', ''adiairetós'', ''achóristós''.