Podkarpatská Rus: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Po druhé světové válce: Požadavek na zdroj
Řádek 232:
I přes stížnosti [[Třetí republika (Československo)|Československa]] nebyli tito lidé z [[Rudá armáda|Rudé armády]] propuštěni. [[Sovětský svaz|SSSR]] také nechalo na území Podkarpatské Rusi zřídit šest [[Koncentrační tábor|koncentračních táborů]], kde byli internováni především občané [[Němci|německé]] a [[Maďaři|maďarské]] národnosti a také významní činitelé, kteří se nepostavili na komunistickou stranu. Vězněni tu byli, přestože byli československými občany. V největším z těchto táborů ve [[Svaljava|Svaljavě]] bylo uvězněno téměř 23 000 osob, ty byly označeny za [[Válečný zajatec|válečné zajatce]], následně odvedeny do [[Donbas|Donbasu]] na [[Nucená práce|nucené práce]], zde pracovaly v nelidských podmínkách a většina z nich tu i zahynula.   
 
[[Edvard Beneš]] několikrát vyjádřil svou ochotu souhlasit s připojení Podkarpatské Rusy k [[Sovětský svaz|SSSR]], to vyvrcholilo v březnu roku 1945, kdy poslal [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalinovy]] dopis, ve kterém píše o tom, že připojení „Zakarpatské Ukrajiny“ k SSSR považuje za samozřejmé.{{zdroj?}} Tím mimochodem porušil svou ústavní pravomoc, takovouto změnu by musel schválit [[parlament]].
 
29. června 1945 byla uzavřena mezi představiteli Československa a SSSR uzavřena smlouva o odstoupení Podkarpatské Rusi – Zakarpatské Ukrajiny Sovětskému svazu. Smlouva byla za SSSR podepsána [[Vjačeslav Michajlovič Molotov|V.M. Molotovem]] a za Československo [[Zdeněk Fierlinger|Z. Fierlingem]] a [[Vladimír Clementis|V. Clementisem]]. Představitelé Podkarpatské Rusi přizváni nebyli a jednalo se tak podle Čechům známého hesla: O nás bez nás. Proto je tato událost občas označována jako „rusínský Mnichov“.