Pozemková reforma v Československu: Porovnání verzí

Organizace, kterou po vzoru socialistických stran založila republikánská strana v dubnu 1919, které místně sdružovali zájemce o půdu. Malorolníci, domkáři a [[Bezzemek|bezzemci]], tedy jedním slovem zájemci o příděl půdy, zareagovali na přijetí zákona o obstavení velkostatků. Domoviny měly svým členům zajistit přednostní příděl půdy, odbornou pomoc a vyřízení úvěru k zaplacení nově nabyté půdy.[[Pozemková reforma v Československu#cite note-2|[1]]] [[Antonín Švehla|Švehlovu]] vedení strany se na základě naslibovaného hmotného zisku (zájmu) podařilo získat široké malorolnické vrstvy a tím značně posílit členskou základnu, která jednak vytvářela tlak na přijetí pozemkové reformy a zároveň oslabovala pravicové křídlo strany. Tento masový manévr strany pomohl ovlivnit politiku agrární strany a nasměrovat ji [[Levice|doleva]]. Největší vlna zakládání domovin proběhla v letních měsících roku [[1919]] (v červenci 1919 dosáhlo počtu 75 místních organizací) v říjnu téhož roku se všechny domoviny sdružily do centrální zastřešující organizace [[Ústřední domovina domkářů a malorolníků]] fungující až do roku [[1938]].[[Pozemková reforma v Československu#cite note-3|[2]]]

 

9. listopadu 1918 – zákon o obstavení velkostatku, jehož smyslem bylo zabránit vyhnout se pozemkové reformě – rozprodejem příbuzným nebo jiným spřízněným osobám (znemožnění zcizení statku zapsaného v zemských deskách)