Otevřít hlavní menu

Změny

Odebráno 60 bajtů ,  před 1 rokem
m
−spam
Folklorní projevy začaly mizet s nástupem moderní techniky; jakmile se začalo šířit umění a zapsaný text, který lidé už uměli číst, nebyl již prostor pro vlastní lidovou tvorbu. V těchto dobách ([[19. století]]) se řada badatelů pokoušela dokumentovat folklorní zvyky z odlehlejších koutů [[Evropa|Evropy]]. Jejich práce jednak přispěly k základu [[folkloristika|folkoristiky]] a [[etnologie]], jednak také k pozvednutí povědomí o venkovu. Dříve byla vesnice vnímána jako zavrženíhodné místo, řada obrozenců a kulturně činných osob ve svém přesvědčení obrátila. Pro Evropu 19. století byly lidové motivy z hor, selského prostředí, nebo vzdálených míst něčím novým, neznámým a vzbudily velký ohlas. Bohatství lidových zvyků začalo být rychle chápáno jako národní dědictví, se kterým se velmi snadno mohly početné rodící se národy (včetně například i [[Češi|českého]]) dobře ztotožnit.
 
Folklor se projevuje i v hmotném vyjádření – jako [[malířství]], [[architektura]], [https://www.vipgold.sk/svadobne-obrucky-cicmany?search=cic rukodělné výrobky], [[Textilie|textil]], [[šperk]]y, [[oblékání]] nebo i [[gastronomie]]. Pro nemalé množství národních umělců sloužil právě folklor jako významná inspirace k vlastní tvorbě (např. [[Antonín Dvořák]] a opery [[Rusalka]], nebo [[Čert a Káča]]).
 
V ústním projevu se řada folklorních námětů stala základem pro úspěšné pohádky, romány, ale také i filmy; oblíbené jsou rovněž také i báje a pověsti.
* {{commonscat}}
* {{Wikislovník|heslo=folklór}}
 
{{Autoritní data}}