Verze z 22. 6. 2018, 14:56 editovat Pfilipov (diskuse \| příspěvky) 1 editace mBez shrnutí editace značky: první editace možný spam editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 23. 6. 2018, 21:41 editovat zrušit editaci Matěj Suchánek (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Správci rozhraní, Správci 51 085 editací m −spam značka: vrácení zpět Přejít na další porovnání →
Řádek 24: Folklorní projevy začaly mizet s nástupem moderní techniky; jakmile se začalo šířit umění a zapsaný text, který lidé už uměli číst, nebyl již prostor pro vlastní lidovou tvorbu. V těchto dobách ([[19. století]]) se řada badatelů pokoušela dokumentovat folklorní zvyky z odlehlejších koutů [[Evropa\|Evropy]]. Jejich práce jednak přispěly k základu [[folkloristika\|folkoristiky]] a [[etnologie]], jednak také k pozvednutí povědomí o venkovu. Dříve byla vesnice vnímána jako zavrženíhodné místo, řada obrozenců a kulturně činných osob ve svém přesvědčení obrátila. Pro Evropu 19. století byly lidové motivy z hor, selského prostředí, nebo vzdálených míst něčím novým, neznámým a vzbudily velký ohlas. Bohatství lidových zvyků začalo být rychle chápáno jako národní dědictví, se kterým se velmi snadno mohly početné rodící se národy (včetně například i [[Češi\|českého]]) dobře ztotožnit. Folklor se projevuje i v hmotném vyjádření – jako [[malířství]], [[architektura]], ~~[https://www.vipgold.sk/svadobne-obrucky-cicmany?search=cic~~ rukodělné výrobky], [[Textilie\|textil]], [[šperk]]y, [[oblékání]] nebo i [[gastronomie]]. Pro nemalé množství národních umělců sloužil právě folklor jako významná inspirace k vlastní tvorbě (např. [[Antonín Dvořák]] a opery [[Rusalka]], nebo [[Čert a Káča]]). V ústním projevu se řada folklorních námětů stala základem pro úspěšné pohádky, romány, ale také i filmy; oblíbené jsou rovněž také i báje a pověsti. Řádek 42: * {{commonscat}} * {{Wikislovník\|heslo=folklór}} {{Autoritní data}}

Folklór: Porovnání verzí