Sovětská válka v Afghánistánu: Porovnání verzí

Na samém počátku [[Operace Bouře 333]] dobyly sovětské speciální jednotky prezidentský palác, zastřelily prezidenta Amína a na jeho místo byl zrozhodnutím vůlesovětského [[Politbyro|politbyra]] dosazen dosavadní velvyslanec v [[Československo|Československu]] [[Babrak Karmal]].<ref name="A"/>

[[Soubor:Reagan sitting with people from the Afghanistan-Pakistan region in February 1983.jpg|thumb|Americký prezident [[Ronald Reagan]] se v roce 1983 setkávásetkal v Bílém domě s afghánskými mudžahedíny]]

[[Soubor:Kunar August85 with Enfield.png|thumb|upright=0.8|Mudžáhid sse britskouzastaralou puškou [[Puška Lee-Enfield|Lee-Enfield]], zastaralou, zavedenou do výzbroje [[Britskébritské impérium|Britskéhoarmády impéria]]počátkem před začátkem 120. světové válkystoletí.]]

I Babrak Karmal si uvědomoval, že příchod vojsk způsobil nárůst nepokojů, a žádal, aby 40. armáda přikročila k potlačení vzbouřenců, protože afghánskána armádaafghánskou armádu se už nebylanemohl důvěryhodnáspolehnout. Sovětští vojáci byli zatažení do bojů proti městským povstáním, domorodým armádám (tzv. ''laškar'') a někdy i proti vzbouřeným jednotkám afghánské armády. Opoziční síly zpočátku nejčastěji bojovaly otevřeně, a tak s nimi [[sovětské letectvo]] a dělostřelectvo nemělo těžkou práci. Tento stav se však postupně změnil.

Od vypuknutí bojů byly protisovětské jednotky [[Mudžáhid|mudžahedínů]] vyzbrojovány a cvičeny agenty [[Central Intelligence Agency|CIA]]. Mudžahedíni a jejich výcvik byl tajně, bez dohledu voličů či [[Kongres Spojených států amerických|Kongresu]] dotován [[Spojené státy americké|USA]] jako součást boje proti rozpínání Sovětského svazu. Tato myšlenka vzešla z hlav někdejších politických poradců (jako její autor je někdy uváděn [[Zbigniew Brzezinski]]) a „inspirací“ pro tento typ nepřímého odboje byla zkušenost Američanů z podobných praktik Sovětů vůči nim v jednom z minulých vzájemných konfliktů, zejména ve [[Válka ve Vietnamu|Vietnamské válkyválce]].

CIA a [[Saúdská Arábie]] poskytly prostřednictvím Pákistánu povstalcům zbraně v hodnotě 40 miliard dolarů,<ref>{{Citace elektronické monografie |year=1999 |url=http://www.thenation.com/article/cost-afghan-victory?page=0,1 |titul=The Cost of an Afghan 'Victory' |titul=[[The Nation]] |datum vydání=28. ledna 1999|url=https://web.archive.org/web/20140302090727/http://www.thenation.com/article/cost-afghan-victory?page=0,1 }}</ref> včetně 2 tisíc protiletadlových raket [[FIM-92 Stinger|Stinger]].<ref>{{cite news |date= 25. června 2010 |url=http://www.theguardian.com/world/2010/jul/25/afghanistan-taliban-missile-strike-chinook |title=Afghanistan war logs: US covered up fatal Taliban missile strike on Chinook |work=[[The Guardian]] }}</ref> Celkem CIA se svými spojenci vycvičila a vyzbrojila přes 100 000 afghánských mudžahedínů a zahraničních muslimských bojovníků.<ref>{{Citace elektronické monografie |year=2009 |url=http://www.bt.com.bn/analysis/2008/12/17/story_of_us_cia_and_taliban |titul=Story of US, CIA and Taliban |titul=[[The Brunei Times]] |datum přístupu=16 December 2013|url=https://web.archive.org/web/20131205090713/http://www.bt.com.bn/analysis/2008/12/17/story_of_us_cia_and_taliban |datum vydání=27. prosince 2009}}</ref> Mezi saúdskými dobrovolníky byl i [[Usáma bin Ládin]].<ref>"[http://tema.novinky.cz/afghanistan Afghánistán]". Novinky.</ref>

Spolu s koncem války a stahováním sovětských vojsk ustala stejně rychle mezi lety [[1988]] a [[1989]] i podpora mudžáhedínů ze strany Spojených států. Náhle nastalé „mocenské [[vakuum]]“ nad zpustošeným Afghánistánem vyplnily různé jednotlivé (a bohatě vyzbrojené) mudžáhedínské frakce, mezi kterými se následně rozpoutal boj o moc, který trval dalších cca 7 let a mezitím přerostl do rozměrů občanské války. Neutěšená situace v zemi pro tu většinu muslimů-mudžáhedínů, která se po odražení sovětské okupace vrátila k obyčejnému životu, vyústila přibližně v roce [[1994]] ve vznik [[Tálibán]]u.