Velká hospodářská krize: Porovnání verzí

m
Když však bylo zapotřebí, dokázali komunisté a nacisté držet spolu, vytvořili např. společné hlídky proti [[stávkokaz]]ům. V Reichstagu [[Ernst Thälmann]] (komunistický politik) a [[Hermann Göring]] (nacistický politik, spoluzakladatel SA) pořádali společné výtržnosti. Komunisté totiž věřili, že větší nebezpečí pro ně představují sociální demokraté, domnívali se, že nacistická vláda nebude mít dlouhého trvání.<ref name="Nem"/>
 
Krize pro Němce začala už v roce 1928. Těch několik roků předchozí prosperity (silně dotované velkými americkými půjčkami) uběhlo velmi rychle. Po [[Krach na newyorské burze|krachu na newyorské burze]] USA skončily s půjčkami a Německo se stalo první zemí Evropy, kam dorazila krize. V roce 1932 bylo téměř 45 % Němců bez práce.<ref name="Nem"/>
 
[[Adolf Hitler]] dal lidem příležitost k nabytí sebedůvěry - polovojenskou uniformou členů svého hnutí a deklarovanou spoluúčastí na osudu Německa. Občané i díky nacistické [[propaganda|propagandě]] nenáviděli Židy, protože podle nacistů platila rovnice „bankéř = Žid“. Nacionalismus a bunkrová mentalita nabývaly na síle. Hitler zavedl půlroční pracovní povinnost pro mládež i povinnou vojenskou službu. Práce žen byla zdaněna natolik, že se již nevyplatila. Ženy zůstávaly doma. Židé ztratili německé občanství. Němci v roce 1938 sice pracovali, ale za stejnou pracovní dobu si vydělali méně než na počátku krize (r. 1928). I tak bylo lepší práci mít než naopak.<ref name="Nem"/>
1 554

editací