Kolín nad Rýnem: Porovnání verzí

Přidáno 7 bajtů ,  před 1 rokem
rok 50 n. l., nikoli př. n. l.; drobné opravy - špatně umístěná závorka, interpunkce, překlepy (i/í)
m (adata)
(rok 50 n. l., nikoli př. n. l.; drobné opravy - špatně umístěná závorka, interpunkce, překlepy (i/í))
}}
'''Kolín nad Rýnem''' ([[němčina|německy]] ''Köln'', [[angličtina|anglicky]] a francouzsky ''Cologne'') je čtvrté největší město v [[Německo|Německu]]. Leží ve spolkové zemi [[Severní Porýní-Vestfálsko]]. Žije v něm přes milion obyvatel. Kolín je významným kulturním, obchodním střediskem a komunikačním uzlem, kde se konají četné [[veletrh]]y. Původně zde byla [[Germáni|germánská]] osada, kolem roku [[50 př. n. l.|50 n. l.]] vzniklo [[Starověký Řím|římské]] město ''Colonia Agrippina'', od [[4. století]] sídlo [[biskup]]ství. Ve [[středověk]]u byl Kolín největším městem v Německu. [[Katedrála svatého Petra (Kolín nad Rýnem)|Katedrála svatého Petra]], založená 1248 a dostavěná až v letech 1848-1880, patří k největším gotickým stavbám v [[Evropa|Evropě]] a její věže dosahují výšky 157 m. [[Kolínská univerzita]], založená roku [[1388]], patří k nejstarším v Evropě.
 
== Historie ==
 
=== Historie po roce 1475 ===
Objev [[Amerika|Ameriky]], vznik nových obchodních cest a z toho vyplývající změny v evropském hospodářství vedly k ekonomickému i politickému úpadku města. V roce [[1560]] byla přerušena stavba katedrály, v roce [[1795]] Kolín obsadili [[Francouzi]], a v roce [[1815]] bylo město připojeno k [[Prusko|Prusku]].
 
Reformy provedené nejprve Francouzi a později pruskými úřady vytvořily vhodné podmínky pro rozvoj Kolína v době průmyslové revoluce. Město se stalo významným dopravním uzlem (železnice, říční plavba). Rozvíjel se průmysl (Felten & Guillaume, Stollwerck, [[Deutz AG|Klöckner Humboldt Deutz AG]] - zakladatelem byl [[Nicolaus Otto|Nicolaus August Otto]], Helios AG). V roce [[1880]] byla po 632 letech dokončena stavba katedrály (výška věží je 157 m). Po zboření středověkých hradeb došlo k dynamickému územnímu rozvoji a tím k růstu počtu obyvatel. V době [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byl Kolín stejně jako další města vystaven velkým spojeneckým náletům, z nichž největší byl proveden jako [[operace Millenium]] v noci z 30. na 31. května [[1942]]. Náletu se zúčastnilo 1047 bombardérů [[Royal Air Force|RAF]]. Během druhé světové války se počet obyvatel snížil z cca 800 000 na 104 000. V současnosti v Kolíně žije přes milion lidí, z čehož 17,2 % (asi 175 515, stav v roce [[2004]]) byli cizinci. Kolín je po [[Berlín]]ě a před [[Hamburk]]em městem s druhou největší [[Turci|tureckou]] menšinou v Evropě.
Kolín má systém výpadových radiál a pět koncentrických silničních okruhů, z nichž ten vnější je dálniční obchvat. Z něho vycházejí dálnice A1, A3, A4, A57 a A59 i řada dalších silnic.
 
Městskou dopravu obstarává 11 linek [[Tramvajová rychlodráha|rychlodrážních tramvají]] o celkové délce 195 km (po [[Melbourne]] (256 km) a [[Petrohrad]]u (205) km) největší tramvajová síť na světě), které ve středu města vedou tunelem, a množství autobusových linek. Na to navazuje 9 linek příměstské dopravy (S-Bahn), které obsluhují celý region.
 
== Pamětihodnosti ==
* '''Radnice''' s mohutnou gotickou věží z roku 1414 a renesančním podloubím
* Románská bazilika '''St. Andreas''' s dlouhým chórem a věží nad křížením
* Kostel '''St. Aposteln''', trojlodnitrojlodní románská bazilika s kupolí, trojlístýmtrojlistým chórem a mohutnou západní věží
* '''St. Gereon''', mohutná centrální stavba 35 m vysoká na pozdně antických základech s dlouhým chórem a dvěma věžemi
* '''St. Maria im Kapitol''', trojlodní románská bazilika, 100 m dlouhá a 40 m široká se třemi konchami v závěru
 
== Muzea ==
Kolín má velké množství muzejímuzeí, výstavních galerií a kulturních středisek. Mezi nejnavštěvovanější patří:
* '''''Römisch-Germanisches Museum''''' bezprostředně vedle dómu: vykopávky a umění pozdní antiky v Porýní
* '''''Museum Ludwig''''' u dómu a hlavního nádraží: moderní a současné umění
Anonymní uživatel