Jan Gebauer: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Dílo: vnitřní odkaz na GbSlov |
m →Život a dílo: interní odkaz na Václava Hanku |
||
Řádek 13:
Jeho zásluhy ve vědních oborech slovanská filologie a literární historie byly oceněny členstvím v [[Královská česká společnost nauk|Královské české společnosti nauk]] (mimořádným členem se stal 10. května 1876, řádným od [[6. červen|6. června]] [[1883]]), [[20. duben|20. dubna]] [[1890]] jej císař jmenoval řádným členem [[Česká akademie věd a umění|České akademie věd a umění]].<ref>''Členové České akademie věd a umění 1890–1952'', s. 80.</ref> Byl také členem akademií polské a ruské,<ref name="sle" /> ''Jednoty českých filologů'', působil v redakci ''Listů filologických'' (1874–1904), do [[Riegrův slovník naučný|Riegrova slovníku naučného]] přispěl řadou hesel týkajících se slovanské jazykovědy a literární historie.<ref>''Kdo je kdo v dějinách české lingvistiky''. s. 178.</ref>
Spolu s [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masarykem]] a [[Jaroslav Goll|Jaroslavem Gollem]] měl největší zásluhu na prokázání nepravosti [[Spor o rukopisy|Rukopisů královédvorského a zelenohorského]], ačkoli byl zpočátku jejich zastáncem. Několik let poctivě bádal nad rukopisy, než z hlediska jazykového dokázal, že se jedná o padělek. Přitom byl tiskem napadán, že je zrádcem národa. V rodinném kruhu prohlásil:
Jeho dcera Helena se stala manželkou profesora brněnské techniky [[Vladimír List|Vladimíra Lista]], Ludmila Eva se provdala za [[Josef Schieszl|Josefa Schiezsla]], vedoucího politického odboru kanceláře prezidenta Masaryka.
| |||