Venuše (planeta): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
Sem se to nehodí
Řádek 71:
| prvek9 hodnota = <br />stopová množství
}}
'''Venuše''' je druhá [[planeta]] od [[Slunce]] ve [[sluneční soustava|sluneční soustavě]]. Nemá žádný [[měsíc (satelit) | měsíc]]. Je pojmenovaná po [[římská mytologie|římské bohyni]] [[láska|lásky]] a krásy [[Venuše (mytologie)|Venuši]]. Jedná se o jedinou planetu [[Sluneční soustava|sluneční soustavy]], která je pojmenována po ženě. Venuše je [[terestrická planeta]], co do velikosti a hrubé skladby velmi podobná [[Země|Zemi]]; někdy se proto nazývá „sesterskou planetou“ Země. [[elipsa|Eliptická]] oběžná dráha Venuše má ze všech planet nejmenší [[Excentricita dráhy|výstřednost]], pouze 0,007. Okolo Slunce oběhne jednou za 224,7&nbsp;pozemských dní. Protože je Venuše ke Slunci blíže než Země, její úhlová vzdálenost od Slunce nemůže překročit určitou mez (největší [[elongace]] je 47,8°) a lze ji ze Země vidět jen před [[úsvit]]em nebo po [[soumrak]]u. Proto je Venuše někdy označována jako „jitřenka“ či „večernice“, a pokud se objeví, jde o zdaleka nejsilnější, téměř bodový přírodní zdroj světla na obloze. Její [[Hvězdná velikost|magnituda]] může dosáhnout hodnoty −4,6. Na obloze je tedy po Slunci a Měsíci nejjasnějším zdrojem. Výjimečně lze Venuši pouhým okem spatřit i ve dne.
 
Venuše je zcela zakryta vrstvou husté [[oblačnost]]i, která nedovoluje spatřit její povrch v&nbsp;oblasti viditelného světla. To vyvolalo velkou řadu [[spekulace|spekulací]] o jejím povrchu, přetrvávajících až do [[20. století|20.&nbsp;století]], kdy byl její povrch prozkoumán pomocí přistávacích modulů a [[radar]]ového mapování povrchu. Venuše má nejhustší [[atmosféra|atmosféru]] ze všech terestrických planet, která je tvořena převážně [[oxid uhličitý|oxidem uhličitým]]. Pro absenci [[Koloběh uhlíku|uhlíkového cyklu]] ve formě navázání do [[hornina|hornin]] či na [[biomasa|biomasu]] z&nbsp;atmosféry docházelo k&nbsp;jeho enormnímu nárůstu až do současné podoby. Vznikl tak silný [[skleníkový efekt]], který ohřál planetu na teploty znemožňující výskyt kapalné [[voda|vody]] na jejím povrchu a učinil z&nbsp;Venuše suchý a prašný svět. Existují teorie, že Venuše, podobně jako Země měla [[oceán]]y kapalné vody. Voda se vlivem narůstající teploty vypařila a následně se pro absenci [[magnetické pole|magnetického pole]] vodní molekuly střetly s&nbsp;částicemi [[sluneční vítr|slunečního větru]], což vedlo k&nbsp;jejich rozpadu na [[kyslík]] a [[vodík]] a k&nbsp;úniku volných částic z&nbsp;atmosféry.<ref name="solarwind">{{Citace elektronické monografie