Oleg Peňkovskij: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 37:
Peňkovskij nakonec na sebe poutal pozornost kontrarozvědky sám. Všichni občané Sovětského Svazu museli tenkrát KGB oznamovat všechny návštěvy západních velvyslanectví. Peňkovskij tuhle povinnost jednou opomenul a kontrarozvědka na to přišla. Náčelník GRU se sice za svého podřízeného omluvil, ale KGB se na „nedbalého“ plukovníka zaměřila. Nejprve jej začali sledovat [[mikrokamerou]], vestavěnou do truhlíku za oknem naproti Peňkovskému [[bytu]]. Ta jednoho dne zaznamenala, jak plukovník doma ladí [[rádio]] a dělá si poznámky. V další fázi umístili mikrokameru přímo nad jeho pracovní [[stůl]]. Před tím jej nechali [[přiotrávit]], takže musel do [[nemocnice]]. Při prohlídce jeho bytu našli množství špionážních pomůcek. V bytě nad ním si KGB udělala provizorní pozorovací [[stanoviště]] poté, co jeho [[obyvatele]] „poslali za odměnu" na výběrovou rekreaci k [[moři]]. Začátkem listopadu sledovali mikrokamerou Peňkovského, jak si prohlíží falešný [[pas]]. Na rozkaz [[velitele]] KGB byl okamžitě [[zatčen]].
2. listopadu 1962 zachytila CIA v Moskvě smluvený signál od Peňkovského. Jejich pracovníka, který se vydal k mrtvé schránce pro zásilku, však zatkla KGB. Za několik dní pak byl v [[Maďarsku]] zatčen i Wynne. 3. května 1963 se v Moskvě konal velký [[soud]] s Peňkovským a Wynnem. [[Monstrproces]] měl předem nacvičený průběh: Za zradou plukovníka stál [[alkohol]], [[milenky]], [[hazard]] a touha po [[bohatství]]. Wynne byl odsouzen na mnoho let do [[vězení]], Peňkovskij k [[trestu smrti]] zastřelením.
O tom, jak Peňkovskij skutečně zemřel, panují dodnes jen dohady. Některé důkazy však naznačují, že nebyl zastřelen a jeho hrozná smrt měla sloužit jako výstraha pro ty, kdo by se snad chtěli
{{DEFAULTSORT:Peňkovskij, Oleg}}
| |||