Květnový převrat (Polsko): Porovnání verzí

Přidáno 560 bajtů ,  před 1 rokem
přejmenovat, port, obr
(přeneseno z článku o Pilsudském a upraveno)
(přejmenovat, port, obr)
{{Přesunout|Květnový převrat (Polsko)|komentář = ani v jedné publikaci jsem nenašel výraz "Májový převrat", polsky maj = květen}}
[[Soubor:Piłsudski May 1926.jpg|náhled|Maršál [[Józef Piłsudski]] před setkáním s prezidentem [[Stanisław Wojciechowski|Stanisławem Wojciechowským]] na [[Most Poniatowského|mostě Poniatowského]] ve [[Varšava|Varšavě]]. Zleva: [[Kazimierz Stamirowski]], [[Marian Żebrowski]], [[Gustaw Orlicz-Dreszer]], Józef Piłsudski, [[Władysław Jaroszewicz]] a Michał Galiński]]
'''Májový převrat''' či '''květnový převrat''' (polsky ''przewrót majowy'' či ''zamach majowy'') byl [[puč]], který v Polsku 12. až 14. května 1926 provedl maršál [[Józef Piłsudski]]. Svrhl vládu premiéra [[Wincenty Witos|Wincenta Witose]] a na jeho místo dosadil [[Kazimierz Bartel|Kazimierze Bartela]]. Piłsudski odmítl nabídku stát se prezidentem a tuto pozici přenechal [[Ignacy Mościcki|Ignacovi Mościckému]], avšak až do své smrti roku 1935 držel nejvyšší moc v Polsku. Puč byl zčásti motivován snahou upevnit moc v Polsku v situaci, kdy [[výmarské Německo]] uzavřelo za zády Polska smlouvy o přátelství s Francií a Sovětským svazem, což Piłsudski vnímal jako existenční hrozbu.
 
== Příprava ==
Na konci roku 1925 se Piłsudski rozhodl vrátit k aktivní politice. Podle historika Andrzeje Garlického už od roku 1922 přemýšlel o převzetí moci cestou [[Státní převrat|státního převratu]].
 
Dne 10. května 1926 byla vytvořena nová vláda pod předsednictvím Wincentyho Witose. Krátce potom premiér v tiskovém článku vyzval Piłsudského k převzetí odpovědnosti za zemi a návratu. Maršál mu ostře odpověděl na řádcích „Ranního kurýra“ a Witose i jeho vládu ostře kritizoval. Vydání s tímto rozhovorem bylo zabaveno, současně se 11. května ve Varšavě objevily zprávy o vojenských jednotkách jedoucích směrem na hlavní město z Pomořanska a Velkopolska. V reakci Piłsudski naplánoval, že se objeví v čele vojáků předaných mu pod velení Żeligowským. Tato demonstrace měla vyvinout nátlak na vládu.
 
== Převrat ==
Dne 12. května 1926 se v ranních hodinách vydal Piłsudski pouze ve společnosti svého pobočníka do Varšavy za účelem setkání s prezidentem Wojciechowským, aby ho přiměl ke změně vlády. K setkání nedošlo, neboť prezident odjel do Spały, prezidentské rezidence.
 
Večer se s Piłsudským setkal maršál Sejmu Maciej Rataj a zahájil s ním jednání. Ta však byla neúspěšná, podobně jako jednání dalšího dne. 14. května se odehrály rozhodující boje – Piłsudského jednotky ohrožovaly už Belweder. Po krátkých, ale krvavých bojích (379 osob bylo zabito), se značnou podporou veřejnosti, leč proti právu, Piłsudski uskutečnil státní převrat známý jako Květnový převrat. V 17.30 podala vláda demisi a prezident Wojciechowski složil svůj úřad. Stalo se tak navzdory zprávě o jednotkách věrných vládě mířících směrem k hlavnímu městu.
 
== Po převratu ==
Pravomoci prezidenta přešly do rukou maršála Sejmu Rataje. Ten jmenoval vládu [[Kazimierz Bartel|Kazimierze Bartela]], v které Piłsudski formálně převzal ministerstvo vojenských záležitostí a úřad Generálního inspektora ozbrojených sil, a fakticky se stal rozhodujícím centrem moci v zemi. Dne 22. května vydal prohlášení vojákům, ve kterém vyzval k usmíření bojovníků na obou stranách:
{{Citace| „Vojáci! Není to poprvé, co slyšíte můj hlas. Kdysi na bitevním poli, když mladému státu ještě rostly zuby jako malému dítěti, vedl jsem vás do bojů, které ve vítězstvích, vybojovaných pod mým velením, na dlouhá staletí zasypaly slávou a leskem vaše hrdinné standarty. Po dalších bojích k vám promlouvám dnes. Když bratři cítí lásku k sobě, spojuje je svazek, silnější než jiné lidské svazky. Když se bratři sváří a svazek povoluje, svár jejich taktéž je silnější než jiné. To je zákon lidského života. Dosvědčili jsme ho před pár dny, kdy jsme v hlavním městě vedli několikadenní boje. Do jedné země se vsákla naše krev, země pro jedny i druhé stejné, oběma stranami stejně milované. Nechť ta horká krev, krev vojáka, nejcennější v Polsku, pod našima nohama jest semenem bratrství, nechť hlásá společnou pravdu pro bratry. (…) Nechť Bůh milostivý nad hříchy nám odpustí a ruku trestající odvrátí, a my se chopme naší práce, která posiluje a obrozuje naši zemi.“}}
Dne 31. května byl Piłsudski zvolen prezidentem republiky Národním shromážděním, ale tuto hodnost nepřijal. Argumentoval příliš malými pravomocemi prezidenta v březnové ústavě. V druhém hlasování Národní shromáždění zvolilo prezidentem jeho chráněnce [[Ignacy Mościcki|Ignacyho Moścického]]. Byl to další triumf Piłsudského, neboť ustavení nové vlády legalizovalo květnový převrat.
 
{{Portály|Polsko}}
 
[[Kategorie:Dějiny Polska 20. století]]