Proudový motor: Porovnání verzí

Přidán 1 bajt ,  před 3 lety
→‎Historie: Jako palivo se používá petrolej.
m (Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy)
(→‎Historie: Jako palivo se používá petrolej.)
[[Soubor:Junkers_Jumo_109-004.jpg|náhled|vlevo|Proudový motor Junkers [[Jumo 004]]]]První proudový motor se objevil ve 30. letech, kdy na něm pracovali dva různí konstruktéři – [[Frank Whittle]] v [[Spojené království|Británii]] a [[Hans von Ohain]] v [[Německo|Německu]]. Whittle svůj motor patentoval už roku [[1930]], ale k jeho zkouškám došlo až roku [[1941]], kdy byl zamontován do trupu letounu [[Gloster E.28/39]] a [[15. květen|15. května]] 1941 poprvé vzlétl na základně [[RAF Cranwell]]. Operačně byl nasazen až roku [[1944]] na letadle [[Gloster Meteor]]. V Německu byl vývoj rychlejší a první letadlo ([[Heinkel He 178]]) vzlétlo už roku [[1939]], tah motoru [[Heinkel HeS 3|HeS 3]] byl 4,4 kN.
 
Motory stavěné po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] měly oboustranné [[radiální kompresor]]y a neregulovatelné výstupní trysky. Nároky na výkon ale rostly, a tak se začal používat [[axiální kompresor]]. Jeden stupeň [[Síly působící na hřídel#Axiální síla|axiálního]] kompresoru má menší [[stlačení]] i [[účinnost (fyzika)|účinnost]] než kompresor radiální, použitím vícestupňového axiálního kompresoru však dosáhneme vyššího celkového stlačení. Je také možné zkombinovat vícestupňový axiální kompresor s radiálním, zařazeným za ním na společné hřídeli. Dnes se jednoproudový motor takřka nepoužívá, takže i moderní vojenské stíhací letouny jako [[General Dynamics F-16 Fighting Falcon|F-16]] a [[MiG-31]] používají dvouproudové motory. Většinou bývá vybaven [[Přídavné spalování|přídavným spalováním]]. Jako palivo se používá [[kerosinpetrolej]]. Dopravní letouny jsou vybaveny [[Dvouproudový motor|dvouproudovými motory]].
 
== Odkazy ==
1 068

editací