Edmund Halley: Porovnání verzí

Přidáno 2 807 bajtů ,  před 2 lety
rozšíření dle zdrojů
(rozšíření dle zdrojů)
 
== Život ==
Halley se narodil v [[Haggerston]]u, v [[Londýn|Londýně]], jako syn bohatého mydláře a solnaře. Už jako dítě se hodně zajímal o matematiku. Studoval v [[St Paul's School]] a od roku [[1673]] na [[The Queen's College]] v [[Oxford]]u. Ještě jako nedostudovaný publikoval práci o [[solární systém|sluneční soustavě]] a [[sluneční skvrny|slunečních skvrnách]].
 
Na Oxfordu se setkal s královským astronomem a ředitelem Greenwichské observatoře [[John Flamsteed|Johnem Flamsteedem]]. V roce 1675 mu napsal dopis, ve kterém ho upozornil na chyby v jeho astronomických tabulkách, které se týkaly pohybu [[Jupiter (planeta)|Jupitera]] a [[Saturn (planeta)|Saturnu]]. Tím si získal Flamsteedovo uznání, pomohl mu publikovat první vědecký článek v časopise ''Philosophical Transaction,'' a roku 1676 ho udělal v Greenwichi svým asistentem.<ref>{{Citace elektronického periodika
Když opouštěl Oxford v roce [[1676]], navštívil jihoatlantický ostrov [[Svatá Helena (ostrov)|Svatá Helena]] s úmyslem studovat tam hvězdy z jižní polokoule. Do Anglie se vrátil v listopadu [[1678]]. Následující rok vydal ''Catalogus stellarum australium'', který obsahoval detaily o 341 jižních hvězdách. Tyto jeho dodatky do [[hvězdná mapa|hvězdné mapy]] mu zajistily srovnávání s [[Tycho Brahe]]m. Svůj titul získal na Oxfordu a byl zvolen členem [[Královská společnost|Royal Society]].
| titul = Edmond Halley {{!}} Eduportál Techmania
| periodikum = edu.techmania.cz
| url = http://edu.techmania.cz/cs/encyklopedie/vedec/1033/halley
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2018-06-14
}}</ref> Teprve později je oba vědce rozdělily vášnivé spory.
 
KdyžVe opouštělroce Oxford1676 vse roceještě nedostudovaný Halley, finančně podpořen králem anglickým [[1676Karel II. Stuart|Karlem II.]], navštívilvydal na jihoatlantický ostrov [[Svatá Helena (ostrov)|Svatá Helena]] s úmyslem studovat tam hvězdy z [[jižní polokoule]]. Do Anglie se vrátil v listopadu [[1678]]. Následující rok vydal ''Catalogus stellarum australium'', který obsahoval detaily o 341 jižních hvězdách. Tyto jeho dodatky do [[hvězdná mapa|hvězdné mapy]] mu zajistily srovnávání s [[Tycho Brahe]]m. Svůj titul získal na Oxfordu a byl zvolen členem [[Královská společnost|Royal Society]].
V roce [[1688]] Halley vydal druhou část svojí expedice, šlo o pojednání a mapy o [[pasát]]ech a [[monzun]]ech. V této práci také označuje sluneční ohřívání jako příčinu pohybů [[atmosféra|atmosféry]]. Také zjistil vztah mezi [[barometrický tlak|barometrickým tlakem]] a [[nadmořská výška|nadmořskou výškou]]. Jeho tabulky se staly důležitým přínosem pro nově vznikající obor [[vizualizace informací]].
 
Během ročního pobytu na Svaté Heleně také velmi zkoumal podmořský svět. Pozoroval [[Sépie (rod)|sépie]], ale především měřil [[Salinita|slanost mořské vody]], čímž chtěl určit stáří Země. Jeho odhady, ač dnes chápané jako poměrně nepřesné, mu každopádně znepřátelily [[Anglikánská církev|anglikánskou církev]], neboť vysoce překračovaly obvyklé výpočty stáří Země na základě údajů z [[Bible]]. Zkoumání moře ho také přivedlo k celoživotnímu zájmu o zdokonalení potápěčského vybavení.
Halley se oženil v roce [[1682]] a usadil se v [[Islington]]u. Většinu času strávil pozorováním Měsíce, ale také se zajímal o problematiku [[gravitace]]. Jeden z problémů, který ho zaujal, byl [[Keplerův zákon o pohybu planet]]. V srpnu [[1684]] odjel do [[Cambridge]] aby to prodiskutoval s [[Isaac Newton|Isaacem Newtonem]]. Dověděl se, že Newton už problém vyřešil, ale nic o tom nesepsal. Halley ho přesvědčil aby napsal ''[[Principia mathematica philosophiae naturalis]]'' (1687), kniha potom vyšla na Halleyovy náklady.
 
Po návratu z expedice byl zvolen členem [[Královská společnost|Royal Society]] (od 1685 jejím sekretářem) a na přímluvu krále získal konečně i magisterský titul (''Master of Arts'') na Oxfordu.<ref>{{Citace periodika
V roce [[1693]] napsal článek o životních rentách (důchodech), který obsahoval rozbor věku blízkého smrti. Údaje získal ve [[Vratislav (město)|Vratislavi]] (Breslau) ve [[Slezsko|Slezsku]] (tehdy součást [[Země Koruny české|České koruny]], resp. [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchie]]; dnes v [[Polsko|Polsku]]), díky tomu, že město si vedlo velmi pečlivé záznamy. Tímto umožnil anglické <!-- „britské“ lze použít až po r. 1707 -->vládě prodávat životní důchod za odpovídající cenu založenou na věku kupujícího. Halleyova práce silně ovlivnila nauku o [[pojišťovnictví]]. Sestrojení životní tabulky pro Vratislav, které následovalo po mnohem primitivnější práci [[John Graunt|Johna Graunta]], je dnes považováno za hlavní událost v historii [[demografie]].
| titul = Edmond Halley {{!}} British scientist
| periodikum = Encyclopedia Britannica
| jazyk = en
| url = https://www.britannica.com/biography/Edmond-Halley
| datum přístupu = 2018-06-14
}}</ref>
 
V roce [[1688]] Halley vydal druhou část výsledků ze svojí expedice, šlo o pojednání a mapy o [[pasát]]ech a [[monzun]]ech. V této práci také označuje [[Slunce|sluneční]] ohřívání jako příčinu pohybů [[atmosféra|atmosféry]]. Také zjistil vztah mezi [[barometrický tlak|barometrickým tlakem]] a [[nadmořská výška|nadmořskou výškou]]. Jeho tabulky se staly důležitým přínosem pro nově vznikající obor [[vizualizace informací]].
V roce [[1690]] dokončil plány na [[potápěčský zvon]], přístroj, který umožňoval dlouhodobý pobyt pod vodou s oknem pro podmořský výzkum. V Halleyově plánu je vzduch doplňován barely se vzduchem, které jsou posílány z hladiny dolů.
 
Halley se oženil v roce [[1682]] a usadil se v [[Islington]]u. Většinu času strávil pozorováním [[Měsíc|Měsíce]], ale také se zajímal o problematiku [[gravitace]]. Jeden z problémů, který ho zaujal, byl [[Keplerův zákon o pohybu planet]] (1. Keplerův zákon). V srpnu [[1684]] odjel do [[Cambridge]] aby to prodiskutoval s [[Isaac Newton|Isaacem Newtonem]]. Dověděl se, že Newton už problém vyřešil, ale nic o tom nesepsal. Halley ho přesvědčil aby napsal ''[[Principia mathematica philosophiae naturalis]]'' (1687), kniha potom vyšla na Halleyovy náklady.
V roce [[1698]] byl pověřen kapitánem lodě ''Paramore'', aby vykonal rozsáhlá pozorování zemského [[magnetismus|magnetismu]]. Tento úkol splnil při výpravě v [[Atlantský oceán|Atlantiku]] od 52 stupňů severní šířky po 52 stupňů jižní šířky, která trvala dva roky. Výsledky publikoval v díle ''Obecná mapa o odchylkách kompasu'' (1701). Byla to první mapa, na které se objevily [[izogona|izogony]], Halleyovy čáry.
 
V roce [[1690]] dokončil plány na [[potápěčský zvon]], přístroj, který umožňoval dlouhodobý pobyt pod vodou s oknem pro podmořský výzkum. Do zvonu se měli vejít tři lidé a měli mít možnost se potopit do hloubky až 18 metrů. V Halleyově plánu je vzduch doplňován barely se vzduchem, které jsou posílány z hladiny dolů.
V listopadu [[1703]] byl jmenován profesorem [[geometrie]] na Oxfordské univerzitě a v roce [[1710]] získal čestný titul doktora práv. V roce [[1705]] s použitím historických astronomických metod vydal titul ''Synopsis astronomia cometicae'', kde vyslovil svou domněnku o tom, že v případě pozorování komet v letech [[1456]], [[1531]], [[1607]] a [[1682]] šlo o stejné těleso, o kterém předpověděl, že v roce [[1758]] vrátí. Když se tak opravdu stalo, kometě se začalo říkat [[Halleyova kometa]].
 
V roce 1691 vypuklo nepřátelství mezi ním a Flamsteedem, když se Flamsteed postavil proti Halleyově profesuře astronomie na Oxfordu. Halley reagoval sžíravou kritikou Flamsteedovy studie o [[Slapové jevy|přílivu a odlivu]]. Isaac Newton se marně snažil oba vědce usmířit. Později Flamsteed zuřil, když Halley nechal v nakladatelství Královské společnosti vydat Flamsteedovo ještě nedokončené dílo ''Historia Coelestis Britannica''. Skoupil skoro všechny exempláře a demonstrativně je spálil.
V roce [[1716]] Halley navrhl přesné změření vzdálenosti Země od Slunce pomocí měření doby [[přechod Venuše|přechodu Venuše]]. V roce [[1718]] objevil pohyb „stálých“ hvězd tím, že porovnal svá [[astrometrie|astrometrická]] měření s poznatky Řeků.
 
V roce [[1693]] napsal Halley článek o životních rentách (důchodech), který obsahoval rozbor věku blízkého smrti. Údaje získal ve [[Vratislav (město)|Vratislavi]] (Breslau) ve [[Slezsko|Slezsku]] (tehdy součást [[Země Koruny české|České koruny]], resp. [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchie]]; dnes v [[Polsko|Polsku]]), díky tomu, že město si vedlo velmi pečlivé záznamy. Tímto umožnil anglické <!-- „britské“ lze použít až po r. 1707 -->vládě prodávat životní důchod za odpovídající cenu založenou na věku kupujícího. Halleyova práce silně ovlivnila nauku o [[pojišťovnictví]]. Sestrojení životní tabulky pro Vratislav, které následovalo po mnohem primitivnější práci [[John Graunt|Johna Graunta]], je dnes považováno za hlavní událost v historii [[demografie]].
V roce [[1720]] vystřídal [[John Flamsteed|Johna Flamsteeda]] na místě královského astronoma a tuto pozici si udržel až do smrti. Byl pochován v kostele sv. Markéty v [[Lee]] v jihovýchodním Londýně.
 
V roce [[1698]] byl pověřen kapitánem lodě ''Paramore'', aby vykonal rozsáhlá pozorování zemského [[magnetismus|magnetismu]]. Tento úkol splnil při výpravě v [[Atlantský oceán|Atlantiku]] od 52 stupňů severní šířky po 52 stupňů jižní šířky, která trvala dva roky. Výsledky publikoval v díle ''Obecná mapa o odchylkách kompasu'' (1701). Byla to první mapa, na které se objevily [[izogona|izogony]], zvané též Halleyovy čáry.
 
V listopadu [[1703]] byl jmenován [[Profesor|profesorem]] [[geometrie]] na Oxfordské univerzitě a v roce [[1710]] získal čestný titul doktora práv. V roce [[1705]] s použitím historických astronomických metod vydal titul ''Synopsis astronomia cometicae'', kde vyslovil svou domněnku o tom, že v případě pozorování komet v letech [[1456]], [[1531]], [[1607]] a [[1682]] šlo o stejné těleso, o kterém předpověděl, že se v roce [[1758]] vrátí. Když se tak opravdu stalo, kometě se začalo říkat [[Halleyova kometa]].
 
V roce [[1716]] Halley navrhl přesné změření vzdálenosti Země od Slunce pomocí měření doby [[přechod Venuše|přechodu Venuše]]. V roce [[1718]] objevil pohyb „stálých“ hvězd tím, že porovnal svá [[astrometrie|astrometrická]] měření s poznatky [[Starověké Řecko|starověkých Řeků]]. Jejich poznatků si velmi vážil, přeložil [[Apollónios z Pergy|Apolloniův]] spis ''O kuželosečkách'' a dokonce se pokusil zrekonstruovat jeho ztracený osmí díl.
 
V roce [[1720]] vystřídal [[John Flamsteed|Johnazesnulého Flamsteeda]] na místě královského astronoma a tuto pozici si udržel až do smrti. Byl pochován v kostele sv. Markéty v [[Lee]] v jihovýchodním Londýně.
 
== Dutá Země ==
V roce [[1692]] Halley předložil myšlenku o [[dutá Země|duté Zemi]]. Zem se měla skládat ze skořápky silné asi 800 km, dvou vnitřních soustředných skořápek a nejniternějšího jádra podobně velkých jako průměry planet [[Venuše (planeta)|Venuše]], [[Mars (planeta)|Marsu]] a [[Merkur (planeta)|Merkuru]]. Skořápky od sebe dělila atmosféra a každá také měla vlastní [[Magnetické pole Země|magnetické póly]]. Tyto koule měly rotovat různou rychlostí. Halley nabízel tuto myšlenku jako vysvětlení neobvyklých měření [[Kompas|kompasem]]. Předpokládal, že vnitřní atmosféry svítí (a jsou možná obydlené), a domníval se, že unikání těchto atmosfér z vnitřku Země na její povrch způsobuje [[polární záře|polární záři]].
 
== Pojmenováno po Halleyovi ==
 
== Odkazy ==
 
=== Reference ===
<references />
 
=== Literatura ===
* Sagan C.: ''Komety – tajemní poslové z hvězd'', Eminent, Praha 1998, str. 39–67, ISBN 80-85876-44-2
152

editací