Bitva u Sokolova: Porovnání verzí

O dvě hodiny později začal druhý útok. Němci již měli sokolovskou obranu rozkrytou a po přeskupení vojsk zaútočili z jiného směru, čímž se jim podařilo Čechoslováky zaskočit. 1. čs. samostatný polní prapor ztratil jedno ze dvou protitankových děl a&nbsp;těžký kulomet. Poté se rozhořel krutý boj, při kterém se však čs. vojáci nezalekli postupujících nepřátelských jednotek a&nbsp;snažili se je ničit protitankovými puškami a&nbsp;protitankovými granáty. Jelikož [[protitanková puška PTRS|protitankové pušky]] neměly účinnost probít čelní pancíře německých obrněnců, stříleli do pásů nebo z&nbsp;boku a&nbsp;do prostoru motoru. Čs. vojáci odrazili několik útoků [[pěchota|pěchoty]], ale německá přesila byla veliká. Kolem páté hodiny odpolední vojáci zaujali kruhovou obranu kolem sokolovského kostela. [[Ludvík Svoboda]] se rozhodl, že vyšle do protiútoku sovětské tanky. Pod prvním z&nbsp;nich se při přejezdu přes řeku probořil led, takže v&nbsp;podpoře první roty nebylo možné pokračovat. Tato událost však byla dobrou zprávou pro bránící se československá a&nbsp;sovětská vojska – bylo jasné, že německá tanková vojska již nemohou z&nbsp;chodu překročit řeku, protože led v&nbsp;důsledku tání rychle rozmrzátaje. Svoboda tedy kolem sedmé hodiny nařídil, aby se vojáci bojující v&nbsp;Sokolovu stáhli za řeku. V&nbsp;důsledku minometného ostřelování bylo přerušeno telefonní vedení, byla zničena i&nbsp;[[radiostanice]]. Rozkaz k&nbsp;ústupu se tak do Sokolova nedostal. Stejně tak se tam nepodařilo proniknout spojkám, které byly německými vojáky zlikvidovány. A&nbsp;tak u&nbsp;sokolovského kostela pokračoval hrdinný boj, ve kterém čs. vojáci dokazovali své kvality i&nbsp;svoji statečnost. Padl nadporučík [[Otakar Jaroš]],<ref>{{Padlý|5807483|Otakar Jaroš}}</ref> který dostal zásah v&nbsp;okamžiku, kdy se chystal hodit na německý obrněnec protitankový granát, nebo zástupce velitele obrany Sokolova nadporučík Jaroslav Lohrer-Lom. Další teorie o Jarošově smrti hovoří o&nbsp;tom, že byl zraněný a&nbsp;přejel ho německý transportér.

Na památku těchto událostí se " ''Po vzoru sokolovských hrdinů za další budovatelské úspěchy, za světový mír "'' konaly pravidelné místní, okresní, krajské a celostátní SOKOLOVSKÉ ZÁVODY BRANNÉ ZDATNOSTI - SZBZ. Tyto sportovně výchovné závody vedené v ''"Tradici našich hrdinů od Sokolova"'' zpočátku organizovaly sokolské obce až do jejich rozpuštění v roce 1956. Od tohoto roku byly organizovány národním sportovním svazem tzv. Svazarmem - (svazem pro spolupráci s armádou) - konkrétně ústředním výborem v Praze. Tyto závody jednotlivců a tříčlenných hlídek od 15 let probíhaly často sněhu první víkend v březnu a celostátních přeborů se zúčastňovalizúčastňovala i zahraniční družstva.