Wikipedie

Pravice: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Mrzout (diskuse | příspěvky)
327 editací
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
značky: možný vandalismus editace z Vizuálního editoru
Řádek 1:
{{Různé významy|tento=části politického spektra}}
[[Sociální darwinismus|darwinismu]] o přežití nejsilnějších, které aplikovali na národ či rasu.
'''Pravice''' je poměrně vágní označení používané pro popis řady [[politika|politických]] pozic a [[Politická ideologie|ideologií]]. Konzervativní pravice je používaná pro popis skupin podporujících zachování [[tradice|tradičních]] a kulturních hodnot či zvyklostí, a také zachování určité formy [[sociální hierarchie]], liberální pravice pak podporuje ekonomickou svobodu člověka a minimální roli státu na společnosti. Pravice v současnosti také obecně zastává soukromou kontrolu [[výrobní prostředek|výrobních prostředků]], [[kapitalismus]], [[volný trh]] a [[Tržní ekonomika|tržní hospodářství]]. Obsah pojmů ''pravice'' a ''[[levice]]'' se v různých společnostech a v různých dobách může různě vyvíjet, avšak konkrétní pravicové směry jsou stále téměř stejné.
 
Pojmy pravice a levice vznikly na konci [[18. století]] v období [[Velká francouzská revoluce|Velké francouzské revoluce]], kde v [[Generální stavy|Generálních stavech]] zasedali zastánci starého řádu, [[reakcionářství|reakční]] a [[monarchie|monarchističtí]] [[aristokracie|aristokraté]] ([[Feuillanti]]) napravo a přívrženci nového řádu, [[třetí stav]] a [[radikalismus|radikálové]] ([[Montagnardi]]) nalevo, nevyhranění uprostřed.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Plecitá-Vlachová
| jméno = Klára
| titul = Levice a pravice
| url = http://www.revuepolitika.cz/clanky/1111/levice-a-pravice
| datum vydání = 2001-9-20
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-9-11
| vydavatel = [[Revue Politika]]
| jazyk = čeština
}}</ref> Zřetelně se politická pravice vyvinula během [[Restaurace Bourbonů|2. francouzské restaurace]] roku [[1815]]. V politice byl původně pojem používán pro označení politických skupin, které mají historickou spojitost s tradiční pravicí, tj. pro [[Tradicionalistický konzervatismus|tradicionalistické]] [[konzervatismus|konzervativce]] a [[reakcionářství|reakcionáře]]. Dnes pojem pravice zahrnuje [[Ekonomický liberalismus|tržní liberály]], [[Liberální konzervatismus|liberální konzervativce]], [[monarchismus|monarchisty]], [[Křesťanská demokracie|křesťanské demokraty]] a některé [[Libertarianismus|libertariány]] a [[nacionalismus|nacionalisty]].
 
== Historie ==
Pojmy pravice a levice pocházejí z konce 18. století, kdy byl ve Francii po Velké francouzské revoluci roku 1791 ustaveno [[Zákonodárné národní shromáždění]], kdy zastánci revoluce (třetí stav) zasedali vlevo od předsedy, a zastánci minulého režimu (druhý stav - [[šlechta]]) zase vpravo. Nejznámějším členem tamní pravice byl [[Joseph de Maistre]] prosazující [[Autoritarismus|autoritářskou]] formu klasického konzervatismu. Během [[19. století]] se [[Politický systém Francie|francouzský politický systém]] vymezil na levo-pravou škálu, kdy za levici byli považováni [[Republika|republikáni]] a za pravici [[Monarchie|monarchisté]].<ref name="knapp">{{Citace monografie | příjmení = Knapp | jméno = Andrew | odkaz na autora = Andrew Knapp | titul = The Government and Politics of France | vydavatel = Routledge | místo = | rok = 2006 | isbn = 978-0415357326 | strany = 560 | url = http://books.google.cz/books?id=67ttjXHhT3wC&dq=the+government+and+politics+of+france&printsec=frontcover&q=&hl=cs#v=onepage&q=the%20government%20and%20politics%20of%20france&f=false | jazyk = anglicky}}</ref> Na pravici se tak objevily skupiny, které se nazývaly [[Legitimisté]] a [[Ultra monarchisté]], kteří chtěli [[Kontrarevoluce|kontrarevoluci]], a pak také [[Orléanisté]], chtějící utvoření [[konstituční monarchie]], což vše vedlo k [[Červencová revoluce|Červencové revoluci]] roku 1830.
 
Dle sborníku vytvořeného na [[Univerzita v Cambridgi|Cambridge University]] prošla pravice pěti historickými vývojovými stupni. 1.) doba reakcionářů (pro návrat monarchií), 2.) umírněná pravice (omezení vlivu státu), 3.) radikální pravice (romantismus a agresivní nacionalismus), 4.) extrémní pravice (proti imigraci, vzrůst rasismu) a 5.) [[Liberalismus#Neoliberalismus|neoliberální]] pravice (kombinace tržního hospodářství a tradičních hodnot jako je [[patriotismus]] a [[elitářství]]).<ref>{{Citace monografie | příjmení = Ball | jméno = Terence | příjmení2 = Bellamy | jméno2 = Richard | titul = The Cambridge History of Twentieth-Century Political Thought | vydavatel = [[Cambridge University Press]] | místo = Cambridge | rok = 2003 | isbn = 978-0521563543 | strany = 766 | jazyk = anglicky}}</ref>
 
== Základní rysy pravicové politiky ==
{| class="wikitable" align="center"
|+ Některé rysy levice a pravice<ref>{{Citace monografie
| příjmení = David
| jméno = Roman
| odkaz na autora =
| titul = Politologie : základy společenských věd
| vydavatel = Nakladatelství Olomouc
| místo = Olomouc
| rok = 2003
| isbn = 80-7182-162-4
| kapitola = Levice a pravice
| strany = 73
| jazyk =
}}</ref><ref group="pozn">Orientační přehled</ref>
!
! Levice
! Pravice
|-
!Priority
|sociální politika, sociální jistoty, výroba
|[[výroba]], umožnění [[podnikání|podnikatelské]] aktivity
|-
![[Stát]]
|sociálně odpovědný silný stát
|minimalizace kompetencí státu
|-
![[Demokracie]]
|[[Zastupitelská demokracie|zastupitelská]], důraz na [[Přímá demokracie|přímou demokracii]]
|[[Zastupitelská demokracie|zastupitelská]]
|-
!Stát a [[společnost]]
|tendence ke splynutí
|důsledné oddělení
|-
!Stát a ekonomie
|státní ochranářství
|liberalizace
|-
!Ekonomické priority
|nulová [[nezaměstnanost]]
|nízká [[inflace]]
|}
* Různé pravicové směry vyznávají odlišné myšlenky, spektrum se pohybuje od principů, jakými jsou [[svoboda]], [[individualismus]], [[tradice]], až po principy jako [[autorita]], [[wikt:cs:řád|řád]], [[hierarchie]], [[povinnost]],<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Heywood
| jméno = Andrew
| odkaz na autora =
| titul = Politologie
| vydavatel = Eurolex Bohemia
| místo = Praha
| rok = 2004
| isbn = 80-86432-95-5
| strany = 460
| jazyk =
}}</ref> [[Reakcionářství|reakce]] a [[nacionalismus]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Heywood
| jméno = Andrew
| odkaz na autora =
| titul = Politologie
| vydavatel = Eurolex Bohemia
| místo = Praha
| rok = 2004
| isbn = 80-86432-95-5
| strany = 270
| jazyk =
}}</ref>
 
* Pravice odmítá sociální rovnost, sociální nerovnost mezi lidmi vnímá jako neodstranitelnou či odstranitelnou za cenu omezení svobody, ale vnímá nerovnost někdy také jako užitečnou, jelikož má podporovat neutuchající boj za zlepšení společnosti.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Bobbio
| jméno = Norberto
| odkaz na autora = Norberto Bobbio
| titul = Pravice a levice: důvod a rozdělení politické scény
| vydavatel = Centrum pro studium demokracie a kultury
| místo = Brno
| rok = 2003
| isbn = 80-7325-012-8
| strany = 26
| jazyk = čeština
}}</ref>
 
* Pravice (na rozdíl od levice) klade důraz více na [[individualismus]] než na [[kolektivismus]].
 
* Prosazuje ochranu [[soukromé vlastnictví|soukromého vlastnictví]] a deklaruje svobodu [[podnikání]], to považuje za podmínky nezbytné k životu a prosperitě společnosti.
 
* Její liberální odnože převážně odmítají výrazné zásahy [[stát]]u do fungování [[Ekonomika|ekonomiky]], podle principů [[neviditelná ruka trhu|neviditelné ruky trhu]]. Pro neliberální to nehraje velkou roli.
 
Za pravicové se považují [[Konzervatismus|konzervativní]], [[Ekonomický liberalismus|ekonomicky liberální]] a [[Roajalismus|monarchistické]] politické strany a uskupení.
 
Nacionalistické neseparatistické politické strany mívají velice podobné ideologie jako levice, a proto se někdy spojují s levicovými. Příkladem je například [[První vláda Roberta Fica]], v které se sociálnědemokratický [[SMER - sociálna demokracia|SMER-SD]] spojil s dvěma nacionalisticky-neseparatistickými stranami [[Slovenská národná strana|SNS]], [[Ľudová strana - Hnutie za demokratické Slovensko|ĽS-HZDS]].V [[Řecko|Řecku]] se dokonce spojila demokraticky socialistická strana [[Koalice radikální levice|SYRIZA]] s nacionalisticky-neseparatistickými [[Nezávislí Řekové|Nezávislými Řeky]].I přes velice podobné ideologie s levicí se nacionalistické strany řadí mezi pravici.Obvykle bývájí do politického spektra řazeny jako radikálně pravicové. Zajímavostí je, že nacionalistické strany bývají ,jak anti-komunistické, tak anti-nacistické, příkladem je [[Česká Suverenita]].Mluvíme pouze o těch radikálně pravicových politických stranách, které nejsou ultranacionalistické. Ultranacionalistické strany a hnutí mají velice blízko k nacismu, tyto strany obvykle odmítají spolupracovat s levicovými.
 
Za [[krajní pravice|krajní pravici]] se považují politické strany a uskupení ([[neofašismus|neo]])[[Fašismus|fašistické]] a ([[neonacismus|neo]])[[nacismus|nacistické]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Davies | jméno = Peter | příjmení2 = Lynch | jméno2 = Derek | titul = Companion to fascism and the far right | vydavatel = Routledge | url = http://books.google.ca/books?id=guUWv8FJ8wMC&printsec=frontcover&dq=%22far+right%22&hl=cs#v=onepage&q=&f=false | rok = 2002 | isbn = 978-0415214957 | kapitola = | strany = 1 | jazyk = anglicky}}</ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = McGowan | jméno = Lee | příjmení2 = | jméno2 = | rok = 2002 | titul = The radical right in Germany: 1870 to the present | vydavatel = Longman Publishing | místo = Harlow | stránky = 57-64 | jazyk = anglicky | isbn = 978-0-582-29193-5}}</ref> <ref>Konrad Heiden, 1932, A History of National Socialism: Translated from the German - Stránka 158</ref>
 
== Pravicové postoje ==
=== Antikomunismus ===
[[Antikomunismus|Antikomunistický]] postoj byl s pravicí spojen při využití lineárního chápání politicky-ideologické škály, kdy socialismus byl vlevo, liberalismus uprostřed a konzervatismus vpravo. Avšak antikomunistický byl nejenom konzervatismus, ale i liberalismus a později také socialismus, třebaže snad méně radikálně. Takové vymezení je tedy nedostačující.
 
Po svém vydání roku 1848 byl [[Karl Marx|Marxův]] [[Komunistický manifest]] zakázán ve třech největších evropských monarchiích té doby ([[Ruské impérium]], [[Německé císařství]] a [[Rakousko-Uhersko]]). Propagace [[Komunismus|komunistických]] myšlenek byla postavena mimo zákon, a to zejména proto, že monarchisté tradičně chápali [[sociální nerovnost]] za přirozenou. [[První světová válka]] však znamenala pád monarchií a zrod liberálních či nacionálních republik anebo konstitučních monarchií. Během [[Říjnová revoluce|Říjnové revoluce]] se zhroutilo konzervativní ruské císařství a byla nastolena vláda [[Komunistická strana Sovětského svazu|komunistické strany]]. Tato revoluce podnítila další pokusy po celé Evropě. V listopadu 1918 se o ni komunisté pokusili i v [[Německo|Německu]], ale byli poraženi nacionalisty a monarchisty, od té doby je nacionalismus řazen spíše k pravici.
 
Původní chápání bylo v 20. letech [[20. století]] upraveno poté, co tuto hodnotu zastávaly ideově nesourodé skupiny evropských fašistů a [[Spojené státy americké|amerických]] liberálních konzervatistů. Ve stejné době se komunismus začal šířit do světa a jeho odpůrcem se staly především koloniální velmoci, proto je s pravicí této doby spojován i [[kolonialismus]]. [[Druhá světová válka]] a její důsledky odstranila koloniální rozdělení světa, a proto se postoj pravice znovu změnil. Během [[Studená válka|Studené války]] byly USA a [[Severoatlantická aliance|NATO]] hlavními propagátory antikomunismu (v USA např. [[Mccarthismus]]). Pravice v této době opustila své aristokratické a monarchistické kořeny a začala se identifikovat s patriotismem, nacionalismem a náboženskými hodnotami.
 
=== Ekonomika ===
Původně ve Francii konce 18. století se klasická pravice (šlechta) stavěla proti zvyšování vlivu bohatých obchodníků, stála proti kapitalismu, [[osvícenství]] a individualismu. V 19. století se jejich postoj posunul. Nově podpořili kapitalisty a bohaté obchodníky proti dělníkům a chudým. Dodnes však existují drobná hnutí reakcionářské pravice (jako např. americký [[paleokonzervatismus]]).
 
V současnosti pravice zastává kapitalistický systém s [[laissez faire]]. Tzv. neoliberalisté ([[Ronald Reagan]], [[Margaret Thatcherová]]) kombinují volný trh [[Privatizace|privatizaci]] a [[Deregulace|deregulaci]]. Pravicoví libertariáni podporují decentralizovanou a svobodnou ekonomiku, [[vlastnictví]], volný obchod a svobodnou směnu.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Lukes | jméno = Steven | titul = The Cambridge History of Twentieth-Century Political Thought | vydavatel = Cambridge University Press | místo = Cambridge | rok = 2003 | počet stran = 766 | spoluautoři = Terence Bell, Richard Bellamy. | kapitola = 'Epilogue: The Grand Dichotomy of the Twentieth Century' | strany = 610-612 | url = http://as.nyu.edu/docs/IO/244/cup.pdf | isbn = ISBN 978-0521563543 | jazyk = anglicky}}</ref>
 
=== Nacionalismus ===
V porevoluční Francii byl [[nacionalismus]] spojen s levicí a republikány. Po éře [[Georges Boulanger|boulangerismu]] a [[Dreyfusova aféra|Dreyfusově aféře]] se však nacionalismus stal hodnotou vyznávanou i pravicí. Ti to pojali jako ochranu tradičních hodnot spojených s historickým dědictvím národa.<ref name="knapp" /> Někteří dokonce podporovali etnický nacionalismus stavějící na idejích [[Sociální darwinismus|sociálního darwinismu]] o přežití nejsilnějších, které aplikovali na národ či rasu.
 
=== Náboženství ===
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Pravice“