Minimální mzda: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: školní IP
Bez shrnutí editace
značky: první editace možné problémové formulace editace z Vizuálního editoru
Řádek 1:
'''Minimální mzda''' je nejnižší právně přípustná [[mzda]], kterou je [[zaměstnavatel]] povinen poskytovat [[zaměstnanec|zaměstnanci]] za [[Práce (ekonomie)|práci]] v pracovněprávním vztahu.<ref>{{Citace Sbírky zákonů | typ = zákon | číslo = 262 | rok = 2006 | titul = Zákoník práce | odkaz na titul = Zákoník práce (Česko, 2006) | kapitola = Odměňování za práci, odměna za pracovní pohotovost a srážky z příjmů ze základního pracovněprávního vztahu | typ kapitoly = část | kapitola2 = Obecná ustanovení o mzdě, platu a odměně z dohody | typ kapitoly2 = hlava | článek = | paragraf = 111 | odstavec = 1 | datum přístupu = 2017-07-01| aktualizace = | datum aktualizace = }}</ref> Je to také minimální cena, za kterou mohou pracovníci prodávat svoji pracovní sílu. Přestože zákony o minimální mzdě platí v mnoha jurisdikcích, existují rozdíly v názorech na výhody a nevýhody minimální mzdy. Příznivci minimální mzdy tvrdí, že zvyšuje životní úroveň pracovníků, snižuje chudobu, nerovnost a podporuje morálku. Naproti tomu odpůrci minimální mzdy říkají, že zvyšuje chudobu, nezaměstnanost (zejména mezi nekvalifikovanými nebo nezkušenými pracovníky) a poškozují podniky, protože příliš vysoká minimální mzda vyžaduje, aby podniky zvýšily ceny svých produktů nebo služeb, kvůli nutnosti přizpůsobit se dodatečným nákladům souvisejících s vyššími mzdami. <ref>{{Citace periodika
| příjmení = V
| jméno = Burkhauser, Richard
| titul = Minimum Wages. By David Neumark and William L. Wascher.
| periodikum = ILR Review
| datum = 2010
| ročník = 64
| číslo = 1
| jazyk = en
| url = https://digitalcommons.ilr.cornell.edu/ilrreview/vol64/iss1/10/?referer=https%253A%252F%252Fen.wikipedia.org%252F
| datum přístupu = 2018-06-10
}}</ref><ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
| titul = Minimum Wage Increase Leads to Higher Teen Unemployment Rate
| url = https://web.archive.org/web/20140111120719/http://online.wsj.com/news/articles/SB10001424052970203440104574402820278669840
| datum vydání = 2014-01-11
| datum přístupu = 2018-06-10
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Black
| příjmení2 = John
| titul = A dictionary of economics
| url = https://www.worldcat.org/oclc/52323954
| vydání = 2nd ed., reissued with new covers and corrections
| vydavatel = Oxford University Press
| místo = Oxford
| rok = 1931
| počet stran = 507, [5] pages
| strany = 300
| isbn = 0198607679
| isbn2 = 9780198607670
}}</ref>
 
Jednoduché modely nabídky a poptávky ukazují na ztráty ve veřejném blahu a zvýšení nezaměstnanosti kvůli minimálním mzdám. Pokud však trh práce není dokonale konkurenceschopný, minimální mzdy mohou zvýšit efektivitu trhu. Například na monopolním trhu práce může minimální mzda, která je mírně nad rovnovážnou mzdou, zvýšit mzdy, zaměstnanost a ekonomickou efektivitu. Mezi ekonomy stále existuje diskuse o skutečném efektu minimálních mezd.
 
Moderní zákony prosazující povinné členství v odborových organizacích, které pro své členy zakázaly minimální mzdu, byly poprvé schváleny na Novém Zélandu a v Austrálii v devadesátých letech 19. století. Minimální mzdy byly nejprve použity jako prostředek, jak zastavit vykořisťování pracovníků v takzvaných 'robotárnách' jejich zaměstnavateli, o nichž se předpokládalo, že mají nad nimi nespravedlivou vyjednávací pravomoc. V průběhu času se minimální mzda začala považovat za způsob, jak pomoci rodinám s nižšími příjmy. Většina zemí zavedla právní předpisy o minimální mzdě do konce 20. století.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Inclusive Labour Markets, Labour Relations and Working Conditions Branch (INWORK) (INWORK)
| periodikum = www.ilo.org
| url = http://www.ilo.org/travail/lang--en/index.htm
| jazyk = en
| datum přístupu = 2018-06-10
}}</ref>
 
== Funkce minimální mzdy ==
Řádek 467 ⟶ 506:
| url = https://online.wsj.com/news/articles/SB10001424052970203440104574402820278669840
| datum přístupu = 2017-05-19
}}</ref><ref name=":1">{{Citace periodika
| titul = How the Black Death Spawned the Minimum Wage
| periodikum = Bloomberg.com
Řádek 523 ⟶ 562:
| datum přístupu = 2017-05-19
}}</ref>.
 
== Historie ==
Moderní zákony o minimální mzdě se poprvé objevily ve Vyhlášce pracovníků (1349), dekretu krále Edwarda III., která stanovila maximální platy pro dělníky ve středověké Anglii.<ref>{{Citace periodika
| titul = How the Black Death Spawned the Minimum Wage
| periodikum = Bloomberg.com
| datum = 2013-09-05
| jazyk = en
| url = https://www.bloomberg.com/view/articles/2013-09-05/how-the-black-death-spawned-the-minimum-wage
| datum přístupu = 2018-06-10
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Cunningham
| jméno = Wendy
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Minimum Wages and Social Policy
| vydání =
| vydavatel = The International Bank for Reconstruction and Development / The World Bank
| místo = Washington DC 20433
| rok = 2007
| počet stran =
| strany =
| isbn = 0-8213-7011-1
| isbn2 = 978-0-8213-7011-7
}}</ref> Král Edward III, který byl bohatým vlastníkem půdy, byl závislý, jako jeho pánové, na poddaných, kteří pracovali v zemědělství. Na podzim roku 1348 dosáhl černý mor do Anglie a zdecimoval její populaci.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Thorpe
| jméno = Vanessa
| titul = Black death skeletons reveal pitiful life of 14th-century Londoners
| periodikum = the Guardian
| url = http://www.theguardian.com/science/2014/mar/29/black-death-not-spread-rat-fleas-london-plague
| datum vydání = 2014-03-29
| jazyk = en
| datum přístupu = 2018-06-10
}}</ref> Vysoký nedostatek pracovní síly způsobil růst mezd a povzbudil krále Edwarda III, aby stanovil maximální mzdu. Následné změny ve vyhlášce, jako je Statut pracovníků (1351), zvýšily sankce za vyplacení mezd nad stanovené sazby.<ref name=":1" />
 
Zatímco zákony upravující mzdy původně stanovily jejich strop, byly nakonec použity ke stanovení existenčního minima. Změna ve Statutu pracovníků v roce 1389 účinně stanovila mzdy podle cen potravin. Časem smírčí soudce, který byl pověřen stanovením maximální mzdy, také začal stanovovat formální minimální mzdu. Tento postup byl poté formálně stvrzen přijetím Zákona o stanovení minimální mzdy v roce 1604 králem Jamesem I. pro pracovníky v textilním průmyslu.<ref name=":1" />
 
Počátkem 19. století byl Statut pracovníků zrušen, protože stále více kapitalistická Anglie převzala politiku laissez-faire, která znevýhodnila nařízení o mzdách (horní i dolní hranice).<ref name=":1" /> Zbytek 19. století zaznamenal výrazné pracovní nepokoje, které postihly mnoho průmyslových zemí. Jak byly odborové organizace v průběhu století legalizovány, objevily se pokusy o kontrolu mzdy prostřednictvím kolektivní smlouvy. To však znamenalo, že jednotná minimální mzda nebyla možná. V knize Základy politické ekonomie vydané v roce 1848 John Stuart Mill tvrdil, že kvůli problémům kolektivních žalob, s nimiž se pracovníci setkali v organizaci, byly zákonem regulované platy a pracovní doba lidí oprávněným odklonem od politiky laissez-faire.
 
Až v devadesátých letech 19. století se na Novém Zélandu a v Austrálii projevily první moderní legislativní pokusy regulovat minimální mzdy.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Starr
| jméno = Gerald Frank
| titul = Minimum Wage Fixing: An International Review of Practices and Problems
| url = https://books.google.cz/books?id=gzurqlZpyfcC&pg=PA1&dq=the+history+of+%22minimum+wage%22+law&redir_esc=y&hl=cs#v=onepage&q=the%20history%20of%20%22minimum%20wage%22%20law&f=false
| vydavatel = International Labour Organization
| počet stran = 220
| isbn = 9789221025115
| poznámka = Google-Books-ID: gzurqlZpyfcC
| jazyk = en
}}</ref> Pohyb minimální mzdy byl zpočátku zaměřen na zastavení pracovních smluv v robotárnách a na kontrolu nad jejich šířením ve výrobních odvětvích.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Nordlund
| jméno = Willis J.
| titul = The Quest for a Living Wage: The History of the Federal Minimum Wage Program
| url = https://books.google.cz/books?id=iNnsATsBQa4C&pg=PR7&dq=history+of+minimum+wage+laws&redir_esc=y&hl=cs#v=onepage&q=history%20of%20minimum%20wage%20laws&f=false
| vydavatel = Greenwood Publishing Group
| počet stran = 305
| isbn = 9780313264122
| poznámka = Google-Books-ID: iNnsATsBQa4C
| jazyk = en
}}</ref> V robotárnách bylo zaměstnáno velké množství žen a mladých pracovníků, kterým bylo vypláceno to, co se považovalo za podhodnocené mzdy. U majitelů robotáren se předpokládalo, že mají nad svými zaměstnanci nespravedlivou vyjednávací pravomoc a proto byla navržena minimální mzda, která by je přinutila platit spravedlivě. Postupem času se zaměření minimálních mezd změnilo na na pomoc lidem, zejména rodinám, aby se stali soběstačnějšími.<ref name=":2">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Press
| jméno = The MIT
| titul = Minimum Wages
| periodikum = The MIT Press
| url = https://mitpress.mit.edu/books/minimum-wages
| jazyk = en
| datum přístupu = 2018-06-10
}}</ref>
 
== Diskuse o důsledcích ==
Zákony o minimálních mzdách ovlivňují pracovníky ve většině oblastí zaměstnání s nízkými mzdami<ref name=":2" /> a obvykle byly posuzovaný podle schopnosti snižovat chudoby.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Eatwell
| jméno =
| příjmení2 = Milgate
| příjmení3 = Newman
| titul = The New Palgrave: A Dictionary of Economics
| periodikum =
| datum = 1987-11-26
| ročník = 1987
| číslo =
| strany = 476-478
| doi = 10.1057/9780230279803
| url = http://dx.doi.org/10.1057/9780230279803
}}</ref> Zákony o minimálních mzdách jsou méně podporovány ekonomy než širokou veřejností. Navzdory desetiletím zkušeností a ekonomickému výzkumu probíhají diskuse o nákladech a přínosech minimálních mezd dodnes.<ref name=":2" />
 
Bezpočet skupin má mnoho ideologických, politických, finančních a emocionálních příspěvků k otázkám týkajících se zákonů o minimálních mzdách. Agentury, které spravují zákony, mají například zájem na tom, aby ukázaly, že "jejich" zákony nezpůsobují nezaměstnanost, stejně jako odborové organizace, kde finanční prostředky jejich členů jsou chráněny zákony o minimálních mzdách. Na druhou stranu zaměstnavatelé, například restaurace, nabízející nízkou mzdu financují Institut pro politiku zaměstnanosti, který vydal četné studie oponující minimálním mzdám.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = BERNSTEIN
| jméno = HARRY
| titul = Troubling Facts on Employment
| periodikum = Los Angeles Times
| datum = 1992-09-15
| issn = 0458-3035
| jazyk = en-US
| url = http://articles.latimes.com/1992-09-15/business/fi-836_1_part-time-jobs
| datum přístupu = 2018-06-10
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Engquist
| jméno = Erik
| titul = Health bill fight nears showdown
| vydavatel = Crain's New York Business
| url =
| datum vydání = 2006
| datum přístupu =
}}</ref> Přítomnost těchto vlivných skupin a faktorů znamená, že debata o této problematice není vždy založena na nezaujaté analýze. Navíc je mimořádně obtížné oddělit účinky minimální mzdy od všech ostatních proměnných, které ovlivňují zaměstnání.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Sowell
| jméno = Thomas
| titul = Basic Economics: A Citizen's Guide to the Economy
| vydání = přepracované vydání
| vydavatel = Basic Books
| místo =
| rok = 2004
| počet stran = 438
| strany = 163-169
| isbn = 978-0-465-08145-5
| isbn2 = 0465081452
}}</ref>
 
Následující tabulka shrnuje argumenty předložené příznivci a odpůrci zákonů o minimálních mzdách:
{| class="wikitable"
!Argumenty pro zákony o minimální mzdě
!Argumenty proti zákonům o minimální mzdě
|-
|Příznivci minimální mzdy tvrdí, že má tyto efekty:
 
* Pozitivní dopad na vlastníky a průmysl malých podniků.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = St. Louis Post Dispatch: Holly Sklar, Small Businesses Want Minimum Wage Increase {{!}} Business For a Fair Minimum Wage
| periodikum = www.businessforafairminimumwage.org
| url = https://www.businessforafairminimumwage.org/news/00598/st-louis-post-dispatch-holly-sklar-small-businesses-want-minimum-wage-increase
| jazyk = en
| datum přístupu = 2018-06-10
}}</ref>
* Odstraní finanční stres<ref>{{Citace periodika
| titul = Raising the minimum wage could improve public health
| periodikum = Economic Policy Institute
| jazyk = en-US
| url = https://www.epi.org/blog/raising-the-minimum-wage-could-improve-public-health/
| datum přístupu = 2018-06-10
}}</ref> a podporuje vzdělávání<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Sutch
| jméno = Richard
| titul = THE UNEXPECTED LONG-RUN IMPACT OF THE MINIMUM WAGE: AN EDUCATIONAL CASCADE
| url = http://www.nber.org/papers/w16355.pdf
| vydavatel = NATIONAL BUREAU OF ECONOMIC RESEARCH
| místo = 1050 Massachusetts Avenue
| datum vydání = September 2010
| datum přístupu =
}}</ref>, což vede lépe placeným zaměstnáním.
* Zvyšuje růst a tvorbu pracovních míst.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Wolcott
| jméno = Ben
| titul = 2014 Job Creation Faster in States that Raised the Minimum Wage {{!}} CEPR Blog {{!}} CEPR
| periodikum = cepr.net
| url = http://cepr.net/blogs/cepr-blog/2014-job-creation-in-states-that-raised-the-minimum-wage
| jazyk = en
| datum přístupu = 2018-06-10
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| titul = Highest Minimum-Wage State Washington Beats U.S. in Job Creation
| periodikum = Bloomberg.com
| datum = 2014-03-08
| jazyk = en
| url = https://www.bloomberg.com/news/articles/2014-03-05/washington-shows-highest-minimum-wage-state-beats-u-s-with-jobs
| datum přístupu = 2018-06-10
}}</ref>
* Zvyšuje životní úroveň nejchudších a nejzranitelnějších tříd ve společnosti a zvyšuje její průměr.<ref name=":3">{{Citace periodika
| titul = Minimum wage trends: Understanding past and contemporary research
| periodikum = Economic Policy Institute
| jazyk = en-US
| url = https://www.epi.org/publication/bp178/
| datum přístupu = 2018-06-10
}}</ref>
* Zvyšuje podněty k přijímání pracovních míst, na rozdíl od jiných způsobů přenášení příjmů chudým, které nejsou svázány se zaměstnaností (jako jsou dotace na stravu pro chudé nebo sociální dávky nezaměstnaných).<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Freeman
| jméno = Richard B.
| titul = Minimum Wages – Again!
| periodikum = International Journal of Manpower
| datum = 1994-02
| ročník = 15
| číslo = 2/3
| strany = 8–25
| issn = 0143-7720
| doi = 10.1108/01437729410059305
| jazyk = en
| url = https://www.emeraldinsight.com/doi/abs/10.1108/01437729410059305
| datum přístupu = 2018-06-10
}}</ref>
* Stimuluje spotřebu tím, že vydává více peněz do rukou lidí s nízkými příjmy, kteří utrácejí celé výplaty, čímž zvyšují oběh peněz v celé ekonomice.<ref name=":3" />
* Podporuje efektivitu a automatizaci průmyslu.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Semmel
| jméno = Bernard
| titul = Imperialism and Social Reform: English Social-Imperial Thought 1895–1914
| vydání =
| vydavatel = Harvard University Press
| místo = London
| rok = 1960
| počet stran = 283
| strany = 63
| isbn =
}}</ref>
* Odstraní nízké platové pracovní příležitosti a nutí pracovníky, aby se vyškolili a přesunuli se na vyšší platové pracovní pozice.<ref>{{Citace periodika
| titul = ITIF Report Shows Self-service Technology a New Force in Economic Life
| jazyk = en
| url = https://itif.org/publications/2010/04/14/itif-report-shows-self-service-technology-new-force-economic-life
| datum přístupu = 2018-06-11
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Alesina
| jméno = Alberto F.
| příjmení2 = Zeira
| jméno2 = Joseph
| titul = Technology and Labor Regulations
| url = https://papers.ssrn.com/abstract=936346
| místo = Rochester, NY
| jazyk = en
}}</ref>
* Zvyšuje technologický rozvoj. Nákladná technologie, která zvyšuje efektivitu podnikání, je atraktivnější, když se zvyšuje cena práce.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Archived - Minimum Wages in canada : theory, evidence and policy
| url = https://web.archive.org/web/20120402010131/http://www.hrsdc.gc.ca/eng/labour/employment_standards/fls/research/research11/page03.shtml
| datum vydání = 2012-04-02
| datum přístupu = 2018-06-11
}}</ref>
* Zvyšuje pracovní etiku těch, kteří vydělávají velmi málo, protože zaměstnavatelé požadují větší návratnost z vyšších nákladů na zaměstnávání těchto zaměstnanců.<ref name=":3" />
* Snižuje náklady na vládní programy sociální péče zvýšením příjmů pro nejníže placené.<ref name=":3" />
* Povzbuzuje lidi, aby se připojili k pracovní síle spíše než k vymáhání peněz nezákonnými prostředky, např. prodejem nelegálních drog.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kallem
| jméno = Andrew
| titul = Youth Crime and the Minimum Wage
| url = https://papers.ssrn.com/abstract=545382
| místo = Rochester, NY
| jazyk = en
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| titul = Crime and work: What we can learn from the low-wage labor market
| periodikum = Economic Policy Institute
| jazyk = en-US
| url = https://www.epi.org/publication/books_crimeandwork/
| datum přístupu = 2018-06-11
}}</ref>
|Odpůrci minimální mzdy tvrdí, že má tyto efekty:
 
* Samotná minimální mzda není účinná při snižování chudoby a ve skutečnosti způsobuje nárůst chudoby kvůli nezaměstnanosti.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kosteas
| jméno = Vasilios D.
| titul = Minimum Wage
| url = http://sk.sagepub.com/reference/worldpoverty/n460.xml
| vydavatel = Sage Publications, Inc.
| místo = Thousand Oaks
| strany = 719–720
| doi = 10.4135/9781412939607.n460
| poznámka = DOI: 10.4135/9781412939607
}}</ref>
* Jako analogie politického a ekonomického protekcionismu na trhu práce vylučuje konkurenci s nízkými náklady z trhu práce a brání firmám při snižování mzdových nákladů během poklesu obchodu. To vytváří různé průmyslové a ekonomické nedostatky.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = 1944-
| jméno = Abbott, Lewis F. (Lewis Frederick),
| titul = Statutory minimum wage controls : a critical review of their effects on labour markets, employment and incomes.
| url = https://www.worldcat.org/oclc/42660146
| vydání = 2nd ed
| vydavatel = Industrial Systems Research
| místo = Manchester
| počet stran = 101 pages
| isbn = 0906321220
| isbn2 = 9780906321225
}}</ref>
* Poškozuje malé podniky více než velké podniky.<ref name=":4">{{Citace periodika
| příjmení = kanopiadmin
| titul = Wal-Mart Warms to the State {{!}} Llewellyn H. Rockwell Jr.
| periodikum = Mises Institute
| datum = 2005-10-27
| jazyk = en
| url = https://mises.org/library/wal-mart-warms-state
| datum přístupu = 2018-06-11
}}</ref>
* Snižuje množství požadovaných pracovníků, a to buď snížením počtu odpracovaných hodin jednotlivci nebo snížením počtu pracovních míst.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Marian Tupy on Hong Kong and the Free Market on National Review Online
| url = https://web.archive.org/web/20090218125417/http://nationalreview.com/comment/tupy200405140912.asp
| datum vydání = 2009-02-18
| datum přístupu = 2018-06-11
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = The Wages of Politics
| url = https://web.archive.org/web/20131210232920/http://online.wsj.com/news/articles/SB116320581226920449
| datum vydání = 2013-12-10
| datum přístupu = 2018-06-11
}}</ref>
* Může způsobit inflaci cen, neboť podniky se snaží vyrovnat zvýšením cen prodávaného zboží.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Increasing the Mandated Minimum Wage: Who Pays the Price?
| url = https://web.archive.org/web/20091128052437/http://www.heritage.org/Research/Labor/BG1162.cfm
| datum vydání = 2009-11-28
| datum přístupu = 2018-06-11
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = kanopiadmin
| titul = Why Wal-Mart Matters {{!}} Art Carden
| periodikum = Mises Institute
| datum = 2006-11-03
| jazyk = en
| url = https://mises.org/library/why-wal-mart-matters
| datum přístupu = 2018-06-11
}}</ref>
* Zvýhodňuje některé pracovníky na úkor těch nejchudších a nejméně produktivních.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = The Minimum Wage: Washingtons Perennial Myth
| url = https://web.archive.org/web/20070212111311/http://www.cato.org/pubs/pas/pa106.html
| datum vydání = 2007-02-12
| datum přístupu = 2018-06-11
}}</ref>
* Povzbuzuje zaměstnavatele, aby nahradil pracovníky s nízkou kvalifikací počítačem, jako jsou samoobslužné stroje.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Belvedere
| jméno = Matthew J.
| titul = Worker pay vs automation tipping point may be coming, says this fast-food CEO
| periodikum = CNBC
| datum = 2016-05-20
| url = https://www.cnbc.com/2016/05/20/worker-pay-vs-automation-tipping-point-may-be-coming-says-this-fast-food-ceo.html
| datum přístupu = 2018-06-11
}}</ref>
* Zvyšuje majetkovou trestnou činnost a utrpení v chudých komunitách tím, že snižuje legální trhy výroby a spotřeby v těchto komunitách.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Hashimoto
| jméno = Masanori
| titul = The Minimum Wage Law and Youth Crimes: Time-Series Evidence
| periodikum = The Journal of Law & Economics
| datum = 1987
| ročník = 30
| číslo = 2
| strany = 443–464
| url = http://www.jstor.org/stable/725504
| datum přístupu = 2018-06-11
}}</ref>
* Může vyústit ve vyloučení určitých skupin (etnických, pohlaví, atd.) z pracovní síly.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = 1936-
| jméno = Williams, Walter E. (Walter Edward),
| titul = South Africa's war against capitalism
| url = https://www.worldcat.org/oclc/18874922
| vydavatel = Praeger
| místo = New York
| počet stran = xvi, 159 pages
| isbn = 027593179X
| isbn2 = 9780275931797
}}</ref>
* Malé firmy s omezeným rozpočtem na mzdy nemohou nabídnout svým nejcennějším zaměstnancům spravedlivé a přitažlivé mzdy nad nekvalifikovanými pracovníky, kterým je placeno uměle vysoké minimum, a vidí rostoucí překážky při nabírání zaměstnanců.<ref name=":4" />
* Je méně efektivní než jiné metody (např. kreditní daň z příjmů) při snižování chudoby a je pro podniky obzvláště škodlivější než jiné metody.<ref name=":5">{{Citace elektronického periodika
| titul = A blunt instrument
| periodikum = The Economist
| url = https://www.economist.com/node/8090466
| jazyk = en
| datum přístupu = 2018-06-11
}}</ref>
* Odrazuje od dalšího vzdělávání mezi chudými tím, že láká lidi, aby vstoupili na trh práce.<ref name=":5" />
* Skrze stanovení cen diskriminuje méně kvalifikované pracovníky (včetně nově příchozích na trh práce, např. mladé pracovníky) tím, že je drží od hromadění pracovní zkušenosti a kvalifikace, které by později mohly vést k vyššímu platu.<ref name=":0" />
* Zpomaluje růst ve vytváření pracovních míst s nízkou kvalifikací.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Meer
| jméno = Jonathan
| příjmení2 = West
| jméno2 = Jeremy
| titul = Effects of the Minimum Wage on Employment Dynamics
| periodikum = Journal of Human Resources
| datum = 2016-03-31
| ročník = 51
| číslo = 2
| strany = 500–522
| issn = 0022-166X
| doi = 10.3368/jhr.51.2.0414-6298R1
| jazyk = en
| url = http://jhr.uwpress.org/content/51/2/500
| datum přístupu = 2018-06-11
}}</ref>
* Vyplývá v přesuny pracovních míst do jiných oblastí nebo zemí, které umožňují práci s nižšími náklady. <ref>{{Citace periodika
| titul = Pros and cons of outsourcing your manufacturing in the international business environment - Trade Ready
| periodikum = Trade Ready
| datum = 2014-12-02
| jazyk = en-US
| url = http://www.tradeready.ca/2014/trade-takeaways/pros-cons-outsourcing-your-manufacturing-international-business/
| datum přístupu = 2018-06-11
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| titul = States that have lost the most jobs to China - NBC News
| periodikum = NBC News
| jazyk = en
| url = https://www.nbcnews.com/businessmain/states-have-lost-most-jobs-china-1B5929263
| datum přístupu = 2018-06-11
}}</ref>
* Vyplývá ve vyšší dlouhodobou nezaměstnanost.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Partridge
| jméno = Mark D.
| příjmení2 = Partridge
| jméno2 = Jamie S.
| titul = Do minimum wage hikes reduce employment? State-level evidence from the low-wage retail sector
| periodikum = Journal of Labor Research
| datum = 1999-09
| ročník = 20
| číslo = 3
| strany = 393–413
| issn = 0195-3613
| doi = 10.1007/s12122-999-1007-9
| jazyk = en
| url = https://link.springer.com/article/10.1007/s12122-999-1007-9
| datum přístupu = 2018-06-11
}}</ref>
* Vyplývá ve vyšší ceny pro spotřebitele, kde výrobky a služby vyrábějí pracovníci s minimálními platy.<ref>{{Citace periodika
| titul = The Effects of a Minimum-Wage Increase on Employment and Family Income
| periodikum = Congressional Budget Office
| datum = 2014-02-18
| jazyk = en
| url = https://www.cbo.gov/publication/44995
| datum přístupu = 2018-06-11
}}</ref>
|}
 
== Reference ==