Jakub Arnošt z Lichtensteinu-Castelcorna: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
drobné úpravy a doplnění
Celkové úpravy a doplnění hesla, šablony
značka: editor wikitextu 2017
Řádek 4:
| popisek = Jakub Arnošt z Lichtenštejna
}}
'''Jakub Arnošt z Lichtenštejna-Kastelkornu''' ({{vjazyce|de}} ''Jakob Ernst von Lichtenstein-Kastelkorn, Jakob/ Ernst von Lichtenstein-Castelcorn'';, [[14. únor]]a [[1690]] [[Doboszowice]] – [[12. červen|12. června]] [[1747]] [[Salzburg]]) byl zprvu olomoucký kanovník, v letech 1728–1745 [[Diecéze Graz-Seckau|biskup sekavský]], v letech [[1738]] až [[1745]] [[Arcidiecéze olomoucká|biskup olomoucký]],šlechtic a odřímskokatolický roku [[1745]] do své smrti v roce [[1747]] [[Seznam salcburských biskupů a arcibiskupů|arcibiskup salcburský]]duchovní.
 
== Život ==
Mimo jiné založil piaristickou kolej na svém panství v [[Bílá Voda|Bílé Vodě]]. Roku [[1743]] korunoval [[Marie Terezie|Marii Terezii]] na českou královnu.
Jakub Arnošt se narodil v [[Dolní Slezsko|dolnoslezských]] [[Doboszowice|Dobošovicích]] jako potomek původně [[Jižní Tyrolsko|jihotyrolského]] rodu [[Lichtenštejn-Kastelkornové|Lichtenštejn-Kastelkornů]]. Jeho rodiči byli František hrabě z Lichtenštejna-Kastelkornu, císařský tajný rada a Kateřina, roz. [[Svobodný pán|svobodná paní]] Pawlowská.
 
Jakub Arnošt studoval filosofii a právo v [[Brno|Brně]] a [[Univerzita Palackého v Olomouci|Olomouci]]. Poté, co se rozhodl pro dráhu duchovního, stal se roku 1709 kanovníkem [[Metropolitní kapitula u svatého Václava v Olomouci|olomoucké kapituly]]. V letech 1709 až 1712 studoval na [[Pontificium Collegium Germanicum et Hungaricum de Urbe|Collegiu Germanicu]] v [[Řím|Římě]], kde získal doktorát z teologie.
 
Roku 1713 ještě v Římě obdržel kněžské svěcení a poté několik let působil při [[Arcidiecéze olomoucká|biskupské kanceláři]] v Olomouci a zároveň byl [[Arcijáhen|arcijáhnem]] v [[Opava|Opavě]]. Roku 1717 se, po odstoupení svého bratra, stal členem kapituly v [[Salzburg|Salcburku]], kde brzy povýšil na post předesdy konsistoře.
 
Při dělení otcovského panství [[Malenovice (hrad)|Malenovice]] roku 1724 připadly Jakubu Arnoštovi [[Pohořelice (okres Zlín)|Pohořelice]]. Jeho dědicem byl později [[Karel Otto ze Salm-Neuburgu|Karel Otto]] [[Salmové (Wigerichovci)|hrabě ze Salm-Neuburgu]].
 
V letech 1728–1745 byl Jakub Arnošt [[Diecéze Graz-Seckau|biskupem sekavským]] a v roce [[1738]] až [[1745]] byl [[Kníže-biskup|knížetem-biskupem]] olomouckým. Od roku [[1745]] až do své smrti v roce [[1747]] zastával úřad [[Seznam salcburských biskupů a arcibiskupů|knížete-arcibiskupa salcburského]].
 
Mimo jiné založil na svém panství v [[Bílá Voda|Bílé Vodě]] [[Bílá Voda#Piaristická kolej, klášter školských sester, sběrný klášter|piaristickou kolej]].
 
Roku [[1743]] korunoval [[Marie Terezie|Marii Terezii]] na [[Seznam českých kněžen a královen|českou královnu]].
 
== Literatura ==
Řádek 16 ⟶ 29:
* [http://www.catholic-hierarchy.org/bishop/blika.html Profil na catholic-hierarchy.org]
 
{{PosloupnostPanovník|co titul = [[Seznam biskupů diecéze Graz-Seckau|Biskupbiskup sekavský]]
{{Pahýl}}
 
{{Posloupnost|co=[[Seznam biskupů diecéze Graz-Seckau|Biskup sekavský]]
|kdy=[[1728]]–[[1738]]
| předchůdce =[[Leopold Antonín z Firmianu]]
| nástupce =[[Leopold Arnošt z Firmianu]]
| obrázek =SeckausiebmacherWappen Bistum Seckau.jpgpng}}
 
{{PosloupnostPanovník|co titul =[[Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů|biskup olomoucký]]
|kdy=[[1738]]–[[1745]]
| předchůdce =[[Wolfgang Hannibal von Schrattenbach]]
| nástupce =kardinál [[Ferdinand Julius Troyer z Troyersteinu]]
| obrázek =OlomoucWappen dioceseErzbistum Olmütz.png}}
 
{{PosloupnostPanovník|co titul = [[Seznam salcburských biskupů a arcibiskupů|Arcibiskuparcibiskup salcburský]]
|kdy=[[1745]]–[[1747]]
| předchůdce =[[Leopold Antonín z Firmianu]]
| nástupce =[[Ondřej Jakub z Ditrichštejna]]
| obrázek =Salzburg Wappen Erzbistum Salzburg.svgpng}}
 
{{Portály|Lidé|Křesťanství|Rakousko|Česko}}