Vladimir Iljič Lenin: Porovnání verzí

V&nbsp;roceZačátkem roku 1917 Lenin přestával věřit, že se dožije porážky carské vlády.<ref name="pacner13">{{Citace monografie

}}</ref> Svržení cara [[Mikuláš II. Alexandrovič|Mikuláše II.]] během [[Únorová revoluce|únorové revoluce]] v&nbsp;roce 1917 exilové revolucionáře šokovalo, protože se odehrálo bez nich.<ref name="pacner13" /> Podle Lenina se tehdy moci v&nbsp;Rusku ujala [[buržoazie]]. Rozhodl tedy na radu menševika [[Julius Martov|Julia Martova]], že se on a další revolucionáři pobývající ve Švýcarsku zkusí vrátit do Ruska a vyvolat tam socialistickou revoluci.<ref name="pacner13" /> Po

Je vyjednáváníznámo, s&nbsp;německýmže vyslancemněmecký vyslanec v&nbsp;Bernu [[Gisbert von Romberg]] se od [[Estonci|Gisbertemestonského]] vonvlastence Rombergem[[Alexander Eduard Kesküla|Alexandra Kesküly]] již 25.&nbsp;března 1915 dozvěděl o&nbsp;pobytu a&nbsp;aktivitách Lenina a&nbsp;dalších ruských revolucionářů ve Švýcarsku. Romberg s&nbsp;nimi nato navázal kontakt. Po vyjednávání prostřednictvím Romberga byla zajištěna podpora německého říšského ministerstva zahraničí.<ref name="cesta do Ruska">HAHLWEG, Werner: Lenins Reise durch Deutschland im April1917 (Leninova cesta přes Německo v dubnu 1917), v:&nbsp;VIERTELJAHRSHEFTE FÜR ZEITGESCHICHTE, 5.&nbsp;Jahrgang 1957, 4.&nbsp;Heft/Oktober, https://www.ifz-muenchen.de/heftarchiv/1957_4.pdf (německy).</ref> 9.&nbsp;dubna&nbsp;1917 vyrazil Lenin - spolu s&nbsp;dalšími 30&nbsp;revolucionáři a také s&nbsp;Krupskou a&nbsp;Armandovou - ve dvou zvláštních železničních vagonech ze Švýcarska přes Německo, pak dále lodí do [[Švédsko|Švédska]]. Posléze se dostal do [[Finsko|Finska]], které bylo tehdy stále pod ruskou nadvládou, a odtud v&nbsp;přestrojení za topiče parní lokomotivy do Petrohradu. Jeho vagony dostalyměly v &nbsp;Německu právo [[Exteritorialita|exteritoriality]] a &nbsp;na německém území je střežili vojáci.<ref>HAHLWEG, Werner: Lenins Reise durch Deutschland im April1917 (Leninova name="cesta přesdo NěmeckoRuska" v dubnu 1917), v:&nbsp;VIERTELJAHRSHEFTE FÜR ZEITGESCHICHTE, 5.&nbsp;Jahrgang 1957, 4.&nbsp;Heft/Oktober, https://www.ifz-muenchen.de/heftarchiv/1957_4.pdf (německy).</ref><ref name="pacner21">Pacner 2012, s. 21-23</ref> Lenin jako příslušník nepřátelského státu byl tedy s&nbsp;vědomím německých úřadů a za německé peníze přepraven ze Švýcarska do Ruska, což ve svém důsledku vedlo k [[Bolševici|bolševické]] revoluci, separátnímu míru Ruska s&nbsp;Německem a&nbsp;založení sovětského státu.<ref>{{Citace elektronického periodika