Vladimir Iljič Lenin: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
- Soubor:Pogrzeb_Lenina1924.jpg (na Commons smazal commons:User:Sealle, důvod: per c:Commons:Deletion requests/File:Pogrzeb Lenina1924.jpg)
doplnění
Řádek 85:
| strany = 13-14
| isbn = 978-80-7243-597-5
}}</ref> Svržení cara [[Mikuláš II. Alexandrovič|Mikuláše II.]] během [[Únorová revoluce|únorové revoluce]] v&nbsp;únoruroce 1917 exilové revolucionáře šokovalo, protože se odehrálo bez nich.<ref name="pacner13" /> Podle Lenina se tehdy moci v&nbsp;Rusku ujala [[buržoazie]]. Rozhodl tedy, že se revolucionáři zkusí vrátit do [[Petrohrad]]u a udělat revoluci socialistickou.<ref name="pacner13" /> 9.&nbsp;dubna&nbsp;1917 vyrazil (spolu s&nbsp;dalšími revolucionáři a také Armandovou) vlakem ze [[Švýcarsko|Švýcarska]] přes [[Švédsko]] do Petrohradu. Vagón měl právo [[exteritorialita|exteritoriality]] a na německém území ho střežili němečtí vojáci.<ref name="pacner21">Pacner 2012, s. 21-23</ref> O&nbsp;cestě Lenina přes [[Německé císařství|Německo]] německá vláda věděla a legendy o&nbsp;právu exteritoriality a o&nbsp;„zapečetěném vagónu“ jsou jen dodatečným bolševickým kamuflováním toho, že Lenin jako příslušník nepřátelského státu byl s&nbsp;vědomím Německa, za německé peníze a s&nbsp;posláním od Němců přepraven ze Švýcarska do Ruska.<ref>{{doplňteCitace zdrojelektronického periodika
| titul = Ukázka: Jak německé peníze založily Sovětský svaz
| periodikum = iDnes.cz
| datum_vydání = 4. března 2015
| url = https://technet.idnes.cz/jak-vznikl-sssr-lenin-nemecke-penize-dv5-/vojenstvi.aspx?c=A141008_130706_vojenstvi_kuz}}</ref> Císař [[Vilém II. Pruský]] očekával, že Lenin svojí revolucí paralyzuje bojeschopnost ruské armády a ukončí válku na východní frontě.<ref name="pacner21" /> V&nbsp;Leninovi pak viděl jen relativně bezvýznamnou postavu, která brzy poté ztratí moc.{{Doplňte zdroj}}
 
Do Petrohradu Lenin dorazil [[16. duben|16.&nbsp;dubna]]&nbsp;[[1917]],<ref name="pacner21" /><ref name="RAD-395">{{Citace monografie
Řádek 108 ⟶ 112:
[[Soubor:19190501-lenin_speech_red_square.jpg|thumb|Lenin v&nbsp;roce 1919, foto: Grigorij Petrovič Goldstein]]
[[Soubor:Lenin-last-photo.jpg|thumb|Leninova poslední fotografie, 1923]]
[[8.&nbsp;listopad]]u&nbsp;[[1917]] je Lenin zvolen předsedou rady lidových komisařů. Ve volbách do [[Ruské ústavodárné shromáždění|Ústavodárného shromáždění]], které se konaly 25. listopadu 1917, získali bolševici pouze 23,9 % hlasů. Lenin nechal 19. ledna 1918 Ústavodárné shromáždění rozehnat a tím zahájil vládu jedné strany.<ref>{{Citace elektronického periodika
[[8.&nbsp;listopad]]u&nbsp;[[1917]] je Lenin zvolen předsedou rady lidových komisařů. Tváří v&nbsp;tvář hrozbě německé invaze usiloval Lenin o&nbsp;podepsání okamžité mírové smlouvy. Jiní bolševičtí vůdci, jako například [[Nikolaj Ivanovič Bucharin|Bucharin]], obhajovali pokračování války jako prostředku podněcujícího revoluci v&nbsp;[[Německo|Německu]]. [[Lev Davidovič Trockij|Lev Trockij]], jenž vedl vyjednávání, obhajoval kompromis v&nbsp;podobě mírové smlouvy pouze v&nbsp;případě nulových územních nároků obou stran.
| titul = Lenin svolal parlament, chystal jeho rozehnání. Bolševici se přejmenovali
| periodikum = iDnes.cz
| datum_vydání = 18. ledna 2018
| url = https://technet.idnes.cz/pred-100-lety-rusko-sovety-bolsevici-d6d-/pred-100-lety.aspx?c=A180117_204110_pred-100-lety_vov}}</ref>
 
[[8.&nbsp;listopad]]u&nbsp;[[1917]] je Lenin zvolen předsedou rady lidových komisařů. Tváří v&nbsp;tvář hrozbě německé invaze usiloval Lenin o&nbsp;podepsání okamžité mírové smlouvy. Jiní bolševičtí vůdci, jako například [[Nikolaj Ivanovič Bucharin|Bucharin]], obhajovali pokračování války jako prostředku podněcujícího revoluci v&nbsp;[[Německo|Německu]]. [[Lev Davidovič Trockij|Lev Trockij]], jenž vedl vyjednávání, obhajoval kompromis v&nbsp;podobě mírové smlouvy pouze v&nbsp;případě nulových územních nároků obou stran.
Po kolapsu vyjednávání zahájilo Německo rozsáhlou invazi, v&nbsp;jejímž důsledku ztratilo Rusko obrovská území na západě. V&nbsp;důsledku těchto událostí došlo k&nbsp;posílení Leninových pozic v&nbsp;bolševické straně a v&nbsp;březnu [[1918]] Lenin nařídil svým emisarům přijmout německý návrh na ukončení války (tzv. [[Brestlitevský mír]]), aby tak splnil slib, který pomohl jeho straně k&nbsp;moci, a zároveň se mohl soustředit na domácí problémy.
 
Po kolapsu vyjednávání zahájilo Německo [[Východní fronta (první světová válka)|rozsáhlou invazi]], v&nbsp;jejímž důsledku ztratilo Rusko obrovská území na západě. V&nbsp;důsledku těchto událostí došlo k&nbsp;posílení Leninových pozic v&nbsp;bolševické straně a v&nbsp;březnu [[1918]] Lenin nařídil svým emisarům přijmout německý návrh na ukončení války (tzv. [[Brestlitevský mír]]), aby tak splnil slib, který pomohl jeho straně k&nbsp;moci, a zároveň se mohl soustředit na domácí problémy.
 
Nyní konečně mohl začít organizovat to, bez čeho podle něj nemohla žádná revoluce dospět k&nbsp;pozitivnímu výsledku: teror jakobínského stylu. Za tímto účelem nechal již dříve zřídit [[ČEKA|Čeku]], znovu zavedl krátce před tím{{Kdy?}} zrušený [[trest smrti]] a prosadil popravy „nepřátelských elementů“ bez [[soud]]u jako standard. Obhajoval to takto: ''„Jestliže nemůžeme zastřelit bělogvardějského sabotéra, jaká je to potom velká revoluce?“''<ref>[[Vladislav Moulis]]: ''Běsové ruské revoluce'', Dokořán 2002; ISBN 80-86569-07-1 (str. 44)</ref> Tímto způsobem bylo naloženo také s celou [[car]]skou rodinou – „popraven“ bez soudu byl car, jeho manželka a všech pět dětí, dále osobní lékař rodiny a služebnictvo, které jim zbylo. Neexistuje důkaz, že by se tak stalo na základě Leninova přímého rozkazu, ovšem jisté je, že toto řešení podporoval (opakovaně v&nbsp;minulosti navrhoval vyhlazení celého rodu Romanovců) a že bylo v&nbsp;souladu s&nbsp;jeho instrukcemi. Někteří historici{{Kdo?}} poukazují na to, že je nanejvýš nepravděpodobné, že by se někdo opovážil popravit cara a jeho rodinu bez jeho vědomí nebo alespoň předběžného souhlasu.
Řádek 119 ⟶ 129:
 
V&nbsp;roce 1920 na jeho příkaz SSSR jako první stát na světě zlegalizoval [[Interrupce|umělé potraty]] po celou dobu těhotenství.{{Doplňte zdroj}}
 
 
 
V letech 1919 a 1920 byl zlomen odpor [[Kozáci|donských kozáků]] a dalších kozáckých vojsk. Odhaduje se, že zahynulo nebo bylo deportováno až 500&nbsp;tisíc donských kozáků a jejich rodinných příslušníků.<ref>Kort, Michael (2001). ''The Soviet Colosus: History and Aftermath'', s. 133. Armonk, New York: M.E. Sharpe. ISBN 978-0-7656-0396-8.</ref> V&nbsp;roce [[1921]] nechal Lenin brutálně potlačit [[Kronštadtské povstání|vzpouru kronštadtských námořníků]] a několik rolnických povstání. Poté vydal sérii rozkazů, které zavedly popravy bez soudu jako standardní metodu.{{Doplňte zdroj}} V letech 1921-1922 zasáhlo [[Tambovská oblast|Tambovskou oblast]] a další regiony jižně od Moskvy protibolševické [[Tambovské povstání|lidové povstání]] ruských rolníků, při kterém zahynulo v důsledku bojů, poprav a internace v&nbsp;koncentračních táborech až 240&nbsp;tisíc lidí.<ref>Sennikov, B.V. (2004). [http://rusk.ru/vst.php?idar=321701 ''Tambov rebellion and liquidation of peasants in Russia'']. Moscow: Posev. ISBN 5-85824-152-2</ref>