Koncentrační tábor Buchenwald: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
+existující locmap -pevná velikost obrázku
fotky
Řádek 25:
 
== Úmrtí ==
[[Soubor:Buchenwald Executions 13143.jpg|náhled|Polští vězni z Buchenwaldu krátce před popravou 11. května 1942]]
* Vraždy zastřelením: 8483
* Vraždy oběšením: 1100 (odhad)
Řádek 33 ⟶ 34:
== Komandatura ==
<!--[[File:Koch_Karl.jpg|thumb|Karl-Otto Koch]]-->
[[Soubor:Ilse Koch is sentenced to life in prison 14 aug 47.png|náhled|Ilsa Kochová před soudem v roce 1947]]
[[Soubor:Hermann_Pister.jpg|náhled|upright=1|Hermann Pister]]
V komandatuře tábora působili nejdříve SS-[[Obersturmbannführer]] [[Karl-Otto Koch]] (od 1. srpna 1937 do července 1941) a SS-[[Standartenführer]] [[Hermann Pister]] (v letech 1942 do 11. dubna 1945). Manželka prvního z nich, [[Ilsa Kochová]], vedoucí strážkyně, která pod sebou měla celou ženskou část tábora, byla pověstná svou krutostí a brutalitou, za kterou si získala přezdívkupřezdívky ''buchenwaldská bestie'' nebo ''čubka z Buchenwaldu ''.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Nacistická sadistka: Nemyslím, že jsem chybovala
| periodikum = Týden
| datum_vydání = 6. ledna 2011
| url = https://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/nacisticka-sadistka-nemyslim-ze-jsem-chybovala_190516.html}}</ref> Otto Koch byl na přelomu let 1941/42 obviněn z několika trestných činů (mj. korupce, finanční podvody, černý trh a vykořisťování vězňů pro osobní zisk), uvězněn v táboře a několik dní před osvobozením (5. dubna 1945) popraven zastřelením. Jeho žena (která poté „působila“ v táboře [[Majdanek]]) byla krátce po válce odsouzena na 4 roky, které ji byly změněny na 2, po nichž byla ihned souzena znovu mezinárodním vojenským tribunálem, z kterého odešla s doživotním trestem. V roce 1967 spáchala sebevraždu. Hermann Pister se s příchodem amerických jednotek pokusil o útěk, ale byl chycen a v roce 1947 souzen s vyhlídkou trestu k smrti, ale zemřel v cele na srdeční potíže v září 1948.
 
== Osvobození Buchenwaldu ==
[[Soubor:Buchenwald-bei-Weimar-am-24-April-1945.jpg|náhled|Mrtvá těla objevená po osvobození tábora v dubnu 1945]]
K osvobození Buchenwaldu došlo za dramatických okolností [[11. duben|11. dubna]] [[1945]] americkými jednotkami (ARCENT, tzv. třetí armáda, 89. infantérie). Mezi vězni existovala odbojová organizace, (převážně z řad komunistů a sociálních demokratů, jak židů tak křesťanů), která se tajně scházela, projednávala možný ozbrojený převrat a dokonce propašovala do tábora munici a zbraně (od roku 1942 získala 91 pušek a jeden kulomet), s kterými učila své členy zacházet. Navíc měli vězni k dispozici zprávy z fronty díky ukrytému rádiu, na černo vyrobeném jedním z nich (Gwidonem Damazynovem).