Staroměstská exekuce: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Výslechy: některými |
→Příprava: Doplnění jména a osudu pána, který se popravě na Staroměstském náměstí nakonec vyhnul. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 69:
Jan Mydlář byl [[Utrakvismus|utrakvista]], proto nechal odsouzené pomodlit se podle jejich přesvědčení před popravou. Odsouzenci přicházeli na pódium dle rodu, důstojenství a věku. První přišli na řadu direktoři ze stavu panského. Jáchymu Ondřeji Šlikovi byla nejdříve uťata hlava a poté pravá ruka. Další popravení, Václav Budovec a Kryštof Harant byli sťati mečem. Následovalo sedm odsouzenců ze stavu rytířského, kteří byli sťati, Bohuslavu z Michalovic k tomu byla uťata pravá ruka.
Po členech rytířského stavu měli být popraveni zemští direktoři z městského stavu. Jako první na jeviště vstoupil [[Jan Theodor Sixt z Ottersdorfu]] a již se chystal pokleknout, když se objevili jeho synovci, bratři Platejsové, se zprávou, že místodržící Karel I. z Lichtenštejna ortel pozdržel a rozkázal, aby byl Sixt odveden do vězení, kde se dočkal osvobozujícího rozsudku.
| titul = Poprava 27 českých pánů: Před 397 lety sťal kat Mydlář Jessenia, Haranta a další - Reflex.cz
| periodikum = Reflex.cz
| jazyk = cs
| url = http://www.reflex.cz/clanek/historie/72209/proc-habsburkove-popravili-27-ceskych-panu-a-kdo-se-poprave-vyhnul.html
| datum přístupu = 2018-06-07
}}</ref> Na podobný čin čekali i příbuzní dalších odsouzených, především manželky, které daly vlivným politikům mnoho peněz a rodinných šperků.
Pět direktorů ze stavu městského byli taktéž sťati. Následovala exekuce Jana Jesenského, kterému byl nejdříve vyříznut jazyk, poté byl sťat, jeho tělo bylo rozčtvrceno a části těla byly nabodnuty na kůly umístěné po hlavních ulicích. Jan Jesenský byl potrestán nejpřísněji z několika důvodů. Jednak byl diplomatem ve službách stavů, který na uherském sněmu v [[Bratislava|Prešpurku]] přemlouval [[Uhersko|Uhry]], aby se odklonili od císaře, a jednak proto, že napsal politicko-filosofický traktát ''Pro vindiciis kontra tyrannos'' (česky ''Může být tyran svržen lidem?''), ve kterém obhajoval právo lidu svrhnout panovníka, pokud nejedná v jeho zájmu. Podle Stanislava Sousedíka ho toto dílo učinilo ideologem stavovského povstání. Oběma Němcům byla před stětím hlavy uťata pravá ruka, ruka Leonarda Rüppela byla ještě před jeho smrtí pověšena na pranýři. Členové Jednoty bratrské byli oběšeni, což pro ně byla ta nejpotupnější smrt, zbylí měšťané byli sťati. Přední vůdci povstání byli rozčtvrceni a části jejich těl byly vystaveny na různých místech, dvanáct hlav bylo veřejně vystaveno. Dále byl městský úředník Mikuláš Diviš na hodinu přibit k šibenici za jazyk za to, že přivítal Fridricha Falckého při jeho příjezdu do Prahy (prameny se zmiňují o tom, že naštěstí nebyl porušen hlavní nerv a Diviš mohl po delší době opět mluvit).
| |||