Gustav Fechner: Porovnání verzí

Přidáno 396 bajtů ,  před 2 lety
→‎Dílo: univerzální vědomí
(Anglická wiki a z Wikisofie (v zásadě také překlad z anglické wiki))
(→‎Dílo: univerzální vědomí)
Za pomoci psychofyziky se pokusil rozřešit i problém estetiky, tedy objevit, jaké tvary a rozměry objektů lidé vnímají jako příjemné. Vytvořil deset obdélníků s různými poměry stran a žádal osoby v experimentu, aby vybrali ten "nejlepší a nejhorší" obdélník. Došel nakonec k tomu, že ideální poměr stran obdélníku je 3:5 a 5:8. V článku, kde tyto objevy publikoval, tedy ''Vorschule der Aesthetik'' z roku 1878 patrně jako první užil pojem [[medián]]. Obecně zdůrazňoval, že základem fyziky i psychologie musí být statistika.
 
Navzdory tomu, že v psychologii a fyzice vsadil na experiment, na poli filozofie nikdy nepřekročil mez [[Georg Wilhelm Friedrich Hegel|hegelismu]]. Učil, že celý vesmír je duchovního charakteru a hmota je pouze vnějším projevem duchovní reality. To, co se jeví jako fyzické, je "samo o sobě" psychické - každý autonomní systém v přírodě je tedy autonomní je zdánlivě, ve finále se znovu vrací k původnímu celku, tedy univerzálnímu duchu. Tvrdil dokonce, že vše má vědomí ([[Organická látka|organicky živé]] se liší tím, že má navíc duši). Po smrti se duše podle něj stává součástí "paměti Boží". Svou ideu jakéhosi "univerzálního vědomí" rozvinul zvláště v práci ''Zend-Avesta: oder über die Dinge des Himmels und des Jenseits'' z roku 1851.<ref>{{Citace periodika
| titul = Gustav Fechner {{!}} German philosopher and physicist
| periodikum = Encyclopedia Britannica
| jazyk = en
| url = https://www.britannica.com/biography/Gustav-Fechner
| datum přístupu = 2018-06-07
}}</ref>
 
Za svůj život napsal také více než čtyřicet [[Satira|satir]] a [[Báseň|básní]] pod [[Pseudonym|pseudonymem]] Dr. Mises.<ref>{{Citace elektronického periodika
152

editací