Ludvík IV. Bavor: Porovnání verzí

Přidáno 125 bajtů ,  před 3 lety
různé význ., drobnosti
m (přidána Kategorie:Narození v Mnichově za použití HotCat)
(různé význ., drobnosti)
{{Různé významy|tento=středověkém panovníkovi|druhý=bavorském následníkovi|stránka=Ludvík Bavorský}}
{{Infobox - panovník
| jméno = Ludvík IV. Bavor
| místo odpočinku = [[Frauenkirche (Mnichov)]]
}}
'''Ludvík IV. Bavor''' ({{vjazyce|de}} ''Ludwig IV. / Ludwig der Bayer'', [[1282]]/[[1287|7]] [[Heidelberg]] – [[11. říjen|11. října]] [[1347]] Puch u Fürstenfeldbrucku[[Fürstenfeldbruck]]u) byl [[Bavorské vévodství|bavorský]] vévoda, falckrabě rýnský, od roku [[1314]] [[Seznam panovníků Svaté říše římské|římský král]] a od roku [[1328]] také sporný [[Seznam panovníků Svaté říše římské|císař Svaté říše římské]]. Znám je také jako Ludvík Bavor, ale toto označení mělo původně hanlivý nádech. Ludvíka IV. Bavorského nazval Ludvíkem Bavorem jeho odpůrce [[papež]] [[Jan XXII.]] ve slavném [[Sachsenhausenské odvolání|Sachsenhausenském odvolání]] z roku [[1324]]. Ludvík Bavor totiž znělo v latině podobně jako ''Ludvík Barbar'' (''Ludovicus Bavarus – Ludovicus Barbarus'').
 
Pocházel z rodu [[Wittelsbachové|Wittelsbachů]] a byl synem vévody [[Ludvík II. Hornobavorský|Ludvíka II. zv. Přísného]] a jeho manželky [[Matylda Habsburská|Matyldy]], dcery římského krále [[Rudolf I. Habsburský|Rudolfa Habsburského]]. Vládl v Rýnské Falci, odkud vystrnadil staršího bratra [[Rudolf I. Falcký|Rudolfa I. Falckého]]. Územní spory měl také se svými [[Habsburkové|habsburskými]] příbuznými.
 
== Římský císař ==
Když byl po smrti císaře [[Jindřich VII. Lucemburský|Jindřicha VII.]] roku [[1314]] zvolen římským králem jeden z jeho nepřátel [[Fridrich I. Habsburský|Fridrich Sličný]] z rodu [[Habsburkové|Habsburků]], zvolili si v říjnu téhož roku čtyři ze sedmi [[kurfiřt]]ů Ludvíka Bavora za protikrále, který byl následně v [[Bonn]]u (na rozdíl od tradičních [[Cáchy|Cách]]) korunován [[arcibiskup]]em [[Kolín nad Rýnem|kolínským]]. Na straně Bavora stál i český král [[Jan Lucemburský]], který přispěl k jeho vítězství Ludvíka Bavora nad Fridrichem v rozhodující [[Bitva u Mühldorfu|bitvě u Mühldorfu]] [[28. září]] [[1322]], ve které byl Fridrich zajat. Po tříletém věznění pak oba sokové uzavřeli smlouvu, na jejímž základě byl Ludvík uznán panovníkem a Fridrich propuštěn.
 
Jako jediný římský král se Ludvík dostal do sporu s [[papež]]em [[Jan XXII.|Janem XXII.]] Ten začal roku [[1323]] sporem o [[Milán]]. Papež poté uvalil na Ludvíka [[Interdikt|klatbu]], vyhlásil nad jeho územím [[interdikt]] a nakonec jej odvolal z [[trůn]]u. Tato opatření nebyla ale účinná a vyprovokovala Ludvíkovu odvetu. Roku [[1327]] zaútočil na [[Itálie|Itálii]] a o rok později přijal císařskou korunu z rukou římského hejtmana [[Sciarro Colonna|Sciarra Colonny]], čímž demonstroval nezávislost císařství na papeži. Ještě roku [[1328]] pak s pomocí shromáždění římských občanů nechal papeže sesadit a zvolit [[Papežské schizma|vzdoropapežem]] [[Mikuláš V. (vzdoropapež)|Mikuláše V.]]
V Říši se Ludvík soustředil především na posílení své rodové moci. Získal [[braniborsko|braniborské]] kurfiřtství pro svého mladšího syna. Toho následně oženil s [[Markéta Pyskatá|Markétou Pyskatou]], dědičkou [[tyrolsko|tyrolského]] hrabství a první manželkou [[Jan Jindřich|Jana Jindřicha Lucemburského]], pozdějšího markraběte moravského (jejich sňatek přitom nechal prohlásit za neplatný kvůli údajné [[Erektilní dysfunkce|impotenci]] manželově, čímž si znepřátelil celý [[Lucemburkové|lucemburský]] rod).
 
V blízkosti Ludvíka Bavora se soustřeďovali odpůrci papežské [[hegemonie]] a zasahování [[církev|církve]] do státních záležitostí jako [[Marsilius z Padovy]] a [[William Ockham|William Occam]]. Nový papež [[Klement VI.]] proto hledal protikandidáta na římský stolec a roku [[1346]] dopomohl ke zvolení českého kralevice [[Karel IV.|Karla]] římským králem. Ludvík Bavor zemřel roku [[1347]] při lovu medvědů ještě před tímdříve, než mohlo dojít k rozhodujícímu střetu s [[Lucemburkové|Lucemburky]] a s Karlem.
 
== Potomci ==