Velký třesk: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Z
značka: školní IP
značka: školní IP
Řádek 42:
# [[Koperníkův princip]]
 
Když se vymyslely, byly tyto myšlenky jednoduše přijaté jako [[postulát]]y, avšak dnes jsou v plném proudu snahy o jejich ověření. Univerzálnost fyzikálních zákonů byla ověřená na úroveň, že největší změna fyzikálních konstant během doby existence vesmíru je řádu 10<sup>−5</sup>. [[Izotropie]] vesmíru, která definuje [[Kosmologickýkosmologický princip]], byla ověřená na úroveň řádu 10<sup>−5</sup>. Změřilo se také, že vesmír je [[homogenita|homogenní]] v největších škálách až do 10% úrovně. Nyní je snaha ověřit [[Koperníkův princip]] pozorováním interakcí galaktických klastrů s reliktním zářením pomocí [[Sjunjajevův-Zeldovičův jev|Sjunjajevova-Zeldovičova jevu]] až na úroveň 1% přesnosti.
 
Teorie velkého třesku používá [[Weylův postulát]] pro jednoznačné měření času v libovolném bodě jako „času od Planckova času.“ Měření v tomto systému je založeno na konformních souřadnicích, ve kterých takzvané spolupohybující se vzdálenosti a konformní časy oprošťují rozpínání vesmíru (parametrizovaném kosmologickým škálovým faktorem) od započítávání časoprostorových měření. Spolupohybující se vzdálenosti a konformní časy jsou definovány tak, že pohybující se s kosmologickým tokem jsou od sebe ve stále stejné spolupohybující se vzdálenosti a částicový horizont neboli hranice pozorování místního vesmíru je daná konformním časem.