Vzorkování populace (epidemiologie): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 7:
== Pojmy používané epidemiology při vzorkování populace ==
'''''Celková populace''''' jsou všechny vnímavé druhy k dané nemoci na konkrétním území. Například u paratuberkulózy jsou to všichni savci. Pokud se jedná o větší území jako je například stát či kontinent, pak celkovou populaci nikdy neotestujeme. Pokud se jedná jen o kravín či malý uzavřený region, bývá celková populace jediný druh s přesným počtem jedinců.
U celkové populace stanoví člověk region, popíše v něm výskyt vnímavých druhů, spočítá jedince.
'''''Studovaná populace''''' (Study population) je ta část celkové populace, u které umíme danými testy efektivně nemoc objevit. Na rozlišení studované populace od zbytku populace se provádějí epidemiologické studie, výsledek se vypočítá. Například u nemoci [[paratuberkulóza]] je studovaná populace zvířata nad 2 roky stáří. Tato nemoc má totiž inkubační dobu 3 roky, pokud budeme testovat mladá zvířata, vyjdou výsledky vždy negativně (výjimka je souběh více nemocí u jedince). Je to obdobné, jako by se stařecká senilita testovala u dětí ve školce a následně jsme stát vyhlásili za prostý nemoci.
Velikost studované populace se může změnit objevením nových testů, které dokáží prokázat nemoc dříve či přesněji.<br>
Kdo patří do studované populace, je dáno objektivními zákonitostmi, které umí odhalit jen epidemiologická studie. (Není možné, aby to stanovil úředník či epidemiolog na základě úvahy.)
'''''Cílová populace''''' (Target population) je ta část populace, která je v riziku. Týká se jednoho druhu a jen těch jedinců, u kterých by se nemoc mohla vyskytnout. U paratuberkulózy je cílová populace například mléčný skot. Nebo jiná cílová populace je masný skot. Další jsou například ovce (ty s mléčnou užitkovostí i produkcí vlny společně). Další kozy (všechny plemena společně). Celková populace se dělí na mnoho cílových populací.<br>
Cílová populace má rizika nemoci stejná, má společný kontrolní program, společnou metodu ozdravování.
'''''Testovaná populace''''' je menší nebo rovna cílové populaci, stanovuje tu část populace, kterou jsme schopni pro daný účel efektivně testovat.
'''''Vzorek populace''''' je ta část populace, která je testována. Správně se má vybrat ze studované populace tak, aby co nejvíce reprezentoval cílovou populaci. Důležitá je velikost vzorku a způsob výběru. Obecně platí, že velikost vzorku má být co největší (viz [[Chyby typu I a II]]) a způsob výběru jednoduchý náhodný (simple random sampling), ale to neplatí vždy.<br>
▲'''''Testovaná populace''''' je menší nebo rovna cílové populaci, stanovuje tu část populace, kterou jsme schopni efektivně testovat. Nejpřesnějších výsledků dosáhneme, pokud je testovaná populace co největší.
-Pokud máme nakažený chov například paratuberkulózou, pak testujeme všechna zvířata, pozitivní posíláme na jatky. Z hlediska chovatele je cílová populace,testovaná populace i vzorek populace v tuto chvíli stejný.<br>
-Až stádo ozdravíme, kontrolujeme pouze nulový výskyt nemoci ve stádě, stačí nám testovat jen část jedinců dle specificity a senzitivity laboratorního testu (viz [[validita laboratorního testu]]). Například kultivací trusu kolem 300 kusů ze stáda (viz [[paratuberkulóza]])<br>
-Jak riziko výskytu nemoci ve stádě klesá, můžeme přejít k testování minimálního statistického vzorku (zpravidla 30 kusů ze stáda).<br>
-Pokud se přijme teritoriální princip, pak se po ozdravní regionu přestanou stáda testovat. Stát financuje nahodilé testování (haphazard samplink), kdy se testují jen zvířata nad 2 roky stáří na jatkách, to stačí k průkazu, že se nemoc do populace nevrátila.<br>
''Správně stanovit vzorek populace je základem pro [[kontrolní program]].''<br>
'''''Rámec vzorků''''' (Sampling frame) je manažerský pojem. Manažer stanoví na základě finančních a vědeckých údajů, kdo konkrétně bude do testu zahrnut, respektive stanoví pravidla, podle kterých budou jedinci vybíráni. Rámec je menší nebo roven studované populaci (study population), respektive by měl být shodný se správně stanoveným vzorkem populace.
Pokud se stanoví příliš velký rámec vzorků, pak se plýtvá penězi i zdroji, pokud příliš malý, pak může celé testování dojít k chybným závěrům, je lepší ho vůbec neprovádět.
▲'''''Rámec vzorků''''' (Sampling frame) je manažerský pojem. Manažer stanoví na základě finančních a vědeckých údajů, kdo konkrétně bude do testu zahrnut, respektive stanoví pravidla, podle kterých budou jedinci vybíráni. Rámec je menší nebo roven studované populaci (study population). Čím více testujeme jedinců, tím větší je průkaznost celého testování.
'''''Skutečná velikost vzorku''''' (Sampling size) je laboratorní pojem. Je to počet vzorků zaslaných do laboratoře a otestovaných s pozitivním či negativním výsledkem. Měl by odpovídat rámci vzorku, ale skutečnost bývá jiná (některé vzorky se rozbijí, někteří jedinci zmizí, něco se nezdaří otestovat s jednoznačným výsledkem). Tento údaj je společně s počty pozitivních a negativních výsledků klíčový pro jakékoli další výpočty.
| |||