Klaudios Ptolemaios: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Chun-mee (diskuse | příspěvky)
→‎Dílo: Další spisy
m abulky → tabulky
Řádek 9:
* '''Velká soustava''' (''Syntaxis megale'') - astronomický spis přibližně z roku [[140]]. V [[8. století]] byl z originálního řeckého znění přeložen do [[Arabština|arabského]] jazyka, odkud byl ve středověku znám pod názvem '''[[Almagest]]'''<ref name="rukl"/>. Jde o [[Encyklopedie|encyklopedii]] tehdejšího hvězdářského vědění a Ptolemaiův popis [[Sluneční soustava|sluneční soustavy]] byl považován za správný po patnáct století. Ptolemaios byl zastáncem [[geocentrismus|geocentrického]] systému a odmítl starší heliocentrické systémy [[Aristarchos ze Samu|Aristarcha ze Samu]] a Seleuka ze Seleukie. Pokládal nehybnou [[Země|Zemi]] ve tvaru koule za střed [[vesmír]]u, okolo něhož obíhají [[Slunce]], [[Měsíc]], [[planeta|planety]] a světová sféra s [[hvězda|hvězdami]].<ref name="stefl">{{Citace monografie | jméno=Vladimír | příjmení=Štefl | titul=Klaudios Ptolemaios | podtitul=tvůrce geocentrické soustavy | vydavatel=Prométheus | místo= Praha | rok=2005 | jazyk = |strany=56|isbn = 80-7196-317-8}}</ref> Jeho katalog hvězd navázal na katalog [[Hipparchos|Hipparchův]] a obsahuje údaje o 1025 hvězdách a 48 patrně tradičních [[souhvězdí]]ch z nejjasnějších viditelných hvězd. Mnohá z jeho souhvězdí se používají v moderní [[astronomie|astronomii]] dodnes.
* '''Čtyři knihy o astrologii''' (''Tetrabiblos'') patří k základním dílům o astrologii helénského období. Podávají komplexní návod na sestavení a výklad [[horoskop]]u a jako klasické dílo astrologie je citováno a užíváno tradičními astrology od svého vzniku dodnes. Vztah postavení planet (makrokosmos) a pozemských dějů (mikrokosmos) chápe kauzalisticky a determinačně.
* '''Příruční tabulky''' se dochovaly v překladu [[Theon z Alexandrie|Theona z Alexandrie]], ale není vyjasněné, nakolik je při překládání pozměnil. Jde o abulkytabulky pro výpočet pozic nebeských těles včetně návodu. Obsahuje též malý katalog 180 hvězd v blízkosti ekliptiky a seznam zatmění a jiných jevů. Opakuje teorii precese vysvětlenou v ''Almagestu''.<ref name="stefl" />
* '''Planetární hypotézy''' se zabývají vzdáleností planet od Země. Model pohybu je jednodušší než v ''Almagestu''. Vnitřní poloměr planetárních sfér vychází v poloměrech Země takto: Měsíc 33, Merkur 64, Venuše 166, Slunce 1160, Mars 1260, Jupiter 8820, Saturn 14 187, vnější okraj sféry Saturnu 19 865. Rozměry ve sluneční soustavě vnímal jen cca o jeden řád menší než my.<ref name="stefl" />
* '''Optika''' se zachovala jen ve špatném arabském překladu a následném překladu do latiny.<ref name="stefl" />