Přestupný rok: Porovnání verzí

'''<small>''Historie přestupných dnů sahá až do starověkého [[Egypt]]a, kdy byl v roce 238 př. n. l. zaveden dodatečný den každý čtvrtý rok.<ref name="rozhlas">http://www.rozhlas.cz/zpravy/veda/_zprava/1025117 Přestupný den zavedli už ve starověkém Egyptě</ref>''</small>'''

'''<small>''Mytický druhý [[Římské království|římský]] král [[Numa Pompilius]] zavedl v 7. století př. n. l. kalendář, ve kterém měl rok 355 dnů a každý druhý rok byl vkládán celý přestupný měsíc za svátek Terminálií (svátek ukončení roku), který připadal na 23. únor.<ref name="rozhlas" /> V roce [[45 př. n. l.]] císař [[Julius Caesar]] tento přestupný měsíc zrušil a místo něj zavedl přestupný den v již zmíněné podobě známé ze starověkého Egypta (proto označení [[juliánský kalendář]]).''</small>'''

'''<small>''Nepřesnost juliánského kalendáře způsobila narůstající odchylku, která v [[16. století]] činila už 10 dní. Tím byla posunuta data například zimního [[slunovrat]]u před [[Vánoce|Vánoci]] a jarní [[rovnodennost]]i, podle které se [[Výpočet data Velikonoc|určovalo datum Velikonoc]]. Proto [[papež]] [[Řehoř XIII.]] v roce [[1582]] kalendář bulou [[Inter gravissimas]] reformoval vynecháním 10 dní (různé země a církve však přijaly tuto změnu po různé době). V tomto tak zvaném [[Gregoriánský kalendář|gregoriánském kalendáři]] je vkládán přestupný den každý rok, který je bezezbyku dělitelný čtyřmi, avšak s výjimkou celých století, která nejsou beze zbytku dělitelná 400 (viz výše).''</small>'''

=='''<small>''Lunisolární kalendář''</small>''' ==