Novoměstské divadlo: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Historie, popis a zánik divadla: oprava chyby značka: editace z Vizuálního editoru |
oprava odkazu značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 24:
Novoměstské divadlo bylo předchůdcem budovy dnešní [[Státní opera Praha|Státní opery Praha]] na pozemku někdejší zahrady usedlosti [[Smetanka (usedlost na Vinohradech)|Smetanka]]. Bylo provozováno v letech 1859 - 1885. Vzniklo z iniciativy ředitele [[Stavovské divadlo|Stavovského divadla]] [[Franz Thomé|Franze Thomé]] (1807-1872), který zadal projekt profesoru techniky [[Josef Niklas|Josefu Niklasovi]] (1817-1877).
Pro stavbu nového divadla Thomé vybral pozemek za [[Hradba|hradbami]] v dolní části zahrady u usedlosti Smetanka, v místech dnešní Státní opery (mezi ulicemi Vinohradská, Wilsonova a Legerova). Tento pozemek patřil rodině Bachhleiblově. Vzhledem k tomu, že Praha byla v té době pevnostním městem, muselo stavbu povolit i zemské velitelství (K. K. Landes-General-Commando). Zemské velitelství dalo 21. listopadu 1857 ke stavbě dřevěného divadla souhlas. Už 17. listopadu předložil právní zástupce Františka Thomého vinohradské obci plány, které vypracoval architekt Josef Niklas (1817–1877). Vinohradská obec stavbu 20. listopadu schválila. Jelikož Thomé se v roce 1858 ještě nestal oficiálním ředitelem [[Stavovské divadlo|zemského divadla]], podepsal smlouvu s majiteli pozemků vedle něj také [[Johann August Stöger|J. A. Stöger]]. Pozemek pro zbudování letního krytého divadla si pronajali na 15 let. Kromě povolení k pořádání divadelních a hudebních produkcí dostali povolení vybudovat v zahradě samostatnou [[Restaurace (pohostinství)|restaurační budovu]]. Stavba začala v červnu 1858, postupovala však pomalu. Divadlo zahájilo svoji divadelní sezónu 24. března 1859.
Pro návrh Novoměstského divadla Niklas využil tehdy častý vzor architektů – novorenesanční [[Semperoper|Královské dvorní divadlo v Drážďanech]] od [[Gottfried Semper|Gottfrieda Sempera]], postavené v letech 1838–1841 (1869 vyhořelo). Novoměstské divadlo proto bylo dřevěnou replikou prvního drážďanského divadla. Sál hlediště měl půlkruhovou dispozici, se dvěma řadami lóží a galerií, zakrývala ho nízká [[kopule]] s bohatou [[Arkáda (architektura)|arkaturou]] polokruhových oken v [[Tambur|tamburu]]. Jednotlivá patra prolamovala pravoúhlá a polokruhová okna, v úrovni prvního patra obíhala hlediště terasa. Přechod u napojení na pravoúhlé jeviště byl tvořen nižšími [[Rizalit|rizality]] se schodišti.
| |||