Jiří Svoboda (režisér): Porovnání verzí

5. prosince 1992 byl pravděpodobně v souvislosti se svou politickou činností napaden neznámým maskovaným atentátníkem.<ref>''Veselý tanečník není odhalen'', MF Dnes, 11. 8. [[2001]]</ref> Krátce poté ho [[II. sjezd KSČM]] znovu zvolil předsedou (Svoboda nebyl sjezdu v důsledku zranění po útoku přítomen). V této době ale uvnitř strany zesilovaly spory mezi konzervativním a reformním křídlem. Svoboda coby reformista navrhoval výrazné změny v programu strany, včetně změny jejího názvu (navrhoval varianty pojmenování Strana demokratického socialismu, Strana radikální levice nebo Strana demokratické levice). Konzervativní skupina ale tyto záměry odmítala. Do KSČM znovu vstoupil [[Miroslav Štěpán]] a konzervativci založili počátkem roku 1993 platformu ''Za socialismus''. Svoboda na tyto aktivity reagoval materiálem ''Strana na rozcestí'', v němž konstatoval, že slovo ''komunistická'' je zdiskreditováno a pokračující příklon ke komunistické ideologii může ztížit v budoucnu vytvoření levicové vlády v České republice. Měření sil mezi oběma názorovými tábory mělo vyvrcholit v červnu 1993, kdy se konal v [[Prostějov]]ě [[III. sjezd KSČM]]. Krátce předtím proběhla v KSČM anketa o změně názvu, v níž převládli stoupenci zachování stávajícího jména. Svoboda proto ještě před sjezdem rezignoval na předsednickou funkci.<ref name="rfr1" /> Vzhledem k rozporům s částí členské základy rezignoval v červnu 1993 na členství v KSČM.<ref>http://www.just.wz.cz/view.php?cisloclanku=2005010120 Dopis Jiřího Svobody členům KSČM a sympatizujícím (1993)</ref>▼