Evropská organizace pro jaderný výzkum: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
HankaP33 (diskuse | příspěvky)
m jazyková
HankaP33 (diskuse | příspěvky)
Řádek 54:
Částice se buď vzájemně srážejí (vstřícné svazky, např. jako v LEP) nebo narážejí na nepohyblivé terče vně urychlovače. Přitom vznikají nové částice. Tak se hmota mění v energii a obráceně podle [[Albert Einstein|Einsteinovy]] známé rovnice E = m.c². E označuje energii, m [[hmotnost]] a c je [[rychlost světla]]. E = m.c² nám říká, že 1 gram hmoty obsahuje úžasných 20.10¹² kalorií (tj. 20 miliard kilojoulů). Částice studované v CERN jsou ovšem tak maličké, že energie obsažená v jedné urychlené částici v LEP je jenom asi 10-9 kalorie.
Důležité je, že při srážkách částic je energie soustředěna ve velmi malém prostoru. Při tak vysoké koncentraci energie se produkují další částice, které můžeme studovat a jež nám poskytují nový pohled na nejniternější tajemství přírody.
V tunelu LEP byl po jeho demontáži (jež se uskutečnila v letech [[2000]]-[[2001]]) instalován nový urychlovač [[LHC]] (Large Hadron Collider, česky Velký srážeč [[hadron]]ů). Do zkušebního provozu byl uveden v roce [[2008]] (a po několika dennímněkolikadenním provozu byl z důvodů poruchy chlazení odstaven až do půlky roku 2009). Po opravě byl v provozu od září 2009 do začátku roku 2013. Nyní probíhá plánovaná odstávka, po níž by se měl v roce 2015 urychlovač rozběhnout s vyšší energií. Protože při srážkách v LHC je produkováno více energie než v LEP, i detektory budou muset být větší (jeden z nich, nazývaný ATLAS je veliký asi jako šestipatrová budova). Zdá se paradoxní, že zkoumání něčeho tak neuvěřitelně malého vyžaduje tak velké detektory. Důvodem je to, že částice s vyšší energií vznikající při srážkách mohou pronikat silnější vrstvou hmoty. Proto detektory musí být tak ohromné.
 
== Detektory částic ==