Verze z 29. 4. 2018, 14:55 zobrazit zdroj Jan Fial (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 3 194 editací →‎Sexuální styk osob stejného pohlaví: + aktualizace (žádný evropský stát nekriminalizuje homosexualitu) ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 2. 6. 2018, 19:21 zobrazit zdroj Leome323 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři 10 969 editací m překlepy značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 46: === Původ a užívání označení pro homosexualitu === První použití slova homosexuál (resp. homosexualisté, tedy „die Homosexualisten“) je doloženo v dopise, který psal [[Rakousko-Uhersko\|rakousko-uherský]] spisovatel, žurnalista a aktivista [[maďar]]ské národnosti [[Karl Maria Kertbeny]] (psán též [[Károly Mária Kertbeny]], do roku [[1847]] [[Karl Maria Benkert]]) 6. května 1868 [[Frísko\|frískému]] publicistovi, absolventu studií teologie, práva a dějin, [[Karl Heinrich Ulrichs\|Karlu Heinrichu Ulrichsovi]],<ref>[http://www.glbtq.com/social-sciences/kertbeny_km.html Kertbeny, Károly Mária (1824–1882)], encyklopedie ''GLBTQ''</ref> který byl v roce 1854 stíhán kvůli svým „protipřirozeným“ kontaktům a již v roce 1864 pojmenoval homosexualitu jako ''uranismus''. Veřejně použil termín poprvé Kertbeny v roce [[1869]] ve dvojici v Lipsku anonymně zveřejněných traktátů proti soudobé [[Prusko\|pruské]] legislativě.<ref>Feray, Jean-Claude; Herzer, Manfred: ''Homosexual Studies and Politics in the 19th Century: Karl Maria Kertbeny'', Journal of Homosexuality, roč. 19, č. 1, 1990</ref><ref>[http://www.gayhistory.com/rev2/events/kertbeny.htm Biography: Karl Maria Kertbeny], GayHistory.com (web navštíven 7. 9. 2007)</ref> Kertbeny však ve svých textech střídal různé tvary, zejména adjektivní tvar „homosexual“, výraz [[homosexualismus]] bez významového rozlišení střídal s termínem Homosexualität.<ref>[http://www.welcome-committee.info/booklet-2-garber2.html Welcome to Dialogue: Historical Perspectives. Booklet #2. Homosexual, Homosexuality.], Welcome Committee – Mennonites Working to Increase Dialogue on Gay and Lesbian Inclusion</ref><ref>[http://homolexis.blogspot.com/2011/03/gay-studies-naming-efforts.html Homostudies: Paradigm Two: Nomenclature], Homolexis, 2. 3. 2011, autor: Dyneslines</ref><ref>Manfred Herzer: [http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1300/J082v12n01_01 Kertbeny and the Nameless Love], Journal of Homosexuality, ročník 12, číslo 1, 1986</ref> Výraz homosexualita převzali [[Gustav Jäger]] (Die Entdeckung der Seele, 1878), [[Richard von Krafft-Ebing]] (2. vydání Psychopathia sexualis, 1887) a [[Magnus Hirschfeld]] (např. ''Jahrbuch für sexuelle Zwischenstufen'', 1900).<ref>[http://is.muni.cz/th/103175/fss_b/Klara_Dokulilova__UCO_103175__imatrikulace_2003.pdf Klára Dokulilová: Homosexualita v diskurzu sexuologie, psychologie a sociologie]</ref> Vlivem nejednoznačnosti pojmu ''[[sexualita]]'' slovo ''homosexuální'' vyvolává představu genitálních a orgasmických aktivit, proto se ho někteří zdráhají užít v některých významech, mimoto je někdy pociťováno jako příliš lékařské a odlidšťující. Různí autoři používají též pojmy jako [[homofilie]], [[homosocialita]], [[homoerotika]]. Řádek 85: Statistickou souvislostí výskytu homosexuality s genetickou příbuzností se zabýval výzkum amerického psychologa [[Michael Bailey\|Michaela Baileyho]] a psychiatra [[Richard Pillard\|Richarda Pillarda]], který publikovali v prosinci 1991 pod názvem „Genetická studie mužské sexuální orientace“. Studie se zabývala výskytem homosexuality u dvojčat a adoptivních sourozenců, kde alespoň jeden ze sourozenců byl homosexuál. Ve svém výzkumném vzorku zjistili, že pokud jedno z jednovaječných dvojčat bylo homosexuální, s pravděpodobností 52 % bylo druhé rovněž homosexuální (29 z 56 případů), u dvojvaječných dvojčat byla shoda ve 22 % (12 z 54 případů), u biologických sourozenců (ne dvojčat) 9 % (13 ze 142), u adoptivních bratrů 11 % (6 z 57) a že bratři matek homosexuálních mužů byli třikrát častěji homosexuální než bratři jejich otců. Autoři z této statistiky vyvodili závěr, že tyto rozdíly nasvědčují genetické příčině homosexuality.<ref name="bailey">Bailey JM, Pillard RC (1991). „A genetic study of male sexual orientation“. Archiv General Psychiatry 48 (12): 1089–96. PMID 1845227.</ref> K podobným číslům (48 %, 16 % a 6 %) došli v roce 1993 i při zkoumání ženského vzorku populace stejnou metodou.<ref>Bailey JM, Benishay DS (1993). „Familial aggregation of female sexual orientation“. Americký časopis Psychiatry 150 (2): 272–7. PMID 8422079.</ref> David Gelman založil kritiku Bailey-Pillardovy teorie na tom, že jednovaječná ~~dvočata~~dvojčata mají identickou genetickou výbavu, a proto je evidentní, že zde musí být jiný než genetický vliv.<ref>David Gelman, „Born or Bred?“ Newsweek (24. února 1992), str. 46.</ref> Richard Cohen považoval za metodický nedostatek, že zkoumaný vzorek byl složen z dobrovolníků nalezených prostřednictvím inzerátu v homosexuálních časopisech a nikoliv v běžném tisku.<ref>Richard Cohen - „Coming Out Straight: Understanding and Healing Homosexuality“ (Oakhill Press, 2000), kapitola 2, dostupné online - http://www.gaytostraight.org/cos-chapter2.htm</ref> Výzkum Niklase Långströma provedený na 7 600 jednovaječných dvojčatech spíše potvrdil genetické dispozice vzniku homosexuality u 18–39% a vliv "specifického prostředí" u 61–66%. Specifickým prostředím se rozumí okolnosti vývoje a porodu, traumata a t. d.<ref>[http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&clanek=3698 Vliv společnosti na výběr partnera]</ref> U [[kachny\|kachen]] je možno ovlivnit sexuální orientaci vtištěním a vychovat homosexuální kačery. Předpokládá se{{Kdo?}}, že u lidí může dojít k podobnému jevu ve věku 4–6 let, pokud dítě rodič opačného pohlaví odmítá nebo není dostatečně identifikován se svým pohlavím.<ref>{{Citace monografie Řádek 99: </ref> Sexuální orientace se v podstatě jeví jako biologická, předurčená komplexní souhrou ~~gentických~~genetických faktorů a raného děložního prostředí, a proto sexuální orientace není osobní volbou. Neexistuje žádný přesvědčivý důkaz na podporu tvrzení, že rané dětské zkušenosti, výchova, sexuální zneužití nebo jiné závažné životní události ovlivňují sexuální orientaci,<ref name="pediatrics2004" /> neexistuje rovněž žádný přesvědčivý vědecký důkaz vrozenosti a neurobiologické podstaty homosexuality. Vědecké důkazy původu homosexuality se{{kdo?}} považují za relevantní pro teologickou a sociální diskusi, protože podkopávají tvrzení, že sexuální orientace je volbou.<ref>[http://www.churchtimes.co.uk/content.asp?id=60752 Church Times: How much is known about the origins of homosexuality?]</ref> Endokrionologové Garcia-Falgueras a Swaab ve své studii publikované v roce 2010 zjistili, že „''mozek plodu se vyvíjí během intrauterinového období v případě muže skrze přímým působením testosteronu na vyvíjené nervové buňky nebo v případě ženy skrze absence nárůstu tohoto hormonu. Tímto způsobem jsou naše genderová identita (přesvědčení náležitosti k mužskému nebo ženskému pohlaví) a sexuální orientace naprogramovány či organizovány do struktur našeho mozku, když jsme ještě v děloze. Neexistuje žádný náznak, že by genderovou identitu nebo sexuální orientaci ovlivňovalo sociální prostředí po narození.''“<ref>Garcia-Falgueras, A, & Swaab, DF, ''New Evidence of Genetic Factors Influencing Sexual Orientation in Men: Female Fecundity Increase in the Maternal Line'', in [http://content.karger.com/ProdukteDB/produkte.asp?Doi=262525 ''Endocrine Development''], vol. 17, 2010 (abstract) dostupné také na [http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19955753?dopt=Abstract PubMed]).</ref> Řádek 229: [[Soubor:Woman spying on male lovers.jpg\|náhled\|Čínská žena pozoruje dva homosexuální milence.]] Homosexuální chování bylo nejrozšířenější v [[Dórové\|dórských]] obcích. [[Sparta]] je učinila součástí svého vzdělávacího a výcvikového systému, [[Aristotelés]] podezříval Kréťany, že ji podporují k omezení porodnosti.<ref name="halsall" /> V [[Starověký Řím\|Římě]] byla situace obdobná, císař [[Nero]] dokonce uzavřel s mužem sňatek, láska císaře [[Hadrián]]a k řeckému mladíkovi jménem [[Antinoos]] byla dokonce proměněna ve státní kult. Když se totiž Antinoos při plavbě na Nilu v roce 130 n. l. utopil, Hadrián mu přikázal vztyčit nespočet soch a jako bohu vycházejícího Měsíce mu přikázal sloužit obřady.<ref>[http://www.earlychristianwritings.com/text/tatian-address.html Tatianus: Řekům]</ref><ref>[http://www.1911encyclopedia.org/Antinous Encyklopaedia Britannica: Antinous]</ref> Na jeho počest nechal přejmenovat (spíše než postavit, jak se také uvádí) ve Středním Egyptě město Antinoupolis.<ref>[http://www.glbtq.com/social-sciences/hadrian.html GLBTQ: Hadrian]</ref> Situace se změnila s nástupem [[křesťanství]]. Ve [[Starověký Řím\|Římě]] byla situace obdobná, císař [[Nero]] dokonce uzavřel s mužem sňatek, láska císaře [[Hadrián]]a k řeckému mladíkovi jménem [[Antinoos]] byla dokonce proměněna ve státní kult. Když se totiž Antinoos při plavbě na Nilu v roce 130 n. l. utopil, Hadrián mu přikázal vztyčit nespočet soch a jako bohu vycházejícího Měsíce mu přikázal sloužit obřady.<ref>[http://www.earlychristianwritings.com/text/tatian-address.html Tatianus: Řekům]</ref><ref>[http://www.1911encyclopedia.org/Antinous Encyklopaedia Britannica: Antinous]</ref> Na jeho počest nechal přejmenovat (spíše než postavit, jak se také uvádí) ve Středním Egyptě město Antinoupolis.<ref>[http://www.glbtq.com/social-sciences/hadrian.html GLBTQ: Hadrian]</ref> Situace se změnila s nástupem [[křesťanství]]. V [[Čína\|Číně]] byla mravně indiferentní až do pádu dynastie Chan. I poté však byla tolerována umělcům a aristokracii. Řádek 242 ⟶ 241: V období pozdního středověku a renesance byla homosexualita (sodomie, také zvrácená láska) v Evropě společensky odsuzována a trestná. To však nebránilo především aristokracii, aby se jí věnovala. [[Dante Alighieri\|Dantova]] [[Božská komedie\|''Božská komedie'']], resp. její část Peklo, zahrnuje mnoho jmen Dantových současníků, sodomitů. Homosexuálové možná byli i významní umělci, jako [[Leonardo da Vinci]], [[Michelangelo Buonarotti]], nebo [[Caravaggio]]. Leonardo byl sice v roce [[1476]] na základě anonymního udání vyšetřován pro poměr se sedmnáctiletým modelem Jacopo Saltarellim, ale vyšetřování bylo ukončeno po dvou měsících bez dalších následků pro jeho život a kariéru, třebaže byl po celý život v hledáčku ''Ufficiali di notte e conservatori dell'onestà dei monasteri'', jakési florentské mravnostní policie.<ref name="bailey" /> O Caravaggiově lásce k jeho modelu Ranucciovi Thomassonimu vypráví například oblíbený film Dereka Jarmana [[Caravaggio (film, 1986)\|Caravaggio]].<ref>[http://www.moviemail-online.co.uk/films/5898/Caravaggio/ Caravaggio: film o malířově životní lásce.]</ref> Caravaggio svého milence (snad neúmyslně) zabil 25. května 1606. Michelangelo dedikoval Thomassovi dei Cavalierimu mj. velké množství milostných básní, z kterých se usuzuje, že byl homosexuál.<ref>"Michelangelo", ''The New Encyclopaedia Britannica, Macropaedia, Volume 24'', page 58, 1991.</ref> Řádek 263 ⟶ 262: [[Americká psychiatrická asociace]] v roce 1952 zařadila homosexualitu v prvním vydání Diagnostické a statistického manuálu duševních poruch ([[DSM]]) mezi sociopatické poruchy a v druhém vydání z roku [[1968]] mezi sexuální deviace. Následný výzkum neposkytl žádný empirický nebo vědecký základ pro považování homosexuality za poruchu nebo abnormalitu namísto normální a zdravé sexuální orientace. Po nahromadění výsledků takových výzkumů odborníci na lékařství, duševní zdraví a behaviorální a sociální vědy dosáhli shody na tom, že bylo chybné klasifikovat homosexualitu jako duševní poruchu a že klasifikace DSM reflektovala nevyzkoušené domněnky založené na kdysi převažujících sociálních normách a dojmech z klinické praxe od nereprezentativních vzorků složených z pacientů hledajících terapii a jednotlivců ve vězení.<ref name="amici" /> V roce 1973 Americká psychiatrická asociace na základě empirických důkazů vědeckých výzkumů<ref name="gayokapa" /><ref name="somh" /><ref name="gonsiorek1991" /><ref name="mh" /> schválila odebrání homosexuality z diagnostického a statistického manuálu (DSM-II) a postavila se proti veřejné i soukromé diskriminaci homosexuálů a pro přijetí zákonů podporujících občanská práva.<ref name="apa1973" /> V letech 1980–1987 byla v [[DSM-III]] mezi poruchy výslovně řazena [[egodystonie\|egodystonní]] homosexualita, ale i ta byla z [[DSM-IV]] vypuštěna. V roce 1992 nezařadila [[Světová zdravotnická organizace]] homosexualitu do nové, 10. revize [[Mezinárodní klasifikace nemocí]]. Podobný posun postoje provedly v následujících letech psychiatrické asociace či odborné státní orgány některých významných evropských a asijských států, například v roce 1994 Japonská společnost psychiatrů a neurologů<ref>[http://www.apa.org/monitor/sep98/china.html Chinese psychiatrists debate meaning of sex orientation]</ref> a v roce 2001 Čínská organizace psychiatrů na základě svého ~~petiletého~~pětiletého výzkumu.<ref>Los Angeles Times [http://articles.latimes.com/2001/mar/06/news/mn-33985 Chinese Psychiatrists Decide Homosexuality Isn’t Abnormal]</ref> Americká asociace psychologů upozorňuje na dlouhodobou shodu behaviorálních a sociálních věd i odborných profesí na tom, že homosexualita je normální a pozitivní varianta sexuální orientace, staví se proti dezinterpretaci vědeckých výzkumů a podporuje prezentaci přesných vědeckých a odborných informací o sexuální orientaci pro čelení předsudkům vycházejícím z nedostatečné znalosti.<ref>American Psychological Association: [http://www.apa.org/about/governance/council/policy/sexual-orientation.aspx Resolution on Appropriate Affirmative Responses to Sexual Orientation Distress and Change Efforts] (Rezoluce o vhodných afirmativních reakcích na distres u sexuální orientace a snahy o změnu), 5.8.2009, schválila Rada reprezentantů APA na výročním zasedání [http://www.apa.org/news/press/releases/2009/08/therapeutic.aspx]</ref>. Odepření civilního manželství včetně vytvoření právních statusů jako je registrované partnerství, stigmatizuje stejnopohlavní partnerství, udržuje stigma historicky spjaté s homosexualitou a posiluje předsudky proti lesbám, gayům a bisexuálům.<ref>[http://www.apa.org/about/governance/council/policy/same-sex.aspx Resolution on Marriage Equality for Same-Sex Couples (Rezoluce o manželské rovnosti pro stejnopohlavní páry; jednomyslně schválila 157 hlasy Rada reprezentantů APA na výročním zasedání 3.-5.8.2011)]</ref> Řádek 297 ⟶ 296: [[Soubor:Lesbian family.jpg\|náhled\|Lesbický pár s dětmi]] Mnoho dětí vychovávají lesby nebo gayové jak v rámci stejnopohlavního páru tak jako svobodní rodiče. Možnost adopce dětí homosexuálními páry nebo jejich členy a výchova dětí stejnopohlavními páry ([[homoparentalita]]) je předmětem společenských i politických diskusí a odborných studií. Ačkoliv se někdy v politických debatách a laickém diskurzu objevují tvrzení, že heterosexuální páry jsou přirozeně lepšími rodiči než stejnopohlavní páry nebo že děti leseb či gayů si vedou hůře než děti vychovávané ~~heteorsexuálními~~heterosexuálními rodiči, tato tvrzení nemají žádnou oporu ve vědecké literatuře.<ref name="amici">[http://www.courtinfo.ca.gov/courts/supreme/highprofile/documents/Amer_Psychological_Assn_Amicus_Curiae_Brief.pdf Case No. S147999 in the Supreme Court of the State of California, In re Marriage Cases Judicial Council Coordination Proceeding No. 4365(…)]</ref><ref>Canadian Psychological Association: [http://www.cpa.ca/cpasite/userfiles/Documents/advocacy/brief.pdf Brief presented to the Legislative House of Commons Committee on Bill C38 By the Canadian Psychological Association June 2, 2005.]</ref> === Homosexualita a náboženství ===

Homosexualita: Porovnání verzí