Členovci: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Stavba těla: Oprava slova chytin na chitin (v odstavci Tělo členovců je kryto...) značka: editace z Vizuálního editoru |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 79:
<u>Prokutikula</u> navazuje na epidermis. Obsahuje množství kanálků, které spojují epidermis s okolním prostředím, obsahuje chitin. Je složena z tenké, tmavé a tvrdé exokutikuly (sklerotin, někdy i CaCO3) a endokutikuly.
U většiny členovců je kutikula rozdělená na destičky, tzv. '''sklerity''' spojené bílkovinou gumovité povahy ('''resilin'''), naproti tomu např. škrkavky mají tělo složené z jedné souvislé kutikuly. Původně patřily ke každému článku těla 4 sklerity: tergum (tergit), sternum (sternit) a 2 pleurity. Někdy však mohou sklerity náležící k jednomu tagmatu splynout a vytvořit jednotný štít (karapax). Na vnitřní straně se kutikula vlní a tvoří četné výběžky (apodémy), na které se upínají svaly. Naopak na vnější straně se na povrchu tvoří drobné útvary podobné chlupům, ostnům a trnům. Tyto výběžky jsou často spojeny s nervovými buňkami a nazývají se pak senzily.
Vzhledem k tomu, že je kutikula pevná schránka, která brání růstu živočichů, musí ji jedinci několikrát za život svléci. Tomuto jevu je říká '''ekdyse'''. Jednotlivá stadia vývoje mezi ekdysemi jsou instary. Samotná ekdyse je řízena hormonálně, předohrudní žlázou a tzv. X orgánem. Svlékání začíná rozpuštěním endokutikuly. Exuviální tekutina vyloučená epidermis odděluje endokutikulu s epikutikulou od nové kutikuly. Nakonec dojde k prasknutí staré kutikuly (exuvie) a nový instar ji tímto otvorem opouští.
| |||