Svářková ocel: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m formulace - odkazovaný článek je o provozu, link Bondy
Doplnění odkazu, typografie, wikipedie rozlišuje nejvyšší budovy a nejvyšší stavby – Eiffelova věž se obvykle řadí mezi stavby.
Řádek 5:
Velký obsah zaválcované [[struska|strusky]] způsoboval vrstevnatost materiálu. Pro malý obsah uhlíku dosahuje ocel [[mez pevnosti|meze pevnosti]] v tahu 330 až 400&nbsp;MPa, [[tažnost]] se pohybuje od 12 do 25 %. Vlastnosti oceli jsou značně rozdílné ve směru válcování (vyšší) a kolmo ke směru válcování. Svářková ocel se používala v českých zemích do konce [[19. století]].<ref name="Faltus-35"/>
 
Svářková ocel vyráběná pudlováním měla široký rozsah využití. Byla vyráběna tyčová a profilová ocel, plechy a dráty ale i nástroje. Bylo z ní postaveno nespočetně mostů, mezi jinými např. [[Menai Suspension Bridge|řetězový most Menai]] v roce 1826, [[Britannia Bridge|most Britannia]] v roce 1850, původní [[Dombrücke]] v [[Kolín nad Rýnem|Kolíně nad Rýnem]], [[viadukt Garabit]] nebo [[Ponte Maria Pia]] a [[Ponte Dom Luís I]] v [[Porto|Portu]]. Také ve své době nejvyšší budovastavba světa, [[Eiffelova věž]], byla postavena z dílů vyrobených ze svářkové oceli.
 
V Čechách byl touto metodou výroby zkonstruován např. původní [[Vyšehradský železniční most]] v Praze (1871), nahrazený v letech 1900-19011900–1901 novým, vyrobeným již z [[Plávková ocel|plávkové oceli]].<ref name="wald"/>
Ještě roku 1903 byla firmou [[Leon Bondy|Leon Gottlieb Bondy]] z&nbsp;[[Bubny|Holešovic-Buben]] postavena ze svářkové oceli ocelová část mostu mezi [[Kuks (hospital)|špitálem Kuks]] a obcí.<ref name="Kuks-2018"/>