Boleslav I. Vysoký: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
m typo |
||
Řádek 18:
{{Příbuzný|dcera|[[Adéla Zbyslava Slezská]]}}
}}
'''Boleslav I. Vysoký''' též '''Dlouhý''' ([[polsky]] ''Bolesław I Wysoki'') ([[1127]]
Se svým otcem, [[Vladislav II. Vyhnanec|Vladislavem II. Vyhnancem]], se účastnil [[Druhá křížová výprava|křížové výpravy z roku 1147]], při které navštívil [[Konstantinopol]] a [[Jeruzalém]]. Zúčastnil se také tažení [[seznam panovníků Svaté říše římské|římského císaře]] [[Fridrich I. Barbarossa|Fridricha I. Barbarossy]] proti italským městům. Do roku [[1163]] pobýval spolu se svými bratry v exilu v říši. Teprve na zásah císaře se ujal spolu s bratrem [[Měšek I. Křivonohý|Měškem I. Křivonohým]] [[1163]] vlády nad [[Slezsko|Slezskem]].
Tehdejší vrchní kníže [[Boleslav IV. Kadeřavý]] si však ponechal důležité slezské hrady ve své moci. Když byl kníže Boleslav IV. zaneprázdněn tažením proti Prusům, Boleslav Vysoký využil této situace a spolu se svým bratrem Měškem obsadil vojenskou družinou zbylé slezské hrady, které Kadeřavý odmítal vydat dobrovolně. Svornost bratrů brzy vzala za své, když Měšek vystoupil s požadavkem na vlastní úděl. Příkladem mu byl [[Kazimír II. Spravedlivý]], nejmladší syn [[Boleslav III. Křivoústý|Boleslava III. Křivoústého]], který po bezdětné smrti Jindřicha Sandoměřského si na Boleslavu IV. Kadeřavém
Boleslavův syn Jaroslav, který zemřel nedlouho před svým otcem, se stal vratislavským biskupem a spravoval Opolsko, které pak opět nakrátko připadlo Boleslavovi. Bratr Boleslava Vysokého, Měšek Křivonohý, vládl nejprve jen v Ratiboři, ale po smrti svého bratra si na [[Jindřich I. Bradatý|Jindřichu I. Bradatém]] vymohl Opolsko.
Během své vlády podporoval usazování německých kolonistů na svém území, o čemž svědčí listina z r. 1175 o založení lubušského kláštera (pol. ''Lubiąż''). Ve [[Vratislav (město)|Vratislavi]] na Tumském ostrově (pol. ''Ostrow Tumski'') nechal vybudovat románský hrad. Do [[klášter Lubuš|lubušského kláštera]], kde byl pak pochován, nechal přivést řeholníky [[cisterciácký řád|cisterciáckého řádu]] z [[klášter Pforta|kláštera Pforta]] nad řekou Salou (něm. ''Pforte an der Saale''). Také jako první slezský kníže nechal razit vlastní stříbrné mince
== Poznámky ==
Řádek 37:
* {{Commonscat}}
* {{Citace monografie | příjmení = Jasiński | jméno = Kazimierz | odkaz na autora = Kazimierz Jasiński | titul = Rodowód Piastów śląskich | vydavatel = Avalon | vydání = 2 | místo = Kraków | rok = 2007 | počet stran = 720 | isbn = 978-83-60448-28-1}}
* {{Citace monografie | příjmení = Zientara| jméno = Benedykt | odkaz na autora = Benedykt Zientara | titul = Bolesław Wysoki
* {{Citace monografie | příjmení = Žáček | jméno = Rudolf | odkaz na autora = Rudolf Žáček | titul = Slezsko | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = 208 | isbn = 80-7277-245-7 | strany =}}
Řádek 43:
| předchůdce =[[Boleslav IV. Kadeřavý]]
| nástupce =Slezsko rozděleno
|kdy=[[1163]]
| titul =Kníže slezský<br />spolu s bratrem Měškem I.
| obrázek =POL województwo dolnośląskie COA.svg}}
Řádek 49:
{{Panovník
| titul =[[Seznam vratislavských knížat|Kníže slezský (vratislavský)]]
|kdy=[[1177]]
| předchůdce =sjednocené Slezsko
| nástupce =[[Jindřich I. Bradatý]]
|