Otevřít hlavní menu

Změny

Velikost nezměněna ,  před 1 rokem
→‎Život: Překlep
Po začátku [[Druhá světová válka|2. světové války]] musel zámek opustit a nějaký čas strávil i ve vězení, ze kterého byl propuštěn až po intervenci ze zahraničí. Po válce se vrátil na zámek, ale ten mu byl v roce [[1948]] vyvlastněn a přišel i o část obrazů, kterými státu zaplatil tzv. [[milionářská dávka|milionářskou dávku]]. Na zámku však zůstal. Po roce [[1989]] jeho druhá žena Marie, rozená Weissová, získala díky [[restituce|restitucím]] manželův majetek zpět a na zámku [[Líčkov]] vytvořila [[Galerie Oskara Brázdy|Galerii Oskara Brázdy]], kde návštěvníci zámku mohou vidět množství jeho děl i osobních věcí. Největší sbírku Brázdových děl kromě kolekce Marie Weissové-Brázdové na Líčkově vlastní Galerie Benedikta Rejta v Lounech a Galerie Petra Brandla v Praze.
 
V jedné z francouzských kaváren se Brázda v roveroce 1915 seznámil s Pablem Picassem, ale jeden se o druhého nezajímal. Podruhé se setkal s Picassem v roce 1917 v Římě. V letech 1921 a 1922 trávil dovolenou na Capri s T. G. Masarykem a zůstali celoživotními přáteli. V roce 1924 obdržel Brázda vysoké vyznamenání od italského krále Řád koruny Itálie a byl jmenován komturem a přijat králem k veřejnému slyšení. První Brázdovu monografii napsal v Itálii v roce 1924 Giovanni Marini. Malířův atelier ve Vatikánu ve Ville Czechina navštívil i papež [[Benedikt XV.]], bratr švédského krále princ Eugen, dirigent [[Arturo Toscanini]], italská nositelka Nobelovy ceny za literaturu [[Grazia Deleddaová|Grazia Deledda]], [[Edvard Beneš]], [[Milan Rastislav Štefánik]] i [[Benito Mussolini]].
 
Byl vyznamenán např. [[František Josef I.|Františkem Josefem I.]], Emanuelem III., Tomášem Garriguem Masarykem, Gustávem Husákem a dalšími československými a zahraničními politiky.
37

editací