Triforium: Porovnání verzí

Přidán 1 bajt ,  před 4 lety
typos
m (Bazilika Saint-Denis)
(typos)
Triforium nemá [[liturgie|liturgický]] význam, nýbrž výtvarný a technický. Vyplňuje totiž tu část katedrální stěny, která by byla nečleněná a prázdná, protože z vnějšku zde přiléhají krovy bočních lodí či chórového ochozu a kaplí. Na rozdíl od románských staveb však gotický stavitel nečleněné plochy zdiva pokud možno maximálně eliminoval. Pokud nebylo možné je přímo prolomit okny, byla taková plocha například alespoň členěna ozdobnou paneláží, nebo přímo prolomena arkádou, což není nic jiného než právě triforium.
 
Přesto existují případy, kdy je triforium paradoxně částečně, nebo po celé výšce prosvětleno okny, neboť jeho původní praktická funkce v daném místě z nějakého důvodu odpadla. Například použitím velmi nízké střechy kaplí atp. Tak je to i v případě pražské katedrály svatého Víta. vV [[klášter]]ním [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele|kostele Nanebevzetí Panny Marie]] v [[Sedlec (Kutná Hora)|SedleciSedlci]] u [[Kutná Hora|Kutné Hory]], který používá katedrální schéma, ale vzhledem k požadavkům [[cisterciácký řád|cisterciáckého řádu]] na skromnost zde není ani triforium, ani viditelný [[opěrný systém]], ani [[věž]]e v [[průčelí]]. Proto je zde v zóně triforia použito pouze slepé panelování.
 
== V České republice ==
{{Viz též|Triforium katedrály svatého Víta}}
V [[Česko|Česku]] se triforium vyskytuje pouze v [[katedrála svatého Víta|katedrále sv. Víta]] v [[Praha|Praze]] a v [[chrám svaté Barbory|chrámu sv. Barbory]] v [[Kutná Hora|Kutné Hoře]]. V pražském triforiu se nachází zcela výjimečný soubor středověkých sochařských portrétů z doby [[Karel IV.|Karla IV.]]
{{clear}}