Verze z 28. 5. 2018, 16:12 editovat Martin Vrut (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 4 891 editací m odkaz na trať 170 ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 30. 5. 2018, 23:41 editovat zrušit editaci Matijak (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 3 938 editací m překlep, zamodření Přejít na další porovnání →
Řádek 109: == Technický popis == [[Soubor:CDC 363.5 strojovna.jpg\|náhled\|vpravo\|200px\|Strojovna lokomotivy řady 363.5]] Hlavní smysl rekonstrukce spočívá v modernizaci stroje, dosazení nových trakčních měničů, vícečlenného řízení a umožnění jeho provozu i na tratích s napětím 25 kV / 50 Hz), které se nachází v jižní části [[Česko\|České republiky]], na jižním [[Slovensko\|Slovensku]] a v [[Maďarsko\|Maďarsku]]. Životnost lokomotiv tím byla prodloužena nejméně o 20 let při současném snížení spotřeby elektrické energie.<ref name="sramek"></ref> === Elektrická část === Původní [[Tlapový motor\|trakční elektromotory]] byly zachovány a pouze zmodernizovány včetně zvýšení výkonu na 925 kW.<ref name="sramek"></ref> Označeny jsou typem AL 4542 FmS.<ref name="data">{{Citace elektronické monografie Řádek 128: Z výroby byly všechny stroje předány do [[Středisko oprav kolejových vozidel\|SOKV]] [[České Budějovice]]. První kilometry najížděly převážně na jihu Čech, po zaškolení [[strojvedoucí]]ch i z jiných dep se jejich akční rádius rozšířil v podstatě na celé [[Česko]] – na severu zajíždí až do [[Děčín]]a, odkud vedou [[kontejner]]ové vlaky na [[Slovensko]] (případně ještě dále), vyskytují se také na Plzeňsku, Brněnsku i na severní Moravě. Přestože prioritním posláním [[Vícesystémová lokomotiva\|vícesystémových lokomotiv]] je doprava vlaků přes styky [[Železniční napájecí soustava\|trakčních soustav]], řada 363.5 je příležitostně používána i na jiných výkonech, včetně dopravy uhelných vlaků z [[Mostecká pánev\|Mostecké]] a [[Sokolovská pánev\|Sokolovské pánve]] či místních výkonů na Ostravsku. Ve dvojicích (spojené na kabel vícečlenného řízení) pak dopravují těžké vlaky na sklonově náročnějších tratích, např. [[Železniční trať Praha – Plzeň\|Praha – Plzeň]] a [[Železniční trať Plzeň – Cheb\|Plzeň – Cheb]], [[Železniční trať Chomutov–Cheb\|Chomutov – Cheb]], [[Železniční trať Benešov u Prahy – České Budějovice\|Praha – České Budějovice]] a dalších. V případě potřeby zajišťují na stejných trasách i [[postrk]]ovou službu. Po úspěšném schvalovacím procesu jsou lokomotivy od jara [[2013]] pravidelně provozovány také na území [[Slovensko\|Slovenska]] a [[Maďarsko\|Maďarska]]. Bez [[Přepřah\|přepřahu]] tak vozí rudné vlaky z chorvatsko-maďarské pohraniční stanice [[Gyékényes]] do českých stanic [[Bartovice\|Ostrava-Bartovice]] a [[Petrovice u Karviné]].<ref>{{Citace elektronického periodika \| příjmení = Štefek \| jméno = Petr \| titul = Přepravu železné rudy z Bosny opět zajišťuje ČD Cargo \| periodikum = Stránky přátel železnic \| rok vydání = 2013 \| měsíc vydání = březen \| datum přístupu = 2013-05-02 \| url = http://spz.logout.cz/novinky/novinky.php?poradi=1426}}</ref> S kontejnerovými vlaky také zavítají na terminál v [[Haniska (okres Košice-okolí)\|Hanisce pri Košiciach]]. Nejnověji se řada 363.5 začala objevovat až v [[Rumunsko\|Rumunsku]], a to v pohraniční stanici [[Curtici]]. Poprvé se lokomotiva řady 363.5 vydala tímto směrem 21. října [[2015]] v čele vlaku s automobily.<ref name="cdc">{{Citace elektronické monografie \| příjmení = \| jméno =

Lokomotiva 363.5: Porovnání verzí