Jaroslav Krček: Porovnání verzí

'''Jaroslav Krček''' (* [[22. duben|22. dubna]] [[1939]] [[Čtyři Dvory]], dnes součást [[České Budějovice|Českých Budějovic]]) český [[hudba|hudebník]], [[dirigent]], [[sbormistr]] a [[hudební skladatel]]. Je manželem [[Gabriela Krčková|Gabriely Krčkové (roz. Kolářové)]], která je [[hobojista|hobojistkou]] a učitelkou hudby.

Hudbě se věnoval od svých 14 let, kdy se naučil hrát na [[akordeon|harmoniku]] a se svým bratrem Vladimírem začal docházet do mládežnického souboru ''Elán''. Ve čtrnácti letech také napsal svou první skladbu „Tango pro Věru“. Studoval nejprve Pedagogické oddělení Hudební školy B. Jeremiáše v Českých Budějovicích, v letech 1959-62 pak ještě pražskou konzervatoř (žákem [[Miloslav Kabeláč|Miloslava Kabeláče]] v kompozici a [[Bohumír Liška|Bohumíra Lišky]] v dirigování). Šest let byl sbormistrem plzeňského smíšeného sboru ''Česká píseň'', současně byl zaměstnán jako hudební režisér v Československém rozhlasu v Plzni. Spolupracoval s plzeňským folklorním souborem Úsměv.

V letech 1967-1972 působil jakou hudební režisér ve vydavatelství Supraphon v Praze. Zde spolupracoval se špičkovými soubory a s dirigenty [[Václav Neumann|Václavem Neumannem]], [[Jiří Bělohlávek|Jiřím Bělohlávkem]], [[Milan Munclinger|Milanem Munclingrem]] aj. S [[Česká filharmonie|Českou filharmonií]] a [[Václav Smetáček|Václavem Smetáčkem]] nahrál jako režisér Smetanovu Mou vlast, tehdy první digitální hudební nahrávku v Československu, tato deska pak získala mezinárodní ocenění, japonskou cenu „Columbia Golden CD Prize“ (1984).

Společně s folkloristou [[František Bonuš|Františkem Bonušem]] založil na podzim roku 1959 Malou muziku Souboru písní a tanců Josefa Vycpálka. Roku 1967 pak založil taneční soubor [[Chorea Bohemica]] a Malá muzika byla až do roku 1982 hudební složkou tohoto souboru. Roku 1975 založil ještě soubor [[Musica Bohemica]], a s ním velmi rychle dosáhl mimořádných koncertních úspěchů na domácí scéně i v zahraničí. Zájem o [[folklór]] jihočeský a západočeský a o anonymní hudební projevy české [[kultura|kultury]] přerostl ve specializaci na folkloristickou problematiku v nejširších souvislostech: vyhledává nejstarší památky lidové hudby, uvádí je znovu do současného hudebního života a je také autorem překrásných úprav lidových písní a tanců. Jeho úpravy a [[adaptace]] lidových předloh mají zcela osobitý styl a výrazně se odlišují od prostých úprav vysokým stupněm [[stylizace]]. Tyto Krčkovy skladby tvoří kompletní koncertní repertoár souboru [[Musica Bohemica]], pro nějž napsal desítky skladeb inspirovaných původním historickým materiálem. Mimo to se ale průběžně věnuje také [[kompozice|kompozici]] v oboru soudobé vážné hudby.

Jaroslav Krček je autorem rozsáhlých skladeb symfonických, komorních i vokálních. Roku 2005 byla v Praze provedena jeho Symfonie č. 4 „Desiderata“, v únoru 2010 byla Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK uvedena premiéra další skladatelovy Symfonie č. 5 „Renesanční“. Oratorium „Ten, který jest“ zaznělo v provedení [[Plzeňská filharmonie|Plzeňské filharmonie]] a hostů a [[Pražský filharmonický sbor|Pražského filharmonického sboru]] dne 6. března 2011 v pražském Obecním domě. Koncert se konal v rámci celosvětových oslav 150. výročí narození rakouského filosofa, duchovního badatele a anthroposofa [[Rudolf Steiner|Rudolfa Steinera]].

Rodina, v níž Jaroslav Krček vyrůstal, byla početná. Otec Josef Krček byl tovární dělník, matka Růžena Krčková, (roz. Dvořáková) byla vyučená švadlena v domácnosti. Jaroslav Krček má dva bratry, staršího [[Vladimír Krček|Vladimíra]] (nar. 1936) a mladšího [[Josef Krček|Josefa]] (nar. 1946), ten je rovněž [[hudební skladatel|hudebním skladatelem]] a hráčem na [[klarinet]]. V době dětství Jaroslava Krčka žil v rodině ještě jeho dědeček Dvořák, bývalý sedlák, ruský legionář.

Jaroslav Krček se oženil roku 1968 s Marií Spurnou, manželství však nevydrželo a po rozvodu 1972 žil sám. Podruhé se oženil roku 1976 s [[Gabriela Krčková|Gabrielou Kolářovou]], hobojistkou a učitelkou hudby.

Z obou manželství má Krček tři děti: Jaroslavu, Magdalenu a Jana.

* Symfonie č. 2 - op. 76 (1983) na latinské humanistické texty,

* Mše č. 6 „Lidová mše vánoční“ - op. 124 (2001),

* Mše č. 7 „Zpěvy vánoční“ - op. 135 (2008).

* Koncert pro housle a orchestr - op. 67 (1979),

* Koncert pro hoboj, harfu a komorní orchestr - op. 72 (1980),

* Maiestas Carolina. - op. 59 (1977) Cyklus písní na texty J. Pecky,

* Nevěstka Raab. - op. 36 (1971) Elektronická opera na libreto Zd. Barborky,

* Romance o Ječmínkovi. - op. 127 (2004) Balet,

* Loď bláznů. Baletní suita - op. 78 (1983),

* Z kamení chléb. Oratorium - op. 125 (2003),

* Ten, který jest - op. 137 (2009), celovečerní oratorium, inspirováno kristologií [[Rudolf Steiner|Rudolfa Steinera]] s použitím citací z Bible, z díla J. A. Komenského a z textů, které vnitřním hlasem přijala J. Lejnarová.

V Českém rozhlase (v Praze, Plzni a Brně) má Jaroslav Krček asi 350 nahrávek úprav českých a moravských lidových písní a tanců. Napsal také hudbu k rozhlasovým hrám:

* [[Ivan Škapa]]: ''Hastrmanská komedie''

* [[Zikmund Winter]]: ''Tajemství panny Evky''

* [[Věra Provazníková]]: ''Košile štěstí'', hudba: Jaroslav Krček, dramaturgie: [[Václava Ledvinková]], režie: [[Karel Weinlich]], hrají: uhlíř ([[Karel Vlček (herec)|Karel Vlček]]), blázen ([[Jan Kanyza]]), kořenářka ([[Věra Laňková]]), královna ([[Gabriela Vránová]]), chalupník ([[Antonín Hardt]]), pasáček Jíra ([[Oldřich Vlach]]), velký mág ([[Miloš Nedbal]]), král ([[Jiří Klem]]).<ref>[http://www.rozhlas.cz/dvojka/pohadky/_zprava/vera-provaznikova-kosile-stesti--1554157 Věra Provazníková: Košile štěstí] na stránkách [[Český rozhlas|Českého rozhlasu]]</ref>

Je autorem hudby k rozhlasovým pohádkám v režii Karla Weinlicha:

* Vánice (1962, režie Čeněk Duba)

* Plaché příběhy (1982, režie Dobroslav Zborník, Tomáš Tintěra)

* Všichni mají talent (1984, režie Zdeněk Flidr)

* Moře začíná za vsí (1987, režie Zdeněk Flidr)

* Tichý společník (1988, režie Zdeněk Flidr)

=== Hudba k Večerníčkům ===

* Cesty formana Šejtročka

Jaroslav Krček sestavil několik sbírek lidových písní (např. z Podkrkonoší) a několik zpěvníků, zejména:

* Jaroslav Krček, JAN AMOS - SYMFONIE č. 3 / JAN AMOS - SYMPHONY NO. 3, [1996] Supraphon

* Jaroslav Krček, HOŘICKÉ PAŠIJE - ČESKÁ MŠE č. 2 / MYSTERIUM HOERICENSE - MISSA NO. 2, [2007] vydavatel Musica Bohemica, občanské sdružení

* Jaroslav Krček, ROZMLUVY S ČASEM / TALKS WITH TIME, [2008] vydavatel Musica Bohemica, občanské sdružení

* NEJSTARŠÍ SBÍRKY ČESKÝCH LIDOVÝCH PÍSNÍ / The oldest collections of Czech folk songs, Arr. Jaroslav a Josef Krčkovi [1989] Supraphon

* „HAJEJ, NYNEJ“ – České a moravské ukolébavky / Lullabies from Bohemia and Moravia, Arr.: Jaroslav Krček [1992] Suraphon

* MUSICA BOHEMICA - LIDOVÉ PÍSNĚ / Folk songs, Arr. Jaroslav a Josef Krčkovi [1993] Primus

* MUSICA BOHEMICA – PÍSNĚ A TANCE Z DOBY TŘICETILETÉ VÁLKY / Lieder From The Baroque Era In Bohemia, Arr. Jaroslav Krček [1994] Koch Schwann, Německo

* KAREL JAROMÍR ERBEN – PROSTONÁRODNÍ PÍSNĚ A ŘÍKADLA, Arr. Jaroslav a Josef Krčkovi [1995] Panton

* TANCE ZE 17. A 18. STOLETÍ / The dances from 17. and 18. century, Arr. Jaroslav a Josef Krčkovi [1995] Panton

* „AŤ PÍSEŇ NEUSTÁVÁ“ – ČESKÉ LIDOVÉ PÍSNĚ PĚTI STOLETÍ / Czech folk and anonymous songs of the five centuries, Arr. Jaroslav a Josef Krčkovi [1999] vydavatel Musica Bohemica, občanské sdružení

* VÁNOČNÍ ZPĚVY Z DOBY HUSITSKÉ / Christmas Carols From The Jistebnice Hymnal, Arr. Jaroslav Krček [1982] Supraphon

* ČESKÉ ZPĚVY VÁNOČNÍ / Bohemian Christmas songs, Arr. Jaroslav a Josef Krček [1984] Supraphon

* CAROLLING, Gabriela Beňačková; vydavatel Musica Bohemica, občanské sdružení a Bambini di Praga, Arr. Jaroslav Krček [1991] Supraphon

* ČESKÉ VÁNOCE / Czech Christmas, Arr. Jaroslav a Josef Krček [1991] Proxima

* VÁNOCE S MUSICOU BOHEMICOU, Christmas with Musica Bohemica, Arr. Jaroslav a Josef Krček [1997] Gramofonové závody

* Benjamin Britten: A CEREMONY OF CAROLS a koledy staré Evropy, Arr. Jaroslav a Josef Krčkovi, Spoluúčinkuje chlapecký sbor BONI PUERI, vydavatel Arco Diva

* TICHÁ NOC – Stille Nacht Heilige Nacht, Arr. Jaroslav a Josef Krček [2001] vydavatel Musica Bohemica, občanské sdružení

* HLEĎ, MALÉ JEZULÁTKO, Vánoční koncert z kostela sv. Šimona a Judy – Live, Arr. Jaroslav a Josef Krčkovi [2004] vydavatel Musica Bohemica, občanské sdružení

* Čeští skladatelé současnosti, Praha 1985, Vydavatelství Panton

* Jaroslav Krček. Informační leták Hudebního informačního střediska v Praze

* Krček, Jaroslav, „Odkud a kam“, (autobiografie a dílo) Praha 2011, Vydavatelství ABM

* Krček, Jaroslav, „Vandrovali hudci“, Praha 2005, Vydavatelství ABM

* Krček, Jaroslav, „Každý po svém trní“. Praha 1997, Vydavatelství Primus

* Bezdíček, Viktor, (ed.), Pěkná, Helena, (ed.), „Alena Skálová – fenomén choreografie“, Praha 2006, Vydavatelství H+H

* [http://www.muzikus.cz/klasicka-hudba-jazz-recenze/Johannes-Brahms-Jaroslav-Krcek-Symfonie-c-3-F-dur-op-90-Symfonie-c-5-Renesancni~30~srpen~2011/ Ivan Žáček: Recenze CD nahrávky Symfonie č. 5 „Renesanční“ Jaroslava Krčka]

* {{imdb osoba|id=470496}}