Jiří Bělohlávek: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
život
Řádek 3:
}}
'''Jiří Bělohlávek''', [[Řád britského impéria|CBE]] ([[24. únor|24. února]] [[1946]] [[Praha]] – [[31. květen|31. května]] [[2017]]<sup>[[Jiří Bělohlávek#cite note-1|[1]]]</sup>) byl mezinárodně uznávaný český [[dirigent]] a pedagog. V roce 1994 založil Pražskou komorní filharmonii (dnes [[PKF – Prague Philharmonia]]). Na postu jejího šéfdirigenta působil až do roku 2005. V letech 1977–1990 byl šéfdirigentem [[Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK|Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK]] Od roku 1995 působil jako [[Učitel|pedagog]] na pražské [[Akademie múzických umění v Praze|Akademii múzických umění v Praze]]. Mezi jeho nejvýznamnější žáky patří dirigenti [[Jakub Hrůša]] a [[Marko Ivanović|Marko Ivanovič]]. V letech 2006–2012 působil v roli šéfdirigenta [[BBC Symphony Orchestra]] a od září 2012 opět převzal dirigentské vedení [[Česká filharmonie|České filharmonie]].
 
Mezi přední světové orchestry s nimiž spolupracoval patří mj. [[Berlínská filharmonie]], [[Newyorská filharmonie|New York Philharmonic]], [[Bostonský symfonický orchestr|Boston Symphony Orchestra]]. Pravidelně vystupoval na hudebních festivalech v [[Montreux|Montreaux]], [[Perth|Perthu]], Edinburghu či [[Tanglewood|Tanglewoodu]]. V rámci dirigování oper řídil inscenace v Berlínské opeře, v [[Covent Garden]], v newyorské [[Metropolitní opera|Metropolitní opeře]] ([[Káťa Kabanová]], [[Evžen Oněgin (opera)|Evžen Oněgin]]), v pařížské Opeře [[Opéra Bastille|Bastille]] ([[Rusalka (Dvořák)|Rusalka]], [[Julietta (opera)|Julietta]], [[Prodaná nevěsta]]), [[Vídeňská státní opera|Vídeňské státní opeře]] a dalších. Mnoho let byl také prezidentem Mezinárodního hudebního festivalu [[Pražské jaro (festival)|Pražské jaro]].
 
== Život ==
Jiří Bělohlávek směřoval svůj život k hudbě již od raného dětství, kdy zpíval v [[Kühnův dětský sbor|Kühnově dětském sboru]] pod vedením Markéty Kühnové.Studia dirigování započal na [[Pražská konzervatoř|pražské konzervatoři]], kde také studoval hru na [[violoncello]], a pokračoval v nich na [[Akademie múzických umění v Praze|AMU]]. V roce 1970 se stal vítězem soutěže mladých dirigentů, v roce 1971 byl finalistou Mezinárodní dirigentské soutěže [[Herbert von Karajan|Herberta von Karajana]]. Bral mistrovské hodiny od [[Sergiu Celibidache|Sergiu Celibidacheho]], se kterým poté spolupracoval ve Stockholmu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = o.
| jméno = SYMBIO Digital, s. r.
| titul = Jiří Bělohlávek zemřel- Národní divadlo
| periodikum = www.narodni-divadlo.cz
| url = https://www.narodni-divadlo.cz/cs/umelec/jiri-belohlavek
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2018-05-30
}}</ref>
 
Prvním významným hudebním tělesem, které vedl, byla v letech 1972–1978 [[Filharmonie Brno|Státní filharmonie Brno]]. Mezi lety 1977–1990 byl šéfdirigentem [[Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK|Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK]]. Dlouholetá spolupráce s Českou filharmonií, kde působil od roku 1981 jako stálý dirigent, vyvrcholila po sametové revoluci pozicí šéf dirigenta v letech 1990–1992.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = www.perspectivo.cz
| titul = Jiří Bělohlávek zemřel – Česká filharmonie
| periodikum = www.ceskafilharmonie.cz
| url = https://www.ceskafilharmonie.cz/jiri-belohlavek-zemrel/
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2018-05-30
}}</ref>
 
V roce 1994 založil Pražskou komorní filharmonii (dnes [[PKF – Prague Philharmonia]]), v jejímž čele stál až do roku 2005. Společně spolu vystoupili mj. na festivalu BBC Proms. "Svému" orchestru byl věrný až do konce života jako významný podporovatel, pravidelný host koncertních sezon a prezident Nadace PKF. Vpravdě symbolicky se s PKF po 23 letech spolupráce uzavřela umělecká cesta Jiřího Bělohlávka dne 7. května 2017 v Poličce na jeho posledním koncertě.
 
V roce [[2004]] [[debut]]oval v [[New York|newyorské]] [[Metropolitní opera|Metropolitní opeře]], kde převzal po [[Charles Mackerras|Charlesi Mackerrasovi]] jeho nastudování [[Leoš Janáček|Janáčkovy]] opery ''[[Káťa Kabanová]]'' z roku 1991. Dále zde v roce 2007 řídil Janáčkovu [[Její pastorkyňa|Její pastorkyňu]] (''Jenůfu''), v roce 2009 [[Petr Iljič Čajkovskij|Čajkovského]] [[Evžen Oněgin (opera)|''Evžena Oněgina'']] a Dvořákovu ''[[Rusalka (Dvořák)|Rusalku]]''. V roce 2012 další Janáčkovu operu – [[Káťa Kabanová|''Káťu Kabanovou'']].<ref name ="MET archive">{{Citace elektronické monografie
| titul = The MetOpera Database
| url = http://69.18.170.204/archives/frame.htm
Řádek 56 ⟶ 73:
=== Vedení České filharmonie (2012–2017) ===
[[File:Jiří Bělohlávek (2013), foto Jindřich Nosek.jpg|thumb|Jiří Bělohlávek (2013)]]
V září 2012 se opět ujal funkce šéfdirigenta a hudebního ředitele České filharmonie. Pod jeho taktovkou orchestr vystoupil mimo jiné v newyorské [[Carnegie Hall]], v sále [[Berlínská filharmonie|Berlínské filharmonie]] či v [[Royal Albert Hall]] v rámci hudebního festivalu Proms. V dubnu 2014 nahrál s Českou filharmonií kompletní edici všech devíti symfonií [[Antonín Dvořák|Antonína Dvořáka]] u prestižního hudebního vydavatelství [[Decca Records|Decca]]. Tato nahrávka, jež také obsahuje Dvořákův houslový, cellový a klavírní koncert, je považována za "novou kanonickou verzi této části Dvořákova díla".<ref name="čf-zemřel" />{{Citace elektronické monografie
| titul = Jiří Bělohlávek zemřel
| url = http://www.ceskafilharmonie.cz/jiri-belohlavek-zemrel/
| vydavatel = Česká filharmonie
| datum vydání =
| datum přístupu = 2018-05-29
}}</ref>
 
V rámci koncertů České filharmonie se Bělohlávek snažil prosazovat a propagovat díla českých skladatelů, především poté [[Bohuslav Martinů|Bohuslava Martinů]], [[Leoš Janáček|Leoše Janáčka]], [[Otakar Ostrčil|Otakara Ostrčila]] či [[Josef Bohuslav Foerster|Josefa Bohuslava Foerstera]]. Rád také do programů zařazoval méně známá díla [[Antonín Dvořák|Antonína Dvořáka]] a [[Bedřich Smetana|Bedřicha Smetany]].<ref name="čf-zemřel" />
 
Dne 22. února [[2016]] mu [[Akademie múzických umění v Praze]] udělila [[čestný doktorát]].
 
Dne 1. ledna 2017 prodloužil svou smlouvu s Českou filharmonií až do sezóny 2021/22 a v té souvislosti uvedl, že by mělo jít o jeho finální angažmá.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Konrád
| jméno = Daniel
Řádek 74 ⟶ 97:
}}</ref>
 
Dne 31. května 2017 zemřel po dlouhé nemoci.<ref name="čf-zemřel">{{Citace elektronickéelektronického monografieperiodika
| příjmení = www.perspectivo.cz
| titul = Jiří Bělohlávek zemřel
| vydavateltitul = Jiří Bělohlávek zemřel – Česká filharmonie
| urlperiodikum = http://www.ceskafilharmonie.cz/jiri-belohlavek-zemrel/
| url = https://www.ceskafilharmonie.cz/jiri-belohlavek-zemrel/
| datum vydání =
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2018-05-2930
}}</ref>
 
Dne [[18. červen|18. června]] [[2017]] se v pražském [[Rudolfinum|Rudolfinu]] konal smuteční koncert na jeho počest. Při této příležitosti zaznělo [[Stabat Mater (Dvořák)|Stabat Mater]] [[Antonín Dvořák|Antonína Dvořáka]] v provedení [[Česká filharmonie|České filharmonie]] pod taktovkou Bělohlávkova žáka, dirigenta [[Jakub Hrůša|Jakuba Hrůši]]. Pěveckých sól se ujali [[Kateřina Kněžíková]] (soprán), [[Kateřina Jalovcová]] (mezzosoprán), Pavel Černoch (tenor), Jan Martiník (bas), kteří vystoupili společně s [[Pražský filharmonický sbor|Pražským filharmonickým sborem]] pod vedením [[Lukáš Vasilek|Lukáše Vasilka]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Koncert k uctění památky Jiřího Bělohlávka
| vydavatel = Česká filharmonie