StudiaJiří Bělohlávek směřoval svůj život k hudbě již od raného dětství, kdy zpíval v [[dirigentKühnův dětský sbor|dirigováníKühnově dětském sboru]] pod vedením Markéty Kühnové.Studia dirigování započal na [[Pražská konzervatoř|pražské konzervatoři]], kde také studoval hru na [[violoncello]], a pokračoval v nich na [[Akademie múzických umění v Praze|AMU]]. V roce [[1970]] se stal vítězem soutěže mladých dirigentů, v roce [[1971]] byl finalistou Mezinárodní dirigentské soutěže [[Herbert von Karajan|Herberta von Karajana]]. Bral mistrovské hodiny od [[Sergiu Celibidache|Sergiu Celibidacheho]]ho., Odse svéhokterým ranéhopoté dětstvíspolupracoval zpívalve v Kühnově dětském sboru pod vedením Markéty KühnovéStockholmu.
BylPrvním dirigentemvýznamným hudebním tělesem, které vedl, byla v letech 1972–1978 [[Filharmonie Brno|Státní filharmonie Brno]],. Mezi lety 1977–1990 byl šéfdirigentem [[Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK|Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK]]. vDlouholetá letechspolupráce [[1977]]s ažČeskou [[1989]]filharmonií, akde popůsobil [[Sametováod revoluce|Sametovéroku revoluci]]1981 vyvrcholilajako jehostálý dlouholetádirigent, spoluprácevyvrcholila spo [[Českásametové filharmonie|Českourevoluci filharmonií]],pozicí ušéf níž působildirigenta v letech [[1990]] až [[1992]] jako šéfdirigent1990–1992.
V roce 1994 založil Pražskou komorní filharmonii (dnes [[PKF – Prague Philharmonia]]), v jejímž čele stál až do roku 2005. Společně spolu vystoupili mj. na festivalu [[BBC Proms]]. "Svému" orchestru byl věrný až do konce života jako významný podporovatel, pravidelný host koncertních sezon a prezident Nadace PKF. Vpravdě symbolicky se s PKF po 23 letech spolupráce uzavřela umělecká cesta Jiřího Bělohlávka dne 7. května 2017 v Poličce na jeho posledním koncertě.
V roce [[2004]] [[debut]]oval v [[New York|newyorské]] [[Metropolitní opera|Metropolitní opeře]], kde převzal po [[Charles Mackerras|Charlesi Mackerrasovi]] jeho nastudování [[Leoš Janáček|Janáčkovy]] opery ''[[Káťa Kabanová]]'' z roku 1991. Dále zde v roce 2007 řídil Janáčkovu [[Její pastorkyňa|Její pastorkyňu]] (''Jenůfu''), v roce 2009 [[Petr Iljič Čajkovskij|Čajkovského]] [[Evžen Oněgin (opera)|''Evžena Oněgina'']] a Dvořákovu ''[[Rusalka (Dvořák)|Rusalku]]''. V roce 2012 další Janáčkovu operu – [[Káťa Kabanová|''Káťu Kabanovou'']].<ref name ="MET archive">{{Citace elektronické monografie
