Karel III. Parmský: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
OndraVozar (diskuse | příspěvky)
m interpunkce
Řádek 19:
'''Karel III. Ferdinand Bourbonsko-Parmský''' (it. ''Carlo III'', [[14. leden|14. ledna]] [[1823]] – [[23. březen|23. března]] [[1854]]) byl [[Seznam parmských vévodů|parmský vévoda]] v letech [[1849]] až [[1854]]. Pocházel z [[bourbonsko-parmská dynastie|parmské větve]] rodu [[Bourboni|Bourbonů]]. Byl jediným synem předchozího vévody [[Karel II. Parmský|Karla II.]] a jeho ženy [[Marie Tereza Savojská|Marie Terezy Savojské]].
 
Ferdinand Karel jak byl do nástupu na trůn znám, byl od svého narození nejdříve dědičným princem z Luccy a poté na od roku [[1847]] krátký čas dědičným princem parmským v době, když zemřela Marie Luisa a bourbonská vláda se v osobě jeho otce [[Karel II. Parmský|Karla II.]] vrátila do Parmy. Jeho otec ovšem nevládl dlouho, Jelikožjelikož krátce po jeho nástupu vypukla v roce [[Revoluce v 1848 v Itálii|1848 revoluce]] a rodina v čele s Karlem II. z vévodství uprchla. Ferdinand Karel byl nejdříve zadržen v Cremoně a později v [[Milán]]ě než byl po žádosti britské vlády propuštěn. Poté cestoval přes [[Malta|Maltu]] do [[Neapol]]e, kde se opětovně setkal se svojí ženou, která zde porodila následníka trůnu [[Robert I. Parmský|Roberta]]. Poté pobývala rodina v Anglii a Skotsku.
 
V srpnu [[1848]] obsadila Parmu rakouská vojska a Ferdinandův otec [[Karel II. Parmský|Karel II.]] byl dosazen zpět na trůn. Karel II. ale nevládl dlouho, již následujícího roku v březnu 1849 akdikoval ve prospěch Ferdinanda Karla, který se stal parmským a piacenzským vévodou jako Karel III. Bohužel i jeho vláda netrvalo dlouho. Téměř přesně po pěti letech vlády byl v březnu 1854 na Karla III. spáchán atentát anarchistou Antoniem Carrou, kterému Karlem III. následujícího dne podlehl.