Verze z 29. 5. 2018, 23:03 editovat Britcult (diskuse \| příspěvky) 131 editací využití Otty značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 29. 5. 2018, 23:07 editovat zrušit editaci Britcult (diskuse \| příspěvky) 131 editací Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Infobox - spisovatel}} '''Chrétien de Troyes''' (asi [[1130]] – asi [[1183]]) byl [[Francie\|francouzský]] [[básník]], [[trubadúr]] a výtvarník. Chrétienova básnická vyprávění tvořená přibližně v letech 1160-1185 o válečných a milostných dobrodružstvích, s tzv. [[Artušovské legendy\|artušovskou]] tematikou, patří mezi základní pilíře [[Středověk\|středověkého]] románu. ~~Zachoval~~Zachovala se čtyři: ''Érec a Enida'', ''Lancelot'', ''Cligès a'', ''Yvain''. Ve svém díle ''Yvain'' se autor přiblížil struktuře románu moderního''.'' Jeho příběhy byly určeny [[Aristokracie\|aristokratickému]] [[publikum\|publiku]] a [[inspirace\|inspiraci]] [[autor]] nacházel v legendách [[Bretaň\|Bretonska]] a v poezii [[Provensálsko\|Provensálska]], možná též během předpokládané návštěvy [[Anglie]].<ref>{{Citace periodika \| titul = Chrétien de Troyes {{!}} French poet \| periodikum = Encyclopedia Britannica Řádek 10: == Život == O jeho životě se ví málo. Mezi lety 1160-1172 sloužil u dvora ~~jeho~~své patronky [[Marie Francouzská (1145–1198)\|Marie Francouzské]], hraběnky ze Champagne. Později byl jeho patronem flanderský hrabě Filip Alsaský, jemuž je dedikován Chrétienův ''Perceval,'' a jenž zemřel na křížové výpravě roku 1191. == Dílo == Řádek 19: V dalším románu, ''Cligès'', je mimo jiné zpracována východní pověst o ženě, již unesl její milenec, když ji omámil nápojem, takže byla považována za mrtvou. Tento motiv později využil i [[William Shakespeare]] v ''Romeovi a Julii''. Kolem roku 1170 vznikl román ''Lancelot'' čili ''Li chevaliers de la charrete (Lancelot aneb rytíř s károu)'', jejž ovšem dokončoval Godefroy de Lagni. Do tvorby příběhu prý aktivně zasahovala hraběnka Marie. Chretien zpracovává starou [[Keltové\|keltskou]] pověst o královně Guenievře, již unesl kouzelník a vysvobodil ji rytíř, který překročil most šířky ostří meče. Chrétien do příběhu vložil motiv rozkmotření se [[král Artuš\|krále Artuše]] as jeho [[rytíř\|rytířem]] [[Lancelot\|Lancelotaem]] kvůli Lancelotově lásce k Artušově ženě. Lancelot se nakonec s Artušem usmíří. Ona kára v názvu knihy poukazuje k tomu, že v jisté chvíli Lancelot ztratí koně a je vezen na káře, což byla pro rytíře té doby největší potupa. Kniha se stala jakýmsi zákoníkem středověké dvorské čili [[Kurtoazie\|kurtoazní]] lásky. Z téže doby pochází ''Yvain'' čili ''Li chevaliers au lyon (Yvain neboli Rytíř se Lvem)'', často napodobovaný a a "klasicky artušovský" příběh. Poslední Chrétienovo dílo je ''Perceval'' čili ''Conte dou Graal'', které ovšem nedokončil. Pojednává o rytíři [[kulatý stůl\|kulatého stolu]], který hledá [[Svatý grál]], a když jej nalezne, nevezme si ho, kvůli čemuž později zešílí. Jde o nejvíce [[Mystika\|mystický]] ze všech Chrétienových textů.

Chrétien de Troyes: Porovnání verzí