Verze z 4. 10. 2017, 12:37 editovat JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 29. 5. 2018, 21:45 editovat zrušit editaci Hnidopichwiki (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 1 841 editací m čárka, tečka: http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=780, odstraněna písmena navíc (v původním tvaru google slovo nezná), typo, překlep Přejít na další porovnání →
Řádek 2: '''Flyš''' je odborný termín z [[geologie]], kterým se obecně popisuje různě mocný soubor [[sediment]]árních vrstev, které jsou nejčastěji tvořeny z [[pískovec\|pískovců]] a [[jíl]]ů. Termín flyš pochází ze [[Švýcarsko\|švýcarské]] [[němčina\|němčiny]], kde ''flysch'' označuje horninu náchylnou k sesuvům, podle slovesa ''fließen'' (téct). Flyš je společný název pro [[Sedimentární hornina\|sedimentární]] komplexy, tvořené [[pískovec\|pískovcem]] a [[jílovec\|jílovcem]], případně v menší míře i [[vápenec\|vápencem]]. Flyš je sediment, který vznikl v obdobích tektonického neklidu v [[orogeneze\|orogénních]] oblastech z přemístěných usazenin, jejichž hlavním transportním mechanismem byly gravitační toky a [[turbiditní proud]]y, tzv. turbidity. Je to synorogenní sediment. Flyši podobné horniny se často označují za ''flyšoidní''. Samotný termín flyš, který je negenetický, se dnes mnoho sedimentologů snaží nahrazovat termíny jako [[turbidit]] atd., které vyjadřují přesný způsob jeho vzniku. Původně termín flyš označoval jen pískovce, slíny, vápence a jílovce chudé na [[Fosilie\|fosílie]], které se usadily v předpolí Severních Alp v [[křída\|křídě]] a [[třetihory\|terciéru]]. == Tři hlubší významy == * flyš jako [[stratigrafická jednotka]] resp. regionálně geologická jednotka typická pro alpinský typ ~~orogenenních~~orogenních pásem -– příkladem jsou [[Alpy]], [[Karpaty]], atd. * v [[tektonika\|tektonickém]] pojetí je jako flyš často označována ukládající [[Vrstva (geologie)\|vrstva]] sedimentů, ~~které~~která vzniká v uzavírající se [[geosynklinála\|geosynklinále]], za nestálých tektonických a silných [[seismologie\|seismických]] podmínek. * v sedimentologii jako komplex vrstev mořského původu, který dosahuje minimální [[mocnost (geologie)\|mocnosti]] 500 [[metr]]ů. Tvořen je pravidelně se opakujícími vrstvami, u kterých se rytmicky střídají klastické sedimenty, a to hlavně v podobě [[psamit]]ů až [[pelit]]ů (typ označení rozměru zrna v geologii). Často je tvořen vápnitými i nevápnitými složkami. Svým složením se flyš často blíží [[sediment]]ům z oblastí hlubokomořských [[říční delta\|delt]] v abyssálních (hlubokomořských) oblastech, kde se na jejich vzniku podílely [[turbiditní proudy]]. O hrubosti a složení flyše rozhoduje pozice v pánvi, jelikož lehké látky jsou schopny [[transport (geologie)\|transportu]] na delší vzdálenosti. Řádek 16: == Rozlišení z hlediska hrubosti == * '''proximální''' -– je flyš hrubšího charakteru, který vzniká na okrajích pánví v blízkosti zdrojů naplavenin (extrémním případem je tzv. divoký flyš, který je tvořen z balvanů a kusů velkých rozměrů, které jsou nevytříděné transportem) * '''distální''' -– je jemnější flyš, který vzniká v centrálních oblastech pánví a jeho zrno je velmi jemné == Výskyt v ČR ==

Flyš: Porovnání verzí