Války o rakouské dědictví: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→První slezská válka: {{Viz též|Okupace Prahy Francouzi, Bavory a Sasy (1741–1742)}} |
m →Druhá slezská válka: stylistická úprava |
||
Řádek 59:
Útoku této koalice se snažil [[Fridrich II. Veliký|Friedrich II.]] předejít už [[15. srpen|15. srpna]] [[1744]] vpádem do východních [[Čechy|Čech]], který měl oslabit rakouské jednotky. Protiofenziva spojených rakousko-saských vojsk následujícího roku skončila v rychlém sledu několika porážkami v bitvách u [[Bitva u Hohenfriedbergu|Hohenfriedbergu]] (dnes [[Dobromierz]] nedaleko [[Svídnice]]) a [[Bitva u Kesselsdorfu|Kesselsdorfu]] v Sasku. Své úspěšné tažení završil pruský král obsazením [[Drážďany|Drážďan]] a kapitulací [[Saské kurfiřtství|Saska]]. [[25. prosinec|25. prosince]] [[1745]] byl uzavřen [[Drážďanský mír]], který potvrzoval jak pruskou držbu [[Slezsko|Slezska]], tak císařský titul [[František I. Štěpán Lotrinský|Františka Štěpána]].
[[Habsburská monarchie]] ztratila většinu [[Slezsko|Slezska]] v [[Bitva u Mollwitz|bitvě u Molvic]] (dnešní [[Małujowice]], Polsko), 20 km jihovýchodně od Breslau (dnešní [[Vratislav (město)|Vratislav]]), ve které zvítězilo [[Prusko]]. Tou dobou bylo rakouské vojsko pod velením polního maršála Otty Ferdinanda von Abensberg a maršála [[Leopold Daun|Leopolda Dauna]] a byl učiněn pokus o znovu ovládnutí Slezska. Pruská armáda byla pod velením krále [[Fridrich II. Veliký|Fridricha II]]. [[Bitva Hohenfriedberg|V bitvě u Hohenfriedbergu]] (4. červen 1745) se [[Sasko]] a [[Rakousko]] nebyly schopné navzájem podporovat a tím daly Prusům čas na nápravu jejich vlastních taktických vad a Prusko dobylo vítězství. Po pruském vítězství Fridrich nepronásledoval nepřátelské vojáky. Ve druhé Slezské válce došlo ještě
== Literatura ==
| |||