Verze z 21. 5. 2018, 20:56 editovat David.Zbiral (diskuse \| příspěvky) 790 editací m +odkaz Starobylé východní církve ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 27. 5. 2018, 21:41 editovat zrušit editaci Jaroslava Judita (diskuse \| příspěvky) 72 editací →‎Moderní nestoriánství Přejít na další porovnání →
Řádek 33: V antropologii je zvláštností nestoriánů odmítání dědičného hříchu: každý hřích je otázkou osobního selhání. Zvláštní úctu prokazují [[Panně Marii]] nazývané [[Christotokos]]. Svátostí je sedm: [[křest]], [[eucharistie]], [[svěcení kněží]], [[odpuštění hříchů]], [[svěcení kvasu]], [[svěcení oleje]] a [[kříže]]. Bohoslužebnou řečí je stará [[východosyrština]]. Uplatňuje se jen vokální hudební projev a chrámový prostor je zdoben pouze křížem.<ref>FILIPI, Pavel. Křesťanstvo, Historie, statistika, charakteristika křesťanských církví. Brno: CDK, 2001. ISBN 80-85959-80-1. 46.</ref> V Apoštolské církvi Východu byla zavedena dědičnost úřadu patriarchy - zpravidla přechází ze strýce na synovce, neboť patriarcha je vázán celibátem. Také biskupové, původně volení klérem své diecéze a potvrzovací aklamací lidu, předávají svůj úřad příbuzným.<ref>FILIPI, Pavel. Křesťanstvo, Historie, statistika, charakteristika křesťanských církví. Brno: CDK, 2001. ISBN 80-85959-80-1. 48</ref> Mezníkem v moderních dějinách asyrské církve se stala tzv. [[asyrská genocida]]. V roce 1915 došlo v důsledku konfliktu mezi Osmanskou říší (tzv. mladoturky) a Ruskem ke genocidě příslušníků asyrské církve. Bylo zničeno klášterní město Kodshanes na jihovýchodním úpatí pohoří [[Hakkari]] a centrum nestoriánství v Urmihu (Azerbajdžán). Asyřané vyhlásili téhož roku Osmanské říši válku. Po stažení ruských jednotek Vlivem migrace ve 20. století vznikla početná skupina nestoriánů v USA. Církev má v současnosti dva patriarchy- jeden žije v Morton Grove v [[Illinois]] ve Spojených státech a druhý sídlí v [[Bagdádu]] v Iráku. Dnes má nestoriánská církev v Iráku, Íránu a Sýrii asi 80 000 stoupenců, 5 000 v Indii a 25 000 v Americe.<ref>FRANZEN, Augustin, Malé dějiny církve. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2006. ISBN 80-7195-082-3. S. 68.</ref> v roce 1917 hledali Asyřané pomoc u Britů v Iráku. Hlad, epidemie a válečné útrapy si vyžádaly život každého třetího Asyřana - na konci 1. světové války jich žilo už jen 50 000, přičemž z kněží a biskupů nepřežil téměř nikdo. Dalším mezníkem se stal masakr nestoriánských Asyřanů v meziválečném Iráku v městečku Simel, nacházejícím se v iráckém Kurdistánu na trase mezi Mosulem a Zacho, a v třiašedesáti osadách v Dohúckém a Mosulském distriktu v období ode dne 7. do 11. srpna 1933. Počet obětí genocidy je odhadován na 600 (britský odhad podle Ronalda Stafforda) až 3 000 (asyrský odhad).<ref>KUMARASWAMY, P. R.: Islam and Minorities: Need for a Liberal Framework. Mediterranean Quarterly, 2007, ročník XVIII, č. 3, s. 94-109. ISSN 1303-5525.</ref> Mnoho Asyřanů v roce 1933 emigrovalo do francouzské Sýrie, zemi opouštěli po krátkodobém pobytu v uprchlickém táboře v Mosulu. Dne 7. září roku 1933 byl nestoriánský patriarcha donucen k emigraci ze země, vzdání se iráckého občanství a byl se svou rodinou přepraven na Kypr, odkud se přesunul do USA. Vlivem migrace vznikla početná skupina nestoriánů v USA, část jich odešla do Argentiny. Církev má v současnosti dva patriarchy - jeden žije v Morton Grove v [[Illinois]] ve Spojených státech a druhý sídlí v [[Bagdádu]] v Iráku. Dnes má nestoriánská církev v Iráku, Íránu a Sýrii asi 80 000 stoupenců, 5 000 v Indii a 25 000 v Americe.<ref>FRANZEN, Augustin, Malé dějiny církve. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2006. ISBN 80-7195-082-3. S. 68.</ref> == Reference ==

Nestoriánství: Porovnání verzí