Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 408 bajtů ,  před 1 rokem
Život na Rhodu, nová sekce dílo
{{Infobox - osoba}}
'''Hipparchos z Níkaie''' (asi 190 – asi 125 př. n. l.) byl jeden z&nbsp;největších [[Starověk|antických]] [[Astronomie|astronomů]], který zvýšil přesnost pozorování a sestavil první veliký [[Hvězdný katalog|katalog hvězd]]. Je považován za zakladatele [[trigonometrie]], ale ta byla známa již dříve.<ref>https://phys.org/news/2017-08-mathematical-mystery-ancient-babylonian-clay.html - Mathematical mystery of ancient Babylonian clay tablet solved</ref> Na [[Měsíc]]i je po něm pojmenován [[Hipparchus (kráter na Měsíci)|kráter Hipparchus]] ležící na [[přivrácená strana Měsíce|přivrácené polokouli]]<ref name="rukl">[[Antonín Rükl]]: ''Atlas Měsíce'', Aventinum (Praha 1991), kapitola Ptolemaus, str. 114, č. mapového listu 44, ISBN 80-85277-10-7</ref><ref name="iau">[http://planetarynames.wr.usgs.gov/Feature/2516 Crater Hipparchus on Moon] Gazetteer of Planetary Nomenclature, [[Mezinárodní astronomická unie|IAU]], [[United States Geological Survey|USGS]], [[NASA]] {{en}}</ref>, na Marsu také nese jeden kráter jméno [[Hipparchus (kráter na Marsu)|Hipparchus]].<ref name="iau2">[http://planetarynames.wr.usgs.gov/Feature/2517 Crater Hipparchus on Mars] Gazetteer of Planetary Nomenclature, [[Mezinárodní astronomická unie|IAU]], [[United States Geological Survey|USGS]], [[NASA]] {{en}}</ref> Jeho jméno nese také vědecký satelit [[Hipparcos]].
 
Pocházel z&nbsp;města [[Nikaia|Nikaie]] v&nbsp;maloasijské [[Bithýnie|Bithýnii]]. Největší částČást svého života strávil na [[Rhodos|Rhodu]], který byl jedním z tehdejších center vzdělanosti a kde vybudoval astronomickou pozorovatelnu a korespondoval s alexandrijskými učenci, část pak prožil v&nbsp;samotné [[Alexandrie|Alexandrii]]. Tady se takytaké roku 160 př. n. l. stal ředitelem [[Músaion v Alexandrii|Múseia]] (státní akademie věd, kterou založil [[Ptolemaios II.]]).
 
Hipparchos zdůrazňoval přesné pozorování a matematické výpočty.
Jeho největším dílem je katalog hvězd, který obsahoval přesné polohy více než 800 [[stálice|stálic]], s jejich rozdělením do tříd podle hvězdné velikosti. K&nbsp;vytvoření tohoto katalogu jej přimělo vzplanutí nové hvězdy v&nbsp;[[Štír (souhvězdí)|souhvězdí Štíra]] roku 134 př. n. l. Díky tomuto usoudil, že život hvězdy není věčný a že hvězdy po čase zanikají. Katalog se nedochoval, ale máme o něm dobrou představu od [[Klaudios Ptolemaios|Klaudia Ptolemaia]], který ho vtělil do vlastního katalogu v ''[[Almagest]]u.''<ref name="stefl">{{Citace monografie | jméno=Vladimír | příjmení=Štefl | titul=Klaudios Ptolemaios | podtitul=tvůrce geocentrické soustavy|vydavatel=Prométheus | místo= Praha | rok=2005 | jazyk = |strany=56|isbn = 80-7196-317-8}}</ref>
 
Kolem roku 130 př. n. l. chtěl prověřit [[Heliocentrismus|heliocentrický model]]. Vyšel ze správné úvahy, že pokudse [[Země]]poloha obíháhvězd kolemna [[Slunce]],nočním pak senebi musí v&nbsp;průběhu roku mírně měnit, polohapokud hvězdje napozorovaná nočnímze nebi[[Země]] obíhající kolem [[Slunce]]. TatoPříslušná měřenípozorování skutečně provedl, ale nenulovou hodnotu roční [[paralaxa_(astronomie)|paralaxy]] nenaměřil. Proto heliocentrický model zavrhl.
 
== Dílo ==
* ''Přestupné měsíce a dny''
* ''O délce roku''
* ''O pohybu bodů slunovratu a rovnodennosti''
* ''Komentář k Arátovi a Eudoxovi'' (jediný dochovaný spis)
 
== Reference ==
350

editací