Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 412 bajtů, před 1 rokem
Katalog použitý Ptolemaiem
Vymyslel nové přístroje pro měření [[deklinace|výšky hvězd]], stanovil sklon [[zemská osa|zemské osy]] k&nbsp;[[ekliptika|ekliptice]]. Určil délku [[tropický rok|slunečního roku]] s&nbsp;chybou jen 6 minut. Objevil každoroční nepatrné posouvání [[jarní bod|jarního bodu]] po ekliptice (je způsobeno [[precese zemské osy|precesí zemské osy]]). Jím určená hodnota této precese (tzv. platonský rok) byla 36 000 let, dnešní hodnota je 25 725 let. Upřesnil také vzdálenost [[Měsíc]]e a [[Slunce]] od [[Země]]. Pro Měsíc jí určil velmi přesně jako 59 zemských poloměrů.<ref name="Hipparchos">Ivan Štol, Dějiny fyziky, Prometheus s.r.o., Praha 2011, dotisk 1. vydání, str. 88,89, ISBN 978-80-7196-375-2</ref>
 
Jeho největším dílem je katalog hvězd, který obsahoval přesné polohy více než 800 [[stálice|stálic]], s jejich rozdělením do tříd podle hvězdné velikosti. K&nbsp;vytvoření tohoto katalogu jej přimělo vzplanutí nové hvězdy v&nbsp;[[Štír (souhvězdí)|souhvězdí Štíra]] roku 134 př. n. l. Díky tomuto usoudil, že život hvězdy není věčný a že hvězdy po čase zanikají. Katalog se nedochoval, ale máme o něm dobrou představu od [[Klaudios Ptolemaios|Klaudia Ptolemaia]], který ho vtělil do vlastního katalogu v ''[[Almagest]]u.''<ref name="stefl">{{Citace monografie | jméno=Vladimír | příjmení=Štefl | titul=Klaudios Ptolemaios | podtitul=tvůrce geocentrické soustavy|vydavatel=Prométheus | místo= Praha | rok=2005 | jazyk = |strany=56|isbn = 80-7196-317-8}}</ref>
 
Kolem roku 130 př. n. l. chtěl prověřit [[Heliocentrismus|heliocentrický model]]. Vyšel ze správné úvahy, že pokud [[Země]] obíhá kolem [[Slunce]], pak se musí v&nbsp;průběhu roku měnit poloha hvězd na nočním nebi. Tato měření skutečně provedl, ale nenulovou hodnotu roční [[paralaxa_(astronomie)|paralaxy]] nenaměřil. Proto heliocentrický model zavrhl.
338

editací