|
Biolib – Brassicaceae| autor=Biolib.cz}}</ref> je velká [[čeleď]] [[vyšší dvouděložné|vyšších dvouděložných]] rostlin z [[řád (biologie)|řádu]] [[brukvotvaré|brukvotvarých]] (''Brassicales''). Většina zástupců této čeledi jsou [[bylina|byliny]] s jednoduchými členěnými [[list]]y a bílými, žlutými nebo purpurovými čtyřčetnými [[květ]]y. Mají poměrně uniformní stavbu květů a charakteristické [[plod (botanika)|plody]], nazývané [[šešule]]. Vyskytují po celém světě, nejvíc [[druh (biologie)|druhů]] je v [[mírný podnebný pás|mírném pásu]]. Celosvětově zahrnují více než 4000 druhů a jsou bohatě zastoupeny i v [[květena|květeně]] České republiky. Mezi typické a v přírodě ČR běžné zástupce náleží např. [[kokoška pastuší tobolka]], [[česnáček lékařský]], [[penízek rolní]], [[hořčice polní]] a [[osívka jarní]].
Do čeledi brukvovitých náležejí významné [[užitkové rostliny|zemědělské plodiny]], jako jsou [[zelí]], [[kapusta]], [[květák]], [[ředkev setá|ředkev]], [[růžičková kapusta]], [[hořčice]], [[brokolice]], [[pekingské zelí]], [[křen]], [[brukev řepka|řepka]] aj. Některé druhy jsou pěstovány jako [[okrasná rostlina|okrasné]] [[jednoletá rostlina|jednoleté]], [[dvouletá rostlina|dvouleté]] či [[trvalka|vytrvalé]] [[zahrada|zahradní]] rostliny i [[skalnička|skalničky]], mají význam také v [[fytoterapie|přírodní medicíně]]. Mezi zásadní látky, které obsahují, patří zejména [[glukosinoláty]], které také způsobují štiplavou [[chuť]] většiny rostlin. (Jo a rostliny brukvovité umějí mluvit česky)
jaksemas)J
== Popis ==
Brukvovité jsou [[jednoletá rostlina|jednoleté]], [[dvouletá rostlina|dvouleté]] nebo [[trvalka|vytrvalé]] [[bylina|byliny]], řidčeji [[polokeř]]e nebo i [[keř]]e. Výjimečně lze mezi brukvovitými nalézt i [[liána|liány]], např. ''Cremolobus'' v [[Jižní Amerika|Jižní Americe]], ''Heliophila'' v [[Afrika|Africe]] a některé [[Austrálie|australské]] [[řeřišnice]] (''Lepidium''). Listy jsou povětšině jednoduché, s celistvou až silně členěnou [[čepel listová|čepelí]], řidčeji trojčetné, zpeřené nebo dlanitě složené. [[Hygrofyty|Vodní]] druhy, např. z rodů [[řeřišnice]] (''Cardamine'') či [[potočnice (rod)|potočnice]] (''Nasturtium''), mohou mít listy dvoutvárné. [[Palist]]y chybějí. [[Lodyha|Lodyžní]] listy jsou téměř vždy střídavé, u mnohých zástupců je vyvinuta přízemní [[listová růžice|růžice listů]]. [[Květ]]y rostou jednotlivě nebo častěji jsou uspořádané v [[hrozen|hroznech]], [[chocholík|chocholících]] či [[lata|latách]]. Květy bývají většinou oboupohlavné, pravidelné (někdy na okraji [[květenství]] paprskující, např. u rodu [[štěničník]] – ''Iberis'') a čtyřčetné. [[Kalich (botanika)|Kalich]] je složen ze 4 volných kališních lístků a u některých druhů jsou 2 vnější lístky vakovitě vyduté. [[Koruna (botanika)|Koruna]] je tvořena 4 volnými lístky, řidčeji je zakrnělá nebo zcela chybí. [[Tyčinka (botanika)|Tyčinek]] je 6 ve dvou kruzích, dvě vnější tyčinky jsou kratší než vnitřní. Na [[květní lůžko|květním lůžku]] bývají vyvinuty různě utvářené [[nektar]]ové žlázky. [[Semeník]] je svrchní, přisedlý nebo zřetelně stopkatý, srostlý ze 2 [[plodolist]]ů. Nejčastěji obsahuje 2 komůrky a 2 falešné přehrádky propojující 2 [[placenta (botanika)|placenty]]. [[Plod (botanika)|Plodem]] je [[šešule]] nebo [[šešulka]], řidčeji jsou plody nepukavé nebo poltivé. [[Semeno|Semena]] mohou být křídlatá nebo bezkřídlá a nemají vyvinutý [[endosperm]].<ref name="flchina">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Cheo
| jméno = Tai-yien et al
| titul = Flora of China: Brassicaceae
| url = http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=10120
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 01.05.2014
| vydavatel = Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA
| místo =
| jazyk = en
}}</ref><ref name="flna">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Flora of North America: Brassicaceae
| url = http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=1&taxon_id=10120&key_no=2
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 01.05.2014
| vydavatel = Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA
| místo =
| jazyk = en
}}</ref><ref name="neoflo"/>
<gallery>
== Význam ==
[[Hořčice]] se vyrábí zejména ze semen [[hořčice setá|hořčice seté]] (''Sinapis alba''), dále z různých druhů [[brukev|brukve]], především [[brukev černá|brukve černé]] (''Brassica nigra'', černá hořčice) a [[brukev sítinovitá|brukve sítinovité]] (''Brassica juncea'', sareptská hořčice). Z dalších ochucovadel je to zejména [[křen selský]] (''Armoracia rusticana'') a [[wasabi]] (''Eutrema japonicum''). [[Brukev řepka]] (''Brassica napus'') se pěstuje pro semeno, z něhož se získává [[řepkový olej]]. [[Brukev řepák]] (''Brassica rapa'') byla pěstována v Číně a [[Indie|Indii]] jako [[olejniny|olejnina]] již v době min. před 2000 lety. V Asii je jako zdroj oleje pěstována též [[roketa setá]] (''Eruca sativa'') a v Etiopii [[brukev kýlnatá]] (''Brassica carinata''). [[Katrán etiopský]] (''Crambe abyssinica'') poskytuje technický olej.<ref name="neoflo" /><ref name="judd" /><ref name="foodpl">{{Citace monografie ▼Brukvovité jsou zdrojem významných [[potravina|potravin]] i [[koření|ochucovadel]] a mají nezastupitelnou roli v lidské stravě. Jako [[zelenina]] jsou pěstovány zejména různé kulturní odrůdy [[brukev zelná|brukve zelné]] (''Brassica oleracea''), jako je [[zelí]], [[kapusta]], [[růžičková kapusta]], [[kedluben]], [[květák]] a [[brokolice]], dále [[pekingské zelí]], [[tuřín]] a [[vodnice]] (odrůdy [[brukev řepák|brukve řepáku]], ''Brassica rapa'') a [[ředkev setá]] (''Raphanus sativus''). V [[Čína|Číně]] se dále jako zelenina pěstuje [[čínské zelí|brukev čínská]] (''Brassica alboglabra'') a v [[Etiopie|Etiopii]] [[brukev kýlnatá]] (''B. carinata''). Jako zelenina se používá ve světě též [[potočnice lékařská]] (''Nasturtium officinale'') a [[potočnice zkřížená]] (''N.'' × ''sterile'') a tyto druhy jsou ve vhodných oblastech i pěstovány. K přípravě salátů jsou používány klíčky [[řeřicha setá|řeřichy seté]] (''Lepidium sativum'') a listy [[roketa setá|rokety seté]] (''Eruca sativa''). V tropické Asii se jako zelenina používají nezralé šešule ředkví ''Raphanus caudatus'' a ''Raphanus indicus''.
▲[[Hořčice]] se vyrábí zejména ze semen [[hořčice setá|hořčice seté]] (''Sinapis alba''), dále z různých druhů [[brukev|brukve]], především [[brukev černá|brukve černé]] (''Brassica nigra'', černá hořčice) a [[brukev sítinovitá|brukve sítinovité]] (''Brassica juncea'', sareptská hořčice). Z dalších ochucovadel je to zejména [[křen selský]] (''Armoracia rusticana'') a [[wasabi]] (''Eutrema japonicum''). [[Brukev řepka]] (''Brassica napus'') se pěstuje pro semeno, z něhož se získává [[řepkový olej]]. [[Brukev řepák]] (''Brassica rapa'') byla pěstována v Číně a [[Indie|Indii]] jako [[olejniny|olejnina]] již v době min. před 2000 lety. V Asii je jako zdroj oleje pěstována též [[roketa setá]] (''Eruca sativa'') a v Etiopii [[brukev kýlnatá]] (''Brassica carinata''). [[Katrán etiopský]] (''Crambe abyssinica'') poskytuje technický olej.<ref name="neoflo"/><ref name="judd"/><ref name="foodpl">{{Citace monografie
| příjmení = Vaughan
| jméno = J. G.
|
