Izraelské osady: Porovnání verzí

Přidáno 23 992 bajtů ,  před 2 lety
aktualizace, rozšířeno, zdroje
m (Robot: datafix)
(aktualizace, rozšířeno, zdroje)
značka: Google Analytics
[[Soubor:West Bank Access Restrictions.pdf|thumb|upright=1.5|Mapa izraelských osad na Západním břehu Jordánu (stav z roku 2014)]]
[[Soubor:16-03-31-israelische Siedlungen bei Za'atara-WMA 1178.jpg|thumb|Drobné židovské osady na okraji [[Judská poušť|Judské pouště]], v popředí [[Sde Bar]], v pozadí [[Kfar Eldad]]]]
'''Izraelské osady''' jsou sídla založená [[Izrael]]em a [[Izraelci]] na územích, která židovský stát dobyl v [[Šestidenní válka|šestidenní válce]] v roce [[1967]]. Konkrétně jde o [[Východní Jeruzalém]], [[Západní břeh Jordánu]] a [[Golanské výšiny]], kde k roku 2016 žije celkemdohromady víccca než 600630 000 židovských osadníků. V minulosti existovaly izraelské osady i na [[Sinajský poloostrov|Sinajském poloostrově]] a v [[Pásmo Gazy|Pásmu Gazy]].
 
== Terminologie ==
| url = http://www.nytimes.com/2006/11/21/world/middleeast/21land.html?_r=1&hp&ex=1164171600&en=2e03da87b76e6581&ei=5094&partner=homepage
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2009-10-23}}</ref> Osady jsou umístěny na území, které je pod vojenskou správou a není formálně součástí Izraele. Právo židů usazovat se na těchto územích bylo podle izraelské vlády zakotveno při zřizování [[Britský mandát Palestina|Britského mandátu Palestina]] a navíc některáněkteré z těchto sídel navazují na židovské komunity, které tu existovaly do roku 1948 (například [[Kfar Ecion]] nebo [[Hebron]]). Izrael považuje Západní břeh Jordánu za sporné nikoliv okupované území.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Jewish Virtual Library
| titul = Israeli Settlements and International Law
Většina mezinárodního společenství, s poukazem na [[mezinárodní právo]] a oficiální stanovisko [[Organizace spojených národů|OSN]], považuje izraelské osady za ilegální. Kritici státu Izrael považují osidlovací politiku za namířenou proti [[Palestinci|Palestincům]]. Budováním civilních osad Izrael, v rozporu s mezinárodním právem, fakticky rozšiřuje své hranice a dochází tak k záboru a faktické anexi území, která Izraeli dle [[Plán OSN na rozdělení Palestiny|Rezoluce Valného shromáždění OSN č. 181]] z roku 1947 ani dle linií [[Dohody o příměří (1949)|příměří z roku 1949]] nenáleží. [[Evropská komise]] Izraeli přikázala zboží vyrobené ze židovských osad jasně označovat. Podle ní musí být zřejmé že Izrael tato území okupuje a nejde o jeho svrchované území.
 
== Historie zakládání izraelských osad ==
=== První dekáda ===
Vznik prvních izraelských osad se datuje krátce po [[Šestidenní válka|šestidenní válce]]. Úplně první osadou byl [[Kfar Ecion]]. Dne 27.&nbsp;září [[1967]] se skupina budoucích osadníků sešla na vojenském hřbitově v&nbsp;[[Jeruzalém]]u a pak po ceremoniálu vyrazili v&nbsp;konvoji na místo, kde obnovili vesnici Kfar Ecion zničenou v&nbsp;roce 1948 během [[První arabsko-izraelská válka|První arabsko-izraelské války]].<ref>{{Citace elektronické monografie
Vznik prvních izraelských osad se datuje krátce po [[Šestidenní válka|šestidenní válce]]. Úplně první osadou byl [[Kfar Ecion]]. Dne 27.&nbsp;září [[1967]] se skupina budoucích osadníků sešla na vojenském hřbitově v&nbsp;[[Jeruzalém]]ě. Po ceremoniálu vyrazili v&nbsp;konvoji na místo, kde obnovili vesnici Kfar Ecion zničenou v&nbsp;roce 1948 během [[První arabsko-izraelská válka|první arabsko-izraelské války]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = kfar-etzion.co.il
| titul = History of the Etzion Bloc
 
[[Soubor:Yamit evacuation 1.jpg|thumb|left|Potyčky mezi izraelskou armádou a&nbsp;obyvateli při vystěhovávání osady [[Jamit]] na Sinaji v roce 1982]]
Jako první osada v rámci Alonova plánu vznikla v roce [[1968]] vesnice [[Kalija]] v&nbsp;údolí Jordánu. V&nbsp;roce 1968 přišli také první izraelští osadníci do [[Hebron]]u (od roku [[1972]] vedlenavíc v jistém odstupu od historického Hebronuměsta Hebron (které má výraznou arabskou populační většinu) vznikla i nová izraelská čtvrťosada o velikosti menšího města [[Kirjat Arba]]). Ještě před koncem 60.&nbsp;let 20.&nbsp;století vznikly další osady v&nbsp;bloku [[Guš Ecion]]. Rozvíjejí se také první osady na Sinajském poloostrově, kde [[Moše Dajan]] prosazuje projekt výstavby velkého města s&nbsp;přístavem [[Jamit]]. V&nbsp;roce [[1974]] je založeno hnutí [[Guš Emunim]], které požaduje jít nad rámec Alonova plánu a zahájit osidlování i&nbsp;ve vnitrozemí Západního břehu Jordánu. Pro tento účel zřídilo zvláštní osidlovací organizaci [[Amana]]. Aktivisté Guš Emunim se snaží o&nbsp;usazení v&nbsp;této oblasti i&nbsp;za cenu potyček s&nbsp;izraelskou armádou. Získávají podporu opoziční strany [[Likud]] a jejího předáka [[Menachem Begin|Menachema Begina]], který slibuje, že pokud nastoupí k&nbsp;moci, nikdy se obsazených území nevzdá.<ref name="Haaretz settlements">{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Haaretz
| titul = 36 years, and still counting
| datum přístupu = 2009-11-30}}</ref>
 
=== Průlom po roce 1977 ===
[[Soubor:Tunnel to Gush Etzion.jpg|thumb|Izraelská čtvrť [[Gilo]] ve Východním Jeruzalému a silnice, která ji spojuje s&nbsp;[[Guš Ecion]]]]
VKdyž roceLikud vyhrál [[1977]]Volby Likuddo vyhrálKnesetu ve1977|parlamentní volbáchvolby aroku 1977]], zahajuje masivní výstavbu osad. Během roku 1977 jich vznikávzniklo patnáct včetně první v Pásmu Gazy ([[Necer Chazani (Guš Katif)|Necer Chazani]]), kde ale byla již v roce 1970 obnovena vesnice [[Kfar Darom]] vyklizená v roce 1948. V roce [[1978]] ovšem vláda Menachema Begina uzavřela [[Egyptsko-izraelská mírová smlouva|mírovou smlouvu s Egyptem]] a souhlasísouhlasila s předáním Sinajského poloostrova pod egyptskou suverenitu. Roku [[1982]] jsoubyly proto všechny izraelské osady na Sinaji vyklizeny, i&nbsp;za cenu potyček s&nbsp;osadníky. Zároveň pokračujepokračovala výstavba osad na ostatních obsazených územích. V&nbsp;roce [[1979]] vláda zrušila omezení na nákup půdy na Západním břehu Jordánu. V&nbsp;roce [[1981]] vláda rozhodujerozhodla o anexi Golanských výšin. Během roku [[1981]] byl překonán další rekord, když vzniklo šestnáct nových osad. Výstavba osad pokračovala po celý zbytek 80. let 20. století, a to i během [[První intifáda|První intifády]].<ref name="Haaretz settlements"/>
 
Počátkem 90. let 20. století začínázačal mírový proces a části Pásma Gazy a Západního břehu Jordánu přecházejípřešly pod bezpečnostní a civilní kontrolu [[Palestinská autonomie|Palestinské autonomie]], výstavba osad ale pokračujepokračovala. NedocházíNedocházelo již ovšem k zakládání nových osad, alenýbrž stávající osady zvyšujízvyšovaly počet svých obyvatel (a to i během vrcholícího jednání s Palestinskou autonomií za premiéra [[Jicchak Rabin|Jicchaka Rabina]]). Zároveň v blízkosti osad vznikajívznikaly satelitní čtvrti, takzvané [[outpost (Izrael)|outposty]], které sice formálně tvořítvořily součást své mateřské osady, ale ve skutečnosti se alespoň některé z&nbsp;nich vyvíjejívyvíjely v&nbsp;samostatné obce, byť neuznávané izraelskou vládou.<ref name="Haaretz settlements"/> V období neúspěšných mírových jednání s Palestinci v 90. letech se v izraelské společnosti etablovala idea územního kompromisu, který měl znamenat i částečné vyklizení některých osad (po vzoru osad na Sinajském poloostrově). Zároveň ale i stoupenci takového kompromisu dávali najevo, že některé regiony s hustější sítí židovských osad budou v každém případě ponechány pod izraelskou suverenitou (například [[Guš Ecion]]). Tuto pozici zastávali i nástupci Jicchaka Rabina, byť přesné vymezení oněch osad, které jsou součástí izraelského konsensu, se vždy lišilo a nebylo nikdy oficiálně a trvale definováno.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Jewish virtual library
| titul = Fact Sheets: The “Consensus” Settlements
| url = http://www.jewishvirtuallibrary.org/the-ldquo-consensus-rdquo-settlements
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2018-05-24}}</ref> Shlukování izraelských osad do kompaktnějších bloků bylo na Západním břehu Jordánu od 90. let poměrně častým jevem. [[Blok izraelských osad]] plní bezpečnostní i geopolitickou roli, tedy posiluje izraelské pozice v konkrétních regionech. Kromě bloku Guš Ecion se tak postupně zformovaly i bloky [[Guš Adumim]], [[Guš Talmonim]] nebo [[Guš Šilo]], přičemž významnou roli při jejich zahušťování hrály výše uvedené satelitní čtvrti starších osad (tzv. outposty). Specifickým případem byl vznik lidnatých osad, obývaných ultraortodoxními Židy ([[Bejtar Illit]] a [[Modi'in Ilit]]), od 90. let 20. století, který společně se sekulárněji orientovanými městy [[Ariel (město)|Ari'el]] a [[Ma'ale Adumim]] vnesl do osadnické sídelní struktury prvky zástavby městského (velkoměstského) typu.
 
[[Soubor:Gush Katif-N-Dekalim02.jpg|thumb|Osada [[Neve Dekalim]] v&nbsp;Pásmu Gazy vystěhovaná v&nbsp;roce 2005]]
Během [[Druhá intifáda|Druhé intifády]] docházelo na Západním břehu Jordánu k&nbsp;častým útokům na osadníky a populační růst zdejších osad se zpomalil. Zároveň ovšem začala výstavba [[Izraelská bezpečnostní bariéra|Izraelské bezpečnostní bariéry]], která některé osady poblíž Zelené linie fakticky oddělila od Západního břehu a připojila je k&nbsp;Izraeli.<ref name="Haaretz settlements"/> V&nbsp;roce [[2005]] vláda [[Ariel Šaron|Ariela Šarona]] provedla [[Izraelský plán jednostranného stažení]], v&nbsp;jehož rámci byly vystěhovány všechny osady v&nbsp;Pásmu Gazy a také čtyři izolované a nepočetné osady v&nbsp;severní části Západního břehu Jordánu. V listopadu [[2009]] ohlásila izraelská vláda vedená [[Benjamin Netanjahu|Benjaminem Netanjahuem]] desetiměsíční moratorium na novou bytovou výstavbu v&nbsp;osadách na Západním břehu Jordánu. Gesto se netýkalo východního Jeruzaléma ani Golanských výšin. Také byla výjimečně povolena výstavba budov veřejného charakteru.<ref>{{Citace elektronické monografie
 
V listopadu [[2009]] ohlásila izraelská vláda vedená [[Benjamin Netanjahu|Benjaminem Netanjahuem]] desetiměsíční moratorium na novou bytovou výstavbu v&nbsp;osadách na Západním břehu Jordánu. Gesto se netýkalo východního Jeruzaléma ani Golanských výšin. Také byla výjimečně povolena výstavba budov veřejného charakteru.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Haaretz
| titul = Israel begins crackdown on settlement construction
| url = http://www.haaretz.com/hasen/spages/1131680.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2009-11-30}}</ref> Téhož roku zároveň Netanjahu v projevu na [[Bar-Ilanova univerzita|Bar-Ilanově univerzitě]] projevil ochotu k budoucímu utvoření palestinského státu (byť s různými podmínkami), čímž na počátku úřadování americké administrativy Baracka Obamy výrazně revidoval dřívější ideologické postuláty izraelské pravice a strany [[Likud]], která dlouho možnost palestinského státu odmítala.<ref>{{Citace elektronické monografie
| datum přístupu = 2009-11-30}}</ref> Toto gesto však nevedlo k&nbsp;obnovení jednání mezi oběma stranami.
| vydavatel = http://mfa.gov.il
| titul = Address by PM Netanyahu at Bar-Ilan University
| url = http://mfa.gov.il/MFA/PressRoom/2009/Pages/Address_PM_Netanyahu_Bar-Ilan_University_14-Jun-2009.aspx
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2018-05-24}}</ref> Tato gesta však nevedla k&nbsp;obnovení výraznějšího pokroku ve vyjednávání, stejně jako podobná iniciativa Obamovy administrativy v letech 2013-2014. Výrazným bodem sváru mezi oběma stranami byly právě izraelské osady na Západním břehu a ve Východním Jeruzalémě a míra jejich případného vyklizení.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = theatlantic.com
| titul = How the Israel-Palestine Peace Process Collapsed
| url = https://www.theatlantic.com/international/archive/2014/07/how-the-israel-palestine-peace-process-collapsed/374758/
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2018-05-24}}</ref> Ohledně otázky Golanských výšin Izrael vyjednával se Sýrií v 90. letech, zejména na přelomu let 1999 a 2000. Syrským požadavkem bylo úplné stažení Izraele a tudíž vyklizení zdejších osad. Od krachu tehdejších rozhovorů se téma teritoriálních ústupků na Golanech již v Izraeli výrazněji neobjevilo.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[The Guardian]]
| titul = Timeline: Israel, Syria and the Golan Heights
| url = https://www.theguardian.com/world/2008/may/21/golan.background
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2018-05-24}}</ref>
 
=== Další posilování osad ===
V první a zejména v druhé dekádě 21. století mezitím pokračovaly židovské osady v rozmachu. Rozšiřuje se jejich ekonomická základna. Existuje zde několik velkých průmyslových zón (například [[Mišor Adumim]], východně od Jeruzaléma v Judské poušti, nebo [[průmyslová zóna Barkan]] či [[průmyslová zóna Ariel]] v západním Samařsku), které zaměstnávají izraelské i palestinské pracovní síly. V samotných osadách se rozvíjí se turistický ruch (například v Judské poušti, podél údolí Jordánu, u Mrtvého moře a na Golanech). Kontroverzi vyvolalo například zařazení zdejších ubytovacích kapacit do nabídky globálních služeb jako je [[Airbnb]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[The Guardian]]
| titul = Airbnb lists properties in illegal Israeli settlements
| url = https://www.theguardian.com/technology/2016/jan/12/airbnb-listings-illegal-settlements-israel-palestine-west-bank
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2018-05-24}}</ref> Rozmach prodělala [[agroturistika]], zejména vinařské podniky (na Západním břehu i na Golanských výšinách), které zaznamenaly i mezinárodní úspěchy na vinařských soutěžích.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[The Times of Israel]]
| titul = Settlement winery touts vino with a biblical vintage
| url = https://www.timesofisrael.com/there-is-wine-over-the-green-line/
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2018-05-24}}</ref> Osady se v této dekádě těšily zlepšené bezpečnostní situaci, kterou usnadňovala i pokračující výstavba dopravní infrastruktury, zejména silničních obchvatů, které minimalizují průjezd intravilány palestinských sídel. Například tzv. [[Liebermanova silnice]] (silnice číslo 398 a 356), vedoucí z jeruzalémského předměstí [[Har Choma]] jižním směrem, k izraelským osadám na okraji Judské pouště (jako [[Tekoa]] a [[Nokdim]]), dokončená roku 2008, která se vyhýbá shlukům palestinského osídlení, měla v následujících letech přímý efekt na zrychlený populační růst těchto židovských osad.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = defensenews.com
| titul = 'Lieberman Road' Turns Settlements Into Suburbs
| url = https://www.defensenews.com/home/2016/05/23/lieberman-road-turns-settlements-into-suburbs/
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2018-05-24}}</ref> Roku 2018 zároveň izraelský ministr dopravy [[Jisra'el Kac (1955)|Jisra'el Kac]] rozhodl o zahájení plánování výstavby tramvajové rychlodráhy, spojující aglomeraci Tel Avivu s osadou [[Ariel (město)|Ariel]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[The Jerusalem Post]]
| titul = ISRAEL TO BUILD ITS FIRST LIGHT RAIL CONNECTION TO WEST BANK SETTLEMENTS
| url = https://www.jpost.com/Israel-News/Israel-to-built-its-first-light-rail-connection-to-West-Bank-settlements-545247
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2018-05-24}}</ref> Již předtím, v roce 2012, byla dosavadní vyšší škola v Arielu povýšena na univerzitu, čímž se [[Arielská univerzita]] stala první vzdělávací institucí tohoto typu v izraelských osadách na Západním břehu.
 
Tento vývoj, tedy posilování osad a jejich postupující normalizace, tedy začleňování do hlavního proudu izraelského veřejného, ekonomického a politického života, vedl některé izraelské i zahraniční představitele ke konstatování, že osadnická politika ''de facto'' zvítězila a stala se nezvratnou skutečností. Takto se například roku 2012 vyjádřil v komentáři pro list ''[[The New York Times]]'' předseda [[Rada Ješa'|Rady Ješa]] [[Dani Dajan]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[The New York Times]]
| titul = Israel’s Settlers Are Here to Stay
| url = https://www.nytimes.com/2012/07/26/opinion/israels-settlers-are-here-to-stay.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2018-05-24}}</ref> Tuto novou realitu přiznávali i mnozí pozorovatelé kritičtí k osadnické politice.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Newsweek]]
| titul = How The Settlers Won
| url = http://newsweekme.com/how-the-settlers-won/
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2018-05-24}}</ref> Končící americký ministr zahraničních věcí [[John Kerry]] pak v závěru roku 2016 varoval, že po čtvrt století prosazovaný model [[dvoustátní řešení|dvoustátního řešení]] (tedy ustavení židovského a palestinského státu) je trvajícím rozmachem osad ohrožen, protože už nebude politicky a geograficky možné obě populace na Západním břehu Jordánu oddělit.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[CNN]]
| titul = Secretary of State John Kerry: Two-state solution in 'serious jeopardy'
| url = https://edition.cnn.com/2016/12/26/politics/john-kerry-middle-east-peace-plan/index.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2018-05-24}}</ref> Pokračující výstavba osad a absence mírové dohody mezi Izraelem a Palestinci měla i některé mezinárodněpolitické dopady. Evropská unie v roce 2016 zopakovala, že Západní břeh Jordánu, včetně Východního Jeruzaléma, ani Golanské výšiny neuznává za součást Izraele a na zboží z těchto regionů se proto nevztahují obchodní dohody mezi Izraelem a Unií. EU podpořila specifické označování produktů z izraelských osad, umisťovaných na unijní trh tak, aby nemohly být prodávány coby ''Made in Israel''.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Reuters]]
| titul = EU defends labeling goods made in Israeli settlements
| url = https://www.reuters.com/article/us-israel-palestinians-eu/eu-defends-labeling-goods-made-in-israeli-settlements-idUSKCN0UW24P
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2018-05-24}}</ref> Radikálnější formu ekonomického tlaku na židovský stát prosazuje od roku 2005 [[hnutí BDS]], které chce zavést vůči Izraeli kvůli jeho osadnické politice sankce. Stoupenci kampaně BDS také vyzývají k bojkotu firem, které podnikají na okupovaných územích. Takto například po tlaku aktivistů BDS odstěhovala firma [[SodaStream]] svou výrobní továrnu z [[Mišor Adumim]] na Západním břehu Jordánu. Kvůli tomu ovšem o práci přišly stovky Palestinců, kteří tu pracovali.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[The Guardian]]
| titul = SodaStream lays off last Palestinian workers after leaving West Bank
| url = https://www.theguardian.com/world/2016/mar/01/sodastream-lays-off-last-palestinian-workers-after-leaving-west-bank
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2018-05-24}}</ref>
 
Izraelská levice a část centristických politických sil upozorňují, že pokud růst osad překoná kritickou mez, za kterou už nebude možné sporné území uspokojivě rozdělit, vytvoří se postupně faktické [[jednostátní řešení]], v němž židovský stát ztratí svou židovskou demografickou většinu.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Ha'arec]]
| titul = Livni: Two-state Solution Only Way to Keep Israel Jewish and Democratic
| url = https://www.haaretz.com/1.5137203
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2018-05-24}}</ref> Jiní analytici ale konstatovali, že všechny vlády Benjamina Netanjahua se navzdory vnějškově projevované podpoře osadnické politice chovaly opatrně a nedovolovaly masivní výstavbu v izolovaných osadách.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Foreign Policy]]
| titul = Everything You Know About Israeli Settlements Is Wrong
| url = http://foreignpolicy.com/2014/09/05/everything-you-know-about-israeli-settlements-is-wrong/
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2018-05-24}}</ref> To bylo patrné například na slabším stavebním ruchu v odlehlejších osadách jako [[Bejt El]] ale i ve městě Ariel. Představitelé osadnických organizací tuto vládní zdrženlivost občas kritizovali coby faktické, byť nepřiznané zmražení výstavby osad.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[The Times of Israel]]
| titul = Danon: Government has frozen settlement expansion plans
| url = https://www.timesofisrael.com/danon-government-has-frozen-settlement-expansion-plans/
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2018-05-24}}</ref> Vzhledem k tomu, že osady na Západním břehu jsou formálně pod vojenskou správou, podléhá schvalování zdejší výstavby v několika fázích, od územní přípravy po samotné vypisování zakázek na výstavbu, souhlasu vlády (a ministra obrany). Tato vládní opatrnost ohledně povolování nové výstavby byla částečně uvolněna roku 2014, kdy izraelská vláda posunula povolovací proces u většího počtu bytových jednotek na Západním břehu Jordánu, čímž chtěla vyvážit u voličů dopad ústupků, se kterými souhlasila v jiných aspektech vyjednávání s Palestinci.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[The New York Times]]
| titul = Arc of a Failed Deal: How Nine Months of Mideast Talks Ended in Disarray
| url = https://www.nytimes.com/2014/04/29/world/middleeast/arc-of-a-failed-deal-how-nine-months-of-mideast-talks-ended-in-dissarray.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2018-05-24}}</ref> Úvahy o zrychlení budování osad pak vládní politici rozvíjeli od konce roku 2016, poté co prezidentské volby v USA vyhrál [[Donald Trump]],<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[The Washington Post]]
| titul = Israel plans West Bank settlement expansion amid policy shifts in Washington
| url = https://www.washingtonpost.com/world/israel-plans-west-bank-settlement-expansion-amid-policy-shifts-in-washington/2017/01/24/a3899552-e243-11e6-ba11-63c4b4fb5a63_story.html?noredirect=on&utm_term=.2f03305dbfc4
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2018-05-24}}</ref> jenž byl vstřícnější vůči izraelské osadnické politice než jeho předchůdce Obama (na Trumpovu inauguraci byli mimochodem oficiálně pozváni i zástupci židovských osadníků).<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[The Times of Israel]]
| titul = Settler leaders invited to attend Trump inauguration
| url = https://www.timesofisrael.com/settler-leader-delegation-to-attend-trump-inauguration/
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2018-05-24}}</ref> Přesto ani v těchto letech nevykazoval populační růst židovských osad na Západním břehu výraznější zrychlení. Naopak, meziroční růst činil roku 2015 4,0 %, roku 2016 3,9 % a roku 2017 jen 3,4 %).<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Ha-Modia]]
| titul = Report: Yehudah and Shomron Population Growth Double That of Israel
| url = https://hamodia.com/2017/02/09/report-yehudah-and-shomron-population-growth-double-that-of-israel/
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2018-05-24}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[The Times of Israel]]
| titul = Settler leader says settlement population grew rapidly in 2017
| url = https://www.timesofisrael.com/settler-leader-says-settlement-population-grew-rapidly-in-2017/
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2018-05-24}}</ref> Pravicové kabinety ani v prvních dvou dekádách 21. století nepřikročily k realizaci plánu masivní výstavby v kontroverzní lokalitě, pracovně nazývané [[E1 (Jeruzalém)|E1]] (též Mevaseret Adumim), na severním okraji města Ma'ale Adumim. Její stavební využití by přineslo nárůst izraelské populace o desítky tisíc obyvatel, ale zároveň by dovršilo židovské sídelní kontinuum od Jeruzaléma až po okraj Mrtvého moře a tedy přeťalo souvislé spojení mezi arabskými čtvrtěmi Jeruzaléma. Výstavba v E1 proto naráží na nesouhlas Palestinské autonomie a většiny velmocí.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = poica.org
| titul = poica.org
| url = http://www.poica.org/editor/case_studies/view.php?recordID=856
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2010-12-31}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = news.bbc.co.uk
| titul = news.bbc.co.uk
| url = http://news.bbc.co.uk/2/hi/middle_east/4419046.stm
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2010-12-31}}</ref> Izraelská vláda také roku 2017 naplnila rozhodnutí soudu o zrušení osady [[Amona]], která zčásti ležela na soukromých pozemcích palestinských vlastníků.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[The Jerusalem Post]]
| titul = ISRAELI EVACUATION OF AMONA OUTPOST DUE TO LAST INTO THE NIGHT
| url = http://www.jpost.com/Israel-News/Live-Security-forces-enter-Amona-outpost-set-to-begin-evacuation-480209
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2017-06-08}}</ref> Pro vystěhované osadníky ovšem kabinet schválil výstavbu nové osady [[Amichaj]], která se stala první oficiálně založenou novou osadou za poslední čtvrtstoletí. První rodiny se do ní nastěhovaly roku 2018.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[The Times of Israel]]
| titul = Amona evacuees to move into first new West Bank settlement in 25 years
| url = https://www.timesofisrael.com/amona-evacuees-to-move-into-first-new-west-bank-settlement-in-25-years/
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2018-03-27}}</ref> Nová osada se přitom nachází v oblasti Guš Šilo, která není většinou řazena mezi bloky osad, které by měly v každém případě zůstat trvale pod izraelskou suverenitou, a která leží v geopoliticky citlivé oblasti s hustým palestinským osídlením.
 
S rostoucí sebedůvěrou osadníků a jejich posouváním do mainstreamu izraelské společnosti se po roce 2016 začaly na parlamentní i vládní úrovni vážně řešit návrhy na částečnou nebo úplnou anexi Západního břehu Jordánu do státu Izrael (tedy zrušení dosavadní vojenské správy), přičemž se objevovala různá variantní řešení geografického rozsahu izraelské anexe i právního statusu, který by v takovém případě získala palestinská populace žijící v anektovaných regionech. Vlivnou se v tomto ohledu stala kniha pravicové publicistky [[Caroline Glick|Caroline Glickové]] z roku 2014, nazvaná ''[[The Israeli Solution: A One State Plan for Peace in the Middle East]]''.<ref name="Glick">{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = carolineglick.com
| titul = About Caroline B. Glick
| url = http://carolineglick.com/caroline-b-glick/
| datum přístupu = 2015-10-23
| jazyk = anglicky
}}</ref> Stoupenci anexí často odmítají demografický pesimismus a naopak poukazují na dramatickou změnu v populačních trendech, kdy židovská porodnost od počátku 21. století výrazně narůstá, zatímco arabská klesá.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = theettingerreport.com
| titul = The Jewish-Arab demographic about-face
| url = http://theettingerreport.com/Demographic-Scare/The-Jewish-Arab-demographic-about-face.aspx
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2018-05-24}}</ref> Některé legislativní návrhy na různě odstupňovanou anexi osad na Západním břehu Jordánu se od roku 2017 objevily přímo v [[Kneset|Knesetu]] (byť dle stavu k polovině roku 2018 žádný z nich nebyl zatím schválen). Největší verbální podpoře politiků, včetně významných představitelů vládního Likudu, se těšila anexe města [[Ma'ale Adumim]], na východním okraji Jeruzaléma.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = theamericanconservative.com
| titul = Netanyahu’s West Bank Annexation Talk Was No Gaffe
| url = http://www.theamericanconservative.com/articles/netanyahus-israel-west-bank-annexation-talk-was-no-gaffe/
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2018-05-24}}</ref> Anexe lidnatých židovských osad okolo Jeruzaléma měla zároveň vylepšit židovské demografické pozice v Jeruzalémě, kde navzdory půlstoletí budování židovských čtvrtí ve Východním Jeruzalémě, vystoupal podíl arabské populace na 37 %.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = jurist.org
| titul = Israel's Greater Jerusalem Bill
| url = http://www.jurist.org/dateline/2018/03/israels-greater-jerusalem-bill.php
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2018-05-24}}</ref> Právě ve Východním Jeruzalémě nebyly první dvě dekády 21. století pro osadnickou politiku tak jednoznačně úspěšné. Posledním větším obytným souborem byla [[Har Choma]], budovaná od počátku 21. století, ale celkově se růst zdejších židovských čtvrtí výrazně zpomalil, naopak živelnou populační i stavební expanzi zaznamenaly arabské čtvrti, v případě těch umístěných za bezpečnostní bariérou (jako [[Kafr Akab]]) se navíc výrazně rozvolnila jejich faktická kontrola Izraelem (chybějící vymahatelnost práva a udržování veřejného pořádku).<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Haaretz]]
| titul = Three East J'lem neighborhoods petition against separation fence
| url = http://www.haaretz.com/print-edition/news/three-east-j-lem-neighborhoods-petition-against-separation-fence-1.162792
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2011-06-20}}</ref> Výrazné kontroverze budilo budování menších židovských obytných souborů přímo v hustě osídlení arabských čtvrtích Jeruzaléma (zejména ve čtvrti [[Silvan (Jeruzalém)|Silvan]] nebo [[Šejch Džarach]]).<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Ma'an News Agency]]
| titul = Israeli settler leader: In 10 years, up to 500 Jewish families will reside in Sheikh Jarrah
| url = https://www.maannews.com/Content.aspx?id=778853
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2011-06-20}}</ref> Tyto židovské enklávy obklopené početnou palestinskou populací se svou komplikovanou urbanistickou, demografickou a bezpečnostní charakteristikou podobají židovskému osídlení v historickém jádru Hebronu. Symbolickým úspěchem pro izraelské pozice v Jeruzalémě bylo přenesení amerického velvyslanectví v Izraeli do tohoto města roku 2018, ačkoliv americká vláda tímto krokem explicitně nepředjímala hranice, ve kterých uznává Jeruzalém za hlavní město Izraele.
 
Ekonomický a demografický vývoj izraelských osad na Golanských výšinách naopak zůstává pozitivní. Ani [[občanská válka v Sýrii]] a občasné ozbrojené střety v příhraničním pásu Golan nevedly k trvalejšímu zhoršení bezpečnostní situace v tamních osadách. Chaotický syrský konflikt vedl k posílení izraelského geopolitického zájmu na udržení Golan. V roce 2018 zazněly z izraelských vládních míst úvahy o tom, že židovský stát bude usilovat o mezinárodní uznání své dřívější anexe tohoto regionu, zejména o uznání této anexe Spojenými státy americkými.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Al-Džazíra]]
| titul = Israel to push for US recognition of occupied Golan Heights
| url = https://www.aljazeera.com/news/2018/05/israel-push-recognition-occupied-golan-heights-180524063529566.html
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2018-05-24}}</ref>
 
== Geografické rozdělení izraelských osad ==
Izraelské osady se rozkládají nebo rozkládaly na všech územích, kterékterá [[Izrael]] obsadil v roce 1967:
 
* '''Západní břeh Jordánu''': osady zde byly zakládány hned od roku [[1967]] a existují zde do současnosti. S 400 000 osadníky (k&nbsp;roku 2016) jde o nejpočetnější a nejlidnatější skupinu izraelských osad. Do roku 1967 šlo o součást [[Jordánsko|Jordánska]].
{{Viz též|Judea a Samaří}}
 
| datum přístupu = 2017-09-23}}</ref>
 
Administrativní dělení ale vždy nekopíruje lidnatost osady. Například osada [[Ma'ale Efrajim]] s cca 1400 obyvateli má statut místní rady, zatímco [[Kochav Ja'akov]] s více než 7000 obyvateli tento status nemá. Osady ve Východním Jeruzalému mají status městských čtvrtí Jeruzalému. Některé z nich mají přesokolo 40 000 obyvatel ([[Pisgat Ze'ev]] nebo [[Ramot (Jeruzalém)|Ramot]]).
 
Menší osady se také dělí podle ekonomického charakteru, a to na [[kibuc]]y (vysoká míra kolektivní spolupráce), [[mošav]]y (nižší míra kolektivní spolupráce) a [[Společná osada|společné osady]] (bez hospodářské spolupráce mezi jednotlivými obyvateli).
 
Kromě oficiálních osad existují na Západním břehu Jordánu i neoficiální osady (tzv. ''[[outpost (Izrael)|outposty]]''), které izraelská vláda neuznává jakoza samostatné obce a považuje je buď za pouhé čtvrti existujících "mateřských" osad (například osada [[Nofej Prat]] je považována za součást [[Kfar Adumim]]), nebo je považuje za nelegální osídlení vzniklé bez povolení (například Magen Dan poblíž osady [[ElkanaAmona]], která byla proto roku 2017 izraelskými bezpečnostními složkami vystěhována).
 
== Demografie ==
|399&nbsp;300<ref>http://cbs.gov.il/reader/shnaton/templ_shnaton_e.html?num_tab=st02_15x&CYear=2017, Ročenka [[Izraelský centrální statistický úřad|Centrálního statistického úřadu]] 2017, data k 31. 12. 2017.</ref>
|0
|214&nbsp;590<ref>http://www.jerusaleminstitute.org.il/.upload/yearbook/2018/shnaton_C1018.pdf, Table III/10 - Population of Jerusalem, by Age, Religion and Geographical Spreading, 2016, data k 31. 12. 2016 (Z toho 207&nbsp;640 židů, 1580 nearabských křesťanů a 5370 osob neklasifikovaných podle náboženství. Tyto skupiny byly v předchozích letech v ročenkách JERUSALEM INSTITUTE FOR ISRAEL STUDIES řazeny do množiny Židů).</ref>
|—
|22&nbsp;900<ref>http://cbs.gov.il/reader/shnaton/templ_shnaton_e.html?num_tab=st02_19x&CYear=2017, Population, by Population Group, Religion, Age and Sex, District and Sub-District, Ročenka [[Izraelský centrální statistický úřad|Centrálního statistického úřadu]] 2017, data k 31. 12. 2016</ref>
|''636&nbsp;790''<ref group="pozn" name="DEMO16">Při použití užší definice židovské populace ve Východním Jeruzalému, tedy s vyloučením osob s neuvedeným náboženstvím a nearabských křesťanů (kteří ovšem v izraelských statistikách bývají běžně řazeni do kategorie „Židé a ostatní“) by celková populace židovských osad činila '''629&nbsp;840''' osob.</ref>
|''—''
|-
|}